Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Když venku prší...
…jak se bavíte, nepropadáte chmurám, nenadáváte?
Já osobně déšť vítám, mám ho ráda a někdy mi působí lepší náladu jak slunce. Zachumlám se doma a pustím se do tvoření, stihnu věci které bych jinak nestihla a prostě si to užiju.
V práci je to o něco horší, přeci jen, když máte bandu prcků a nezdaří se vám je vyvětrat alespoň chvíli, tak je to hodně znát. Ale i tak i když prší dají se i ve školce dělat neobyčejné věci.
Legrace je za bouřky, někdo se trochu bojí, jiný se nemůže dočkat dalšího hromu – to si taky umíme užít.
Mám ráda letní bouřky, kdy svět voní tak nějak jinak než jindy a ráda se dívám na obrazce které na nebi vytváří blesk – popravdě to je pro mě asi největší romantika. Zhasínám světlo, otvírám okno a jen se dívám a poslouchám. A když je zrovna po ruce přítel na tulení tak je to jako pohádka.
Za sebe tedy říkám že déšť je můj kamarád a i když se nebe mračí tak já se usmívám.
Jak se na dšť díváte vy?
Jo jo, Angličani tvrdí, že neexistuje špatné počasí. Akorát člověk je do něj občas špatně vybaven…
A s těmito slovy nás vytáhli na vřesoviště (tam, co kdysi řádil pes Baskervillský)… Díky dešti mi přestal fungovat foťák. Boty (od Bati, řádně impregnované) vydržely. Teda jen do té doby, než nebyla jiná možnost než projít vodou nad kotníky – normálně mi teklo do bot…
;o)
Miluju déšť, je-li max. dvoudenní. Se zahrádkou souhlasím, a i doma si udělám spoustu věcí, upeču bábovku, pustím dvd, třídím fotky, přesto pokud neprší moc,nebo jen mží, vezmu malou normálně ven, s pláštěnkou a gumáčkama a prostě jdeme na krátkou procházku nebo k babi. Nemám ráda,když se řekne, že je hnusný den,protože prší, díky Bohu za déšť. Ale sluníčko je sluníčko.
Jo jo, okukám že je to všude stejné, kombinace déšť a děti není to pravé z toho akurát bolí hlava a tečou nervíky, ale bez prcků je to romantická užívárna:-))
ALe každopádně déšť je na zalévání k nezaplacení:-))
No zabavit se sama za deště pro MNE není problém, horší je to s dětmi, zvláště když je nehezky delší dobu. Naštěstí máme herničky a kamarádky s dětmi 🙂
Ale déšť mám moc ráda, a strašně moc se mi líbí ta tmavě šedá obloha před bouřkou, to je úplně cítit ta síla mocné přírody….
Přiznávám ale, že na tohle raději koukám z okna než na výletě v letním tričku s dětmi za zády :-))
Tak s tou zahrádkou je to pravda, vloni bylo hrozné sucho a tahat denně ty konve… po téhle stránce jsem za každý déšť moc vděčná 😀
Miluju když,prší vždy otevřu okno a dýchám vůni deště.A taky su ráda že nemusím zalévat máme hodně velké humno a spoustu zeleniny nasazené a kytičky.Je fajn když naprší.Bouřky moc nemusím,většinou u nás padají stromy jak do nich praští blesk,taky nám tu občas přiletí kulový blesk,takže schovat jak zahřmí,nejlépe pod peřinu.
Dokud jsem byla “bez závazků“, tak jsem si prostě pustila hezkou muziku, vzala knížku a četla.
Teď s holčičkama je to trochu složitější – musím zabavit i je.
Bouřka, pokud jsem doma, mi nevadí vůbec, jen že to občas vyhodí pojistky. Holky se bojí (špatná zkušenost, když nám vypnul proud v okamžiku, kdy byly ve vaně – v panelákové koupelně bez okna).
Když jsem venku (obzvláště v krajině), mívám nepříjemné pocity kolem žaludku.
A VELKÝMI PÍSMENY NA ZÁVĚR KONSTATUJI, ŽE CO MÁME ZAHRADU, TAK SE RADUJEME Z KAŽDÉHO DEŠTĚ, PROTOŽE ASPOŇ NEMUSÍME ZALÉVAT… ;oD
Užívám si to, pokud zrovna nikam nemusím, zvlášť se všemi dětmi :))) Doma mám práce vždycky dost, a když ne, zalezem si k pohádce nebo s knížkou, tulíme se…
TeĎ zrovna se dívám, jak je za okny krásně zeleno a jak mi tím deštíkem povylezla zeleninka a kytky… Déšť mi nevadí, když netrvá dlouho (třeba celý týden, to už mi sluníčko vyloženě chybí).
Déšť je úžasný! Očista.
Musí pršet, abychom si uvědomili krásu slunného dne. :o)
Chmjorko tak já to cítím úplně stejně jako ty! Určitě jsem ráda většinu roku takhle neprší…ale jak začne…já si to taky užívám, jsme doma, udělám věci který normálně bych vůbec nestihla anebo by mě nenapadly, venku je nádhernej vzduch…hlavně v létě a vlastně už i teď jak už je jaro a začíná se vše zelenat…krásně to voní (pokud zrovna někdo něco nepálí a sousedi negrilujou :-))) každou chvíli větrám a koukám z okna a užívám si to, fakt že jo. A jak déšť bubnuje…to je úžasný, zalezla bych s knížkou nebo teď spíš s dětma ke krtkovi v obýváku na roztaženou pohovku. Jsme doma a jaksi víc v klidu…napadnou mě nový věci, najdu co jsem třeba dlouho hledala:-) vytáhnu dávno zahrabaný vyšívání…
Ale nesmí to trvat moc dlouho a musí zas vysvitnout sluníčko a my ven …jinak to kouzlo se ztratí.