Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dar
Dobrý den,
mám na Vás dotaz. Manžel dostal darem dům od prarodičů. Nyní se ozvala jeho teta, že ji neprávem obešli, že měl být dům napřed darován manželové matce a ta ho potom měla darovat synovi. V domě zatím bydlí manželova babička, která tam má doživotní užívací právo /břemeno na dožití/. Manžel má strach, co by teď mohlo následovat. Máme postižené dítě a splácíme hypotéku na naše bydlení. Má jeho teta nárok na vyplacení nebo nějaké předkupní právo? Může být darovací smlouva napadnutá když třeba babička řekne, že opravdu měl být dům napřed darován maželové matce a potom teprv jemu. K daru došlo před 12 lety prarodiče s převodem přímo na manžela souhlasili a dědeček již nežije.
O babičku se stará manželova matka, manžel tam v případě potřeby dojíždí, může teta dosáhnout nějak jeho vydědění?
Moc děkuji za pomoc.
Julie
Hallo, domaham se vraceni daru podle § 630 OZ. zaloba je podana,mezitim Byl dar (dum) pro dluhy obdarovaneho na katastralnim urade zapeceten. obdarovany sohlasi s vracenim daru ale nemuze mi ho vratit ohledne soudni pecete. co delat aby soud pecet zrusil a dar byl preveden zpet na mne jako darce.Dekuji predem za vasi odpoved a namahu.
Antony
Jak už jsem psala, vlastník může darovat svou věc komu chce.
I v případě, že by prarodiče darovali dům nejdřív své dceři a ta následně svému synovi, by teta na žádné vyplacení neměla nárok, jen při vypořádání dědictví by se tento dar měl započíst na matčin podíl a o to by měla dostat méně.
Vrácení daru může vymáhat pouze dárce, nikoli třetí osoba.
Dle občanského zákoníku, § 630 se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
Co je a co není hrubé porušení dobrých mravů by bylo na posouzení soudce, který by věc rozhodoval. A s těmi důkazy – každý by měl prokázat to, co tvrdí. Pokud by se babička domáhala vrácení daru s tím, že se vnuk k ní nebo k tetě chová způbobem odporujícím dobrým mravům, měla by své tvrzení prokázat.
Katie,
moc Vám děkuji za odpověď.
Jde o to, že teta tvrdí, že kdyby byl dům napřed darován její sestře a ta to pak darovala synovi, musel by ji někdo vyplatit, protože ona nic nedostala.
Vím, že lze dar odebrat, když se obdarovaný nechová k dárci „podle dobrých mravů“, co se tím myslí? Může si třeba teta vymyslet, že slyšela jak jí manžel uráží? Babička už je hodně stará vůbec nevíme, jak by se zachovala kdyby jí teta k něčemu takovému navedla. Jak by se takovému nařčení mohl manžel bránit?
Julie
Pokud byli manželovi prarodiče vlastníky domu, mohli jej darovat komu chtěli – pravnukovi, dceři nebo někomu úplně cizímu. Bylo to jejich právo jako vlastníků domu.
Nevím, proč by dům měli darovat nejdříve dceři (manželově matce a teprve ona jemu – tím by se musela akorát platit dvakrát darovací daň). Teta nárok na vyplacení nemá.
Co se týká předkupního práva, občanský zákoník upravuje předkupní právo u kupní smlouvy jako výsadu původního vlastníka věci, aby tato věc byla nejdříve nabídnuta jemu ke koupi, pokud ji nový vlastník bude chtít prodat (lze si dohodnout i pokud ji bude chtít darovat).
Takže vaše teta by musela dům prodat prarodičům manžela a vymínit si v kupní smlouvě předkupní právo i na případ darování domu, aby předkupní právo měla.
Jinak je ještě předkupní právo u podílových spoluvlastníků – dům by musel být v podílovém spoluvlastnictví tety a prarodičů, a ti, pokud by chtěli svůj podíl převést, by jej museli nabídnout nejdříve tetě jako podílové spoluvlastnici. Převádí-i se ale podíl osobě blízké (kterou vnuk je), předkupní právo se neuplatní.
Co se týče dědictví, občanský zákoník stanoví, že dědicům se na jejich podíl započte to, co od zůstavitele za jeho života bezplatně obdrželi, ale pokud by po babičce dědily její dcery (nikoli váš manžel jako vnuk), mám za to, že by se toto ustanovení nemohlo uplatnit a na podíl manželovy matky by se nezapočítalo nic.
Teta se samozřemě může obrátit na soud, ale otázkou je, zda by byla úspěšná a čeho by se vlastně chtěla domáhat.
Navíc ve vašem případě, i kdyby bylo napadeno vaše vlastnictví k domu, můžete s úspěchem namítat, že jste dům nabyli vydržením (tj. že jste jej 10 let měli v držbě a pokládali jste jej v dobré víře za svůj)