Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak na ocucané polštáře?
Kopíruji z redakční pošty (Jarmila):
———————————————————-
Každý večer při usínání mi syn (2 a 1/2 roku) ocucává a rozkousává rohy od polštáře i peřiny. Jsou úplě roztrhané. Zkoušela jsem mu vyhrožovat, naplácat, domluvit, usínání bez polštáře a peřiny, dát mu na žužlání kapesník s uzlem. Nic nepomohlo. V deseti měs. jsme mu sebrali dudlík a rozhodně se k němu nehodlám vracet. Vždyť už chodí dopoledne do školky! Má někdo pro mě radu, prosím? Děkuji. Jiřka
Poslal(a) anonymní
ahoj Jiřko,radu pro tebe nemám a ani nic co by tě potěšilo, spíš ti to asi vezme náladu, ale napsat ti to musím. Můj manžel (39let) dělá totéž co tvůj malý synek. Rohy od polštářů, peřiny,od utěrek, ručníků ubrusů prostě čehokoli prostě zkroutí a žužlá v prstech až do úplného zničení. Nedokáže vysvětlit proč. Chápe i materiální škody ale prostě si nedokáže pomoct. Prý je to druh nervového tiku, který se nedá ovládnout a dělá to prý od miminka. Vím že jsem tě nepotěšila ale alespoň víš, že nejsi sama a že tě někdo chápe. Přeji pevné nervy a hodně štěstí.
Dana
No není to školka v pravém slova smyslu… 2krát týdně 3hod. v kolektivu a vždy se tam těšíl,kolettiv dětí miluje.A peřinku žvýkal i předtím. Já vím, že ho to uklidňuje před spaním, ale potřebuji nápad, co s tím. Večer si v klidu čteme, povídáme a jak odejdu usíná a žužlá… Když budete mít někdo tip, napište. Dík
Jiřka
Ahoj, děti se žužláním uklidňují, takže můžeš zkusit vypátrat, jestli to není stresem ze školky nebo třeba i z něčeho jiného, třeba jestli na něj moc nekřičíš. Nechci tě nějak naštvat, ale myslím si, že ve dvou a půl letech je na školku ještě malý.
A může být ještě jeden důvod: nevzali jste mu ten dudlík nějak násilně, jakože on ještě nechtěl ho dát pryč? Kdyby ho sám od sebe nechtěl, tak to je něco jiného. Třeba to žužlání peřin je jen důsledkem předčasného odebrání dudlíčku. Četla jsem, že se to nemá, děti jsou prý pak nervóznější.