Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
vztekani se
Dobrý den.Mam syna který má 2roky a tři měsíce.Máme problém asi jako každi rodiče v tomto věku,trucování v obchodech kvuli tomu či onomu apod.Všude jsem četla že je dobré si z dítětem než někam jdeme promluvit a naplanovat cestu atak.Jenže naš malý ještě vubec nemluví až na takove to žvatlani.Jak se s ním mam potom domlouvat nebo mu něco vysvětlovat?Myslite že mi rozumí když mu něco budu vysvětlovat i když mi nemuže odpovědě,pochopí vubec co se poněm chce např.když jsmem s ním byla u doktorky a už jsme mněli odchazet tak začal hrozně řvat atrucovat že nikam nejde(viděl tam vlaček)A udělal mi to porve jinak to vždy probíhalo bez problemu,dokonce i když jsme chodili do obchodu s hračkama niky nedělal scény vždy se na hračku jen podíval nebo jí vzal do ruky ale pak bez problemu ji vrátil zpět aniž by cokoli dělal a teď nejednou takové scény.Nevím co mam dělat.Takove vybuchy ma ale jen na veřejnosti doma je to o hodně lepší da si říct.Předem Vám děkiji za odpověď
Ruslana
Výborná je metoda rozbité gramofonové desky:
„Já chci nanuka“
„Chápu, že ti chutná, mě také. Máš ale ještě kašel a proto ti ho koupit nemůžu.“
„Ty jseš zlá, já ho stejně chci, to nevadí že mám kašel“
„To je mi líto, že si to o mě myslíš, ale nanuka ti nekoupím“
„Proč mi ho nekoupíš, já ho chci“
¨“Už jsem to vysvětlila, nanuka nekoupím“
„ÁAAAAAAAAAAAA „
„Můžeš řvát, nebo si klidně lehni na zem, nanuka nekoupím“
Jé, a to já když Terezce řeknu, že může řvát třeba do rána, tak to Terezka hned zmlkne, protože samozřejmě nebude dělat to co chci :-)) A v obchodě jí pro jistotu ještě doporučím, aby si nezapomněla lehnout na zem :-))
Omlouvám se, omlouvám se, nějak jsem se ztratila, není příspěvek k tomuto problému :-))
Jen k tomu, že otce poslouchá.
Před dvěma lety jsem měla období (asi měsíc), kdy mi často ujely nervy, každou chvíli jsem řvala a často jsem dala Terezce i na zadek. Terezka se zatvrdila a nějaké poslouchání mě i táty, protože na ní houkl a plácl přes zadek, nadobro skončilo.
Naštěstí jsem se včas vzpamatovala, nakoupila hafo knížek, neřvu, nadávám na zadek a Terezka je mnohem lepší. A když zařvu, začne plakat, protože na to není zvyklá. A to je právě ten efekt, proč děti poslechnou tátu, když na ně zařve. Nejsou na to zvyklé a leknou se. Ale jakmile by se takto začali řešit problémy vždy, dítě se brzy zatvrdí a nehne s ním nikdo (nebo ano, pokud ho zmlátí dostatečně :-(( ). To dítě je pak skutečně nešťastné.
jedna psycholozka mi radila ze si takoveho ditete nevsimat:)))…sice o vas okoli bude rikat ze jste desna matka…ale kdyz se v obchode zacne vztekat tak rict,…..se vztekej my jdeme….treba sebou mazne o zem a zacne kopat nozickama…pry prekrocit a odchazet a nevsimat si:)
Mám kluka o 4měsíce mladšího,na něj platí co psal cvrček a taky malej rozumí a chápe.jen je potřeba mu to říst jasně a stručně.Ukázat kdo je pánem situace.Máca
Máca
Ahoj, to je typické období vzdoru…Děti to zkouší a je moc důležité nepovolit. Protože jestliže si jednou něco vyvzdorují, budou to zkoušet příště zase. S těmi hračkami jsem to dělala tak, že jsem tam s ním nechodila a nebo jsem řekla, že nemáme korunky a hotovo. Na kolotoči se svezl vždycky jen jednou a šlo se domů. Bez ohledu na pláč a vztekání. A že to uměl pěkně rozparádit…Teď mu budou čtyři roky a je v tomhle ohledu docela rozumný. Hlavně to chce zachovat klid a neřešit to v afektu. I přes ohromný řev mluvit klidně a potichu a trvat na svém. Myslím, že pochvala za to, že poslechl, je hodně důležitá (ty jsi ale hodný a rozumný)…Přeju pevné nervy.
Cvrček