Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Svěření do péče
Dobrý den,
mám dotaz ohledně svěření dítěte do péče otce. Naše situace je trošku složitější,tak snad se mi podaří vše vysvětlit srozumitelně. Se svým přítelem jsme spolu dva měsíce, máme pronajatý byt a možný budoucí zádrhel je v tom,že já jsem k němu „utekla“ po dvouměsíčním manželství s jiným mužem. Přítel má 7 měsíčního syna,který je v péči své matky, žijí na Moravě, my jsme ze Středních Čech. Ona od něj odešla k jinému muži,když byly malému zhruba 3 měsíce, nutno dodat že je jí 19 let a její nový přitel je asi o rok starší. Jako důvod svého odchodu uvedla,že si nedovede představit být s jedním mužem celý život a můj nynější přítel jí prostě přestal bavit a nudila se s nim. Nikdy spolu nežili, vídali se ale celkem často, kdykoliv měl přítel volno,ale nešlo o společnou domácnost. Společné bydlení plánovali na léto tohoto roku, přítel už i pronajal byt,ale už nedošlo k jejich sesetěhování, protože se s ním rozešla. Původně po rozchodu sepsali dohodu /pouze mezi sebou,nebyla nijak soudně ověřena/,že se o děťátko budou starat půl na půl, vždy po 14 dnech se vystřídají, tím pádem nebude partner platit žádné výživné. Přítel pracuje, takže to takto nešlo a později dohodu ústně upravili,že si ho bude brát jak to bude možné a bude jí platit 1000 kč měsíčně + co bude třeba, toto vždy dodržel. Spolu jsme měli dítě v péči zhruba před měsícem na 4 dny a myslím,že mu u nás bylo dobře – normálně se smál, žádné záchvaty pláče neměl (pouze první noc, což se dá pochopit) a reagoval na nás kladně. Nyní jsme si ho chtěli vzít opět asi na týden a ona nám oznámila,že nám ho již nikdy nepůjčí, protože se nás malej bojí a pak jí brečel a že chce soudně zažádat o alimenty a chce je doplatit i zpětně. Nevíme co teď dělat – vzhledem k tomu,že nejsem rozvedená a k mému krátkému manželství a taktéž délce trvání našeho vztahu, asi žádný soud nesvěří dítě do naší společné péče,ale přesto bychom se o něj chtěli starat. Přítel má strach,že mu soud nastaví vysoké alimenty (jeho plat je kolem 25.000Kč čístého/ bude na dítě platit a přesto ho nikdy neuvidí. Uvažoval i o tom,že dovolí tomu novému příteli jeho bývalé,aby kluka osvojil,ale to se nám zdá jako až poslední řešení, pokud by opravdu neexistovala naděje,že si budeme moct malého brát. Jak velké alimenty mu může soud určit? A myslíte,že je nějaké šance dostat,že dostane v případě soudu do péče dítě on? Jeho bývalá nikdy nepracovala (porodila ještě před dokončením školy) a ten její přítel taky moc do práce nechodí, jednou ani neměli peníze na autobus,aby dovezli malého na vyšetření k doktorce /přesto si ona kupuje cigarety, kouřila i v těhotenství, malý je kvůli tomu zřejmě astmatik/, přítel mu pak zařídil vyšetření v Praze, když ho měl půjčeného.
Tak snad je tento dotaz alespoň trochu srozumitelný, jsem ráda že každou reakci či radu, co dál.
Radka
Takže především – mají rodiče dítěte upravenou výchovu a výživu dítěte soudně? Asi ne.
Na místě matky bych si podala návrh na úpravu poměrů dítěte, soud by celou věc projednal a rozhodl by, komu bude dítě svěřeno do péče a kolik má druhý z rodičů platit výživné. Měli byste si ale uvědomit, že takto malé dítě potřebuje stálou péči rodiče, takže pokud je s ním matka na mateřské dovolené a otec by žádal svěření do své péče s tím, že bude nadále chodit do práce, asi to nebude jeho plus. Navíc se zohledňuje i to, jak se který z rodičů o dítě až dosud staral, což je rovněž bod pro matku.
V rámci úpravy poměrů dítěte soud může upravit i styk dítěte s rodičem, který nemá dítě ve výchově – obvykle se to nedělá, dává se přednost mimosoudní dohodě rodičů, která je i flexibilnější a rodiče se mohou operativně domlouvat na její změně, když se změní okolnosti, např. mohou měnit termíny návštěv, pokud dítě onemocní apod. Když se rodiče nedohodnou na styku s dítětem, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. Takto malé děti jsou většinou dost závislé na rodiči, který je má ve výchově a proto se druhému rodiči stanovují spíše kratší, ale častější návštěvy. I když to určitě neplatí bez výjimek.
Pokud píšete o svěření dítěte do vaší společné péče – K tomu myslím není důvod, takové rozhodnutí přichází v úvahu u cizích lidí, pokud vlastní rodiče nemohou o dítě pečovat (zemřeli, jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti apod.) Pak se dítě může svěřit do společné péče manželů, např. svých prarodičů.
Pokud je dítě svěřeno jednomu z rodičů, nesvěřuje jej soud i do péče jeho partera, ze zákona o rodině ale vyplývá, že manžel rodiče se na výchově dítěte podílí.
(§ 33:
Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti)
A osvojení? I taková úvaha je, myslím si, předčasná. Matka by se musela nejdříve provdat a její manžel by musel požádat o osvojení dítěte u soudu. Pak by se k tomu vyjadřoval i otec dítěte, pokud by jeho souhlas nebyl nahrazen rozhodnutím o jeho nezájmu.
Já si stejně myslím, že 7měsíční dítě má být u matky a ne 14 dní od ní. To je strašně špatně pro to dítě. Měli byste s takto dlouhými návštěvami dítěte počkat až bude starší. Vždyť teprve asi 8měsíční dítě si teprve začíná uvědomovat, že je samostatná bytost, že není jedna bytost s matkou. Myslete, prosím, především na to dítě.
mmm
no myslim ze uz to ze se na necem dohodli bez soudu je spatne…jde o dite…to se branit neumi ale pro nej ty penize jsou…takze by mel urcit soud kolik bude davat…ale uprimne ti reknu ze pri jeho rpijmu mu soud da minimalne 2500….a urci vam i kdy ho budete moct vidat
Ne, tak to není. Nechceme ho do péče,aby nemusel platit výživné!!! Jen ho chce čas od času vidět, víme že je malé a nemůžeme ho každý víkend tahat takovou dálku, ale teď třeba budeme mít oba dovolenou,tak nevím proč by ho nemohl mít u sebe alespoň pár dní? Je to přeci jeho otec a chce aby ho jeho dítě znalo!!! Tu tisícovku posílá pravidelně na začátku každý měsíc, nedávno bylo potřeba koupit zimní oblečení,tak jí poslal dalších 2500 a to nemluvím o tom,co sám dítěti koupí!!! S tou péči jsme to mysleli spíše do budoucna, kdyby bránila kontaktu. Jeho přítelkyni jsem nepomlouvala, pouze konstatuji fakta,aby třeba nevznikl dojem,že od něj odešla,protože na ní byl zlý nebo že jí opustil on. Pouze jsem napsala to, co sama řekla a nijak neskrývá, že to tak bylo. Mé manželství bylo o něco složitější, myslím že se tohoto problému až tak netýká,takže to tady nechci nějak rozvádět, samozřejmě byla chyba i na mé straně,ale za tu už jsem myslím zaplatila víc než dost.
Radka
Radko,
to dítě chcete do péče jen proto, aby nemusel tvůj přítel platit výživné????? Navíc 7měsíční dítě ještě nutně matku potřebuje, je na ni fixovaný, je logické, že pláče a nechce k vám. Počkejte až bude větší. Výživné 1000 Kč vzhledem k výši platu tvého přítele je na pováženou, myslím, že už z morálního hlediska by měl sám od sebe platit více. Víš co takové dítě stojí? A dále, soud určí nejen výši výživného, ale taky úpravu poměrů k nezl., čili styk s ním – to vše především v zájmu dítěte. A nakonec, pomlouváš tady jeho bývalou přítelkyni a sama jsi odešla po dvouměsíčním manželství. Myslím, že jste všichni dost nevyzrálí, chudák dítě.
mmm