Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Za všechno se platí...
Tak nějak se stalo, že se nám oběma s manžou nakumulovaly na tento víkend pracovní a pracovně-relaxační aktivity. Navíc holčičky po 14 dnech ve školce zase nehezky kašlou. Tak jsme se domluvili s babičkou, že na víkend přijede. Nám tím pomůže, a navíc si holky i babička spolu užijí.
Manža odjel už včera. Já cestou z práce oběhla obchody a domů jsem jela autobusem – ověšená taškama. Těšila jsem se, že si užijeme dlouhé volné odpoledne a já se v klidu připravím na sobotu (nejdřív pracovní povinnosti v zaměstnání, pak odjezd do vinného sklípku).
Jenže už kolem poledne mi manža – cestou na školení – volal, že babiččin pes – čivava Andy – je nemocný. Že z něj doslova teče krev, nežere, chová se divně.
Takže jsme musely změnit plány a vyrazit zase zpátky do města na veterinu. Taxíkem. A všechny – babička, já i holčičky.
Babička je nechodící (resp. špatně chodící), pejska ve schráně by sama neunesla. Já zas nevím dopodrobna současný i předchozí stav babiččina miláčka.
No byla to výprava…
Na veterině už to šlo docela rychle. Doktor s babičkou vyloučili postupně několik příčin špatného zdravotního stavu (sežraná kost – to Andy nikdy nedostal; nachlazení z ležení na chladném místě – doma má babička všude koberce, my zas podlahové topení). Vypadá to, že Andy sežral někde venku návnadu na krysy (prý to teď dělají takové “chutné“ – no ani se mi nechce domýšlet, kdyby to snědlo nějaké dítě…). Dostal injekci s antibiotiky, doma jsme mu stříkačkou večer podaly nějaký protijed (no, část skončila na mém tričku – snad se to vypere), dnes ještě dostane nějaké tabletky.
Ještě večer nám občůral chodbu (a v důsledku podaných léků to tam teď tak divně páchne), a furt se dral holčičkám do postele…
Je ale vidět, že se mu přecijenom ulevilo, krev už z těla neodchází, začal chodit (i když schodům se stále vyhýbá), na postel vyskočí…
A já mohla dnes ráno jakž takž uklidněná vyrazit plnit své pracovní povinnosti (ale víc se samozřejmě těším na ten sklípek).
Jarmuschko, je mi to jasný. Pokud by ale došlo na nejhorší, byla by možnost vzít si psa z útulku, nějakého staršího, aby babi nebyla sama. A čoklík by byl rád za trochu lásky.
Raději ale ať to Andy přežije (osm se mi nezdá tak moc, myslela jsem že menší psi se dožívají naopak vyššího věku než větší plemena..?).
Tady v Kolovratech nějaký — trávil před časem psy a kočky. Házel jim buřty s jedem na krysy… Blbé na tom je, že když se ta zvířata takto přiotráví, mohou být sliznice a orgány krz které to jde trvale narušené, takže i když hned neumřou, už to není, co bývalo a mohou i celkem brzo pojít. Tak Andymu i babičce přeju, ať je to vpohodě!
Sklípek prima, užívej:-)))!
Tak si to pěkně užij! 🙂
Já razím do společnosti příští víkend…možná? 🙂
Tak, sláva.
V práci už mám hotovo (skoro – ještě musím vyplnit jednu stručnou statistiku).
Teď už mě čekají samé příjemné věci…
Babička to – navzdory svému nepříliš dobrému zdravotnímu stavu – zvládá docela dobře. Než jsme ji poprvé povolali na celodenní hlídání, tak jsem měla hrůzu. Ale naštěstí už i holčičky jsou docela velké, rozumné a šikovné. Babičky a dědu pravidelně navigují (čisté oblečení, medicínky, kokina…) A navíc – dneska se vrací manža ze školení (jen nevím přesně, kdy).
Vandul, Andy už taky není nejmladší. Je mu už osm. Je to malé plemeno, takže už je svým způsobem dědeček. Tak snad to jeho včerejší zlepšení bylo “absolutní“ a ne jen chvilkové. Vůbec nevím, co by si pak babička počala. Před rokem ovdověla, nás má z ruky, švagrová je dlouhodobě v zahraničí…
No, radši se upínám myšlenkami k dobrému konci.
Nám se takhle kdysi pes otrávil, byl už starý a nezvládl to. Sousedovic mladší pes se z toho dostal. Taky si nedovedu představit co by se stalo, kdyby ten svinec slízlo dítě…
Jaruš,držím paleček ať vám vyjde pěkný večer:-))) a bábinka zvládne holčičky i psího mazlíka.K