Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nedonošené děti
Dobrý den, píšu za svou kamarádku. Je maminkou předčasně nar. dítěte-holčička (nar. v 7 měsíci. Holčiččka je velmi neklidná, vyžaduje matčinu pozornost, kamarádka má problémy s tím že ji musí neustále nosit-pokaždé když se probudí nebo jí nakojí – nevydrží cvhíli ležet v kočárku či postýlce. Vždy se hrozně rozbrečí-pronikavě, zkoušela ji nechat ležet, vozit apod nic nepomáhá. Můžete mi prosím poradit jak se chovat nebo odkaz na pomoc s nedošenými dětmi. Děkuji moc
lenja
Ahojky, naše Esterka je skoro měsíc přenášená a bylo to s ní tak do 7 měsíce, kdy se postavila, velmi podobné. Málo spala, když byla vzhůru, vyžadovala neustálou pozornost a časté kojení. Řešila jsem to tak, že byla hodně v šátku, tak jsem měla ruce volné,ona byla přivázaná ke mně, viděla ven a byla spokojená. Často jsem kojila, myla nádobí a chovala dítko zároveň :-).Abychom vykompenzovali neustálé nošení, chodili jsme od 2 měsíce plavat na vaničky ( do bazénu se může až později) a cvičit. Tím se malá utahala a líp i pak spala.
ivy
mám také předčasně narozené dítě a s ním to bylo úplně stejné.Nedonošenci jsou hodně lekavý a musí mít pocit bezpečí.Radily nám v nemocnici přiložit ruku přimo na hlavičku dítěte a to jim dělá dobře mají pocit bezpečí a plně souhlasím se zavinovačkou, protože jak nemá dítě schované ruce tak se i sámo budí pohyby rukou azbytečně se leká.Jinak ty stránky o nedonošencích jsou http://www.nedoklubko.cz
Anie
zkuste malou vázat na pevno včetně ručiček do zavinovačky, aby malá měla pocit tepla a bezpečí jako v děloze (miminka se ruší vlastníma ručičkama). Já jsem takto uspávala syna zavázaného do zavinovačky a pohupovala jsem se při tom na baloně. Na chvíli vždycky usnul a po probuzení byl pak klidnější a vydržel i sám. A když to nepomáhalo, tak jsem si ho uvázala do šátku na mé tělo a měla jsem alespoň volné ruce. Nakonec v šátku většinou usnul a spal i po té, co jsem ho opatrně vytáhla a dala do postýlky. Zhruba od třetího měsíce už se pak i sám zabavil se štěrchátky apod.
Ano, taky se hlásím do klubu uplakaných miminek. Starší syn byl neklidné mimi a když nespal (a to bylo většinou), plakal. Nepomáhalo vůbec nic. Je to o nervy. Jediná útěcha je, že z toho uplakánci opravdu vyrostou. Ovšem trvá to několik nekonečných měsíců, po které si maminka nemůže své mateřství plně užívat. :o(
ahoj, syn byl v termínu, ale 3 měsíce prořval, tedy pokud se nekojil nebo nenosil. Stačilo si s ním sednout a už pronikavě řval. Poté se to trochu zlepšilo, ale ne moc. Bez fyz.kontaktu byl nespokojený a neklidný. Pak byl zase hrozný vztekloun, ale šíleně. Zlom byl po okolo 7.měsíce, kdy začal lozit a byl samostatnější. stále je ubrečenější a větší „cíťa“ než mnohé děti okolo nás, ale dá se to. Takže rada: smířit se s tím a vydržet! 🙂
iva
Ahoj. Tak já mám holčičku narozenou v termínu . A také jsem jí neustále chovala . Přesně jak píše Nessy .Přijde mi to docela normální . V děloze se mimi také houpe , stále cítí a slyší matku . Někde jsem četla , že postýlka a kočárek jsou vymoženosti moderní doby . A měli by jsme se učit od zvířat . Matka opice také opičátko stále přenáší a nedává ho do kočárku 🙂
Nejde to asi praktikovat doslova , ale něco na tom bude 🙂
ahoj, nám se dvojčata narodila ještě o něco dřív. v rámci různých kontrol a vyšetření jsme jezdili také na psychologii.Na Obilňák, k doktorce Jahnové.Naše děti byli děsně, ale děsně uřvaný.uspávala jsem je jedině chováním.divím se, že jsem neskončila na psychiatrii.Paní doktorka nám ale řekla, že u těchto nedonošenců je to celkem normální.Prý si hodně prožili, a tak jim trvá dýl, než se z toho dostanou.Máme prý vydržet do 6 měsíců gestačního věku(tj.6 měsíců od termínu porodu. je fakt, že pak to bylo ze dne na den lepší a lepší.abych řekla pravdu, už jsem na to „špatný“ zapomněla, ale tenkrát to bylo fakt děsný.
když se děti narodili, chodila jsem na stránky nedoklubka(klub přdč. naroz.dětí), adresu už si nepamatuju, dlouho jsem tam nebyla. Asi bych to měla napravit.já ho tenkrát našla, když jsem do vyhledávače zadala něco jako-nedonošené děti nebo předčasně narozené děti.Přeji tvé kámošce pevné nervy!!!
Ahojky.Syn sice nedonošený nebyl,naopak jsem 10 dní přenášela.A měla jsem to podobně jako tvá kamarádka.Syn se chtěl pořád nosit a pořád mě musel vidět,dokázal si hrát sám,ale musela jsem u něj sedět.Prostě pořád jsem se mu musela maximálně věnovat.Nosila jsem si ho v lehátku s sebou i na záchod.Z části jsem si to trochu udělala sama.Nikdy jsme nenechali syna moc brečet,kdykoli zaplakal,hned jsem ho nosili.Přešlo to až když začal chodit.Kolem 10.-11. měsíce.Do té doby jsem nic moc neuděla(vaření,úklid,…)prostě skoro rok jsem nedělala nic jiného než kojila,chovala,nosila syna po bytě