Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
odročení jednání
Pěkný večer a mám dotaz pokud se nemohu z důvodu nemoci dostavit na jednání a zašlu včas omluvu z jednání i s neschopenkou bude jednání odročeno /pokud o to výslovně nepožádám/, nebo bude jednat soud v mé nepřítomnosti.
A prosím ještě jeden dotaz – může žalobce změnit žalobu – jde o výkon rozhodnutí zcela na částečné zastavení výkonu a soud rozhodnout aniž by protistrana byla jednání přítomna. děkuji
Braka
Moji odpověď berte s rezervou, protože exekuce nejsou můj šálek kávy…
1) přítomnost na jednání – pokud vám bylo řádně doručeno, omluvíte se z jednání, ale nepožádáte o odročení, soud může jednat i bez vás (pokud nenastane další okolnost, např. pokud není zapotřebí vaše výpověď apod.) Pokud nechcete, aby se bez vás jednalo, napište to do omluvy, pokud naopak chcete, aby soud jednal bez vás, je lepší to tam napsat také – např. souhlasím s tím, aby soud jednal v mé nepřítomnosti…
Občanský soudní řád, § 101 odst. 3:
Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
2) Změna žaloby – v zásadě lze říct, že oprávněný má právo po podání návrhu s tímto nakládat (měnit jej, popř. vzít jej zpět zcela nebo částečně), ovšem za určitých podmínek (viz znění o.s.ř.). Změnu návrhu musí připustit soud, co se týče zpětvzetí, tak ostatní účastníci mají právo s tím z vážných důvodů nesouhlasit – pak by soud rozhodl, že zpětvzetí je neúčinné. TO meplatí, pokud nebylo ve věci jednáno – pak se zpětvzetí návrhu na souhlas (resp. nesouhlas) ostatních účastníků neváže.
Nevím, zda nejsou v nějaké odchylky ve vykonávacím řízení, které je dosti specifické a v zásadě se u něho jednání nenařizuje (aby se nezmařil účel výkonu rozhodnutí).
Občanský soudní řád
§ 253
(1) Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.
(2) Soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.
Občanský soudní řád
§ 95
(1) Žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.
(2) Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.
§ 96
(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
(2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.
(5) Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.