Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Závislost na mamince
Maminky mám k vám dotaz.Mám 18měsíč.chlapečka.Jsem s ním doma,bydlíme s mojí mamkou.Taťka prcka chodí do práce,moje mamka taky.Problém,jestli se tomu tak dá říct je v tom,že kluk mě nemůže spustit z očí.Dopoledne vařím,sám v pokojíčku nebude,jdu s košem,přořve to u dveří,to i když jsou všichni doma.Je živý až dost,jak neumí mluvit a my mu nerozumíme a nedáme mu co chce,je vzteklý.Takže,ikdyž si ho někdo vezme na ruku se slovy,ale maminka za chvíli přijde,nechce se chovat a řve za dveřma.Taky bych si chtěla s mužem někam zajít večer na návštěvu,na večeři.Mám ještě 20letou dceru,která je ochotná hlídat,ale mám strach,že když se v noci probudí a nebudu tam já,bude řvát dokud nedorazím.Tento pokus už proběhl.Někdy jsem už vycuclá a hezký večer s manželem bych taky moc chtěla.
Radana
Psycholožka mi jednou vysvětlovala,že takovéto období „závislosti“na mámě potvrzuje správný vývoj dítěte. Děti z dětských domovů nebo děti u kterých se střídá více opatrovníků se takto nechovají. V dospělosti si prý tito lidé často nedovedou vytvořit ten správný a trvalý vztah k partnerovi.Takže všechno je vpořádku, budte trpělivá, za pár let budete ráda vzpomínat.
Marcela
nech ho porvat:))),….ja to udelala a zabralo:)))
Renca
Tak nevím, ale já bych tu „léčbu šokem“ určitě nedoporučovala. Všechno má svůj čas, i tohle přejde. Pěkných večerů si jistě užijete spoustu až chlapeček trošku povyroste.
Petra
Radano nic si z toho nedělej – máme 11-ti měsíční holčičku a je na mě taky strašně závislá – od malička. Je to šílené, ale já stále doufám, že to brzy přejde.
Ale četla jsem, že u tak starého kluka jako máš ty je dobré „léčba šokem“ – prostě na víkend se seber, někam odjeď – třeba k mamce a nech malého manželovi nebo sestře, to je jedno. Dle té literatury, kde jsem to četla to ve většině případů zabere :o)
Ahoj Radano, když byl náš první chlapec ve věku tvého a já řešila stejný problém, vysvětlila mi jedna instruktorka v MC, že dítě (takto malé) nechápe co to znamená „maminka přijde za chvíli“-neví co je to ta chvíle- pouze vidí jak mu máma odchází. Tohle období přejde, za půl roku už třeba bude spát u prarodičů (jako náš Filípek) a vše bude o.k.
Náš druhý chlapec se chová stejně – má 15 měs. (podotýkám, že žijeme společně s mými rodiči, a odchod manžela, nebo mě vždy obrečí).