Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
zlobivý hošík 2 roky
Dobrý den, žádám Vás o radu poradu….má sestra má skoro 2letého chlapečka – je velice šikovný, aktivní, chytrý a vnímá i věci které by neměl:) No ale bohužel je sestra velmi nešťastná, neboť malý je od malička velmi agresivní, stále a u všeho vyžaduje svou matku a pokud se k němu přiblíží někdo jiný z rodiny a chce si ho pomazlit, on uhodí, škrábne či kousne a stejně je to i u dětí kolem. Sestra už se straní maminek z okolí, neboť se malý nedá uhlídat a děti jsou poškrábané, pokousané…..a maminkám se to samozřejmě nelíbí ( což je plně logické ) Bohužel na toto nepomáhají ani slova ani výprask, malý se po pěti minutkách oklepe a kousne zase. Je také jako beran – paličatý a stojí si stále za svým i když mu hrozí třeba to, že nebude tv nebo si nebude hrát s oblíbenou hračkou. Sestra si již neví rady, je z ní samotářská opuštěná mamina, její druh je velmi časově vytížen – podniká a na ni i malého má málo času……Co dělat??? Sestra není typ maminky, která si sedne u kávičky s kamarádkou, ba naopak s maličkým hodně hovoří, vypráví mu, hraje naučné hry a zkrátka se mu plně věnuje až tak, že zapomíná na sebe:( Prosím poradíte NÁM????? Velmi Vám předem děkuji za sebe i sestru a věřím, že bude lépe. S pozdravem Eva
Eva
Ahoj tu knížku mají ve veřejných knihovnách,tak jukni..Chtěla jsem něco o dětech a dala mi paní i tuhle,naštestí je nám na nic,jelikož naše malinká je zlatíčko hodnoučké:o)..
Jinak přeju hodně lásky a trpělivosti,myslím,že z toho vyroste,tedy synovec aspon jo!!A od kámošky malej?To je taky dáreček z čerové zahrádky-kouše/i naši malou pořádně hryznul:o(/,memluví,jen vykřikuje,pořád se zlostí,nespí,brečí..Jenže ona je pořád taky nervní/i v těhu byla/,ukřičená,malo si s ním vyhraje,chybí jí spánek,opora..je to kolotoč,já vím..Tak si myslím,že to chce hlavně klid..ikdyž to musí bejt hrozný,chci říct,že matěřství by se mělo brát jako něco krásnýho..a ona to tak rozhodně nebere,chudina,mám jí ráda….Takže hodnýho hošíka asi mět nebude..
Tak hodně sil!!!!!!!!!!!!!!
lenule
Ahoj Evo,
myslím, že už na tohle téma tady byla řeč. Kamarádka má doma taky takový roztomilý dáreček ;o)….nevěděla si se synem rady….někdo ji doporučil knížku – Máte doma teroristu- nevím bohužel kdo ji napsal. Pomalu, ale jistě to na malého zabralo. Možná bude tvůj synovec taky takový „případ“.
Jinak kdo ví čím nás naše sladká zlatíčka překvapí zítra….Držím pěsti, ať sestra najde správnou niť, jak na malého neposedu.
Evo,
já asi neporadím. Jen chci vyjádřit pochopení nad vaší situací.
Sama jsem se setkala s chlapečkem, njako je Tvůj synovec. Je to náročné pro všechny strany, včetně toho dítěte. Chlapeček si nemůže pomoci, prostě „je takový“ a okolí šílí. Matka se cítí vinna, ač se snaží sebevíc. To je teda patová situace. :o(
Poznala jsem jednoho takového chlapce, zjevně s poruchou chování a pozornosti, klasický LMDˇáček, kluk hyperaktivní, do každého dloubal, požďuchoval, máma byla nešťastná, my všichni kolem taky (otravoval naše děti). Přesto jsem dokázala tu mámu pochopit. Bylo mi jí líto. Byla zoufalá. Byla na něj celkem hodná. Vyzkoušela vše (druhé dítě-holčičku- měla v pohodě). Vše marno. 🙁
Nakonec to vzdala a odhlásila se z kroužku, kam chodili (a kde jsme ji poznali). Ale tím to jistě nekončí. Malý Kuba (jak se jmenoval) se nezměnil.
Je to VELMI TĚŽKÉ milovat takové dítě. Ale je to vaše dítě a nemůžete ho vaměnit. Děti se nebudou chovat, tak jak chcete…
Jen jsem chtěla vyslovit pochopení. Toť vše.
Evo,
já asi neporadím. Jen chci vyjádřit pochopení nad vaší situací.
Sama jsem se setkala s chlapečkem, njako je Tvůj synovec. Je to náročné pro všechny strany, včetně toho dítěte. Chlapeček si nemůže pomoci, prostě „je takový“ a okolí šílí. Matka se cítí vinna, ač se snaží sebevíc. To je teda patová situace. :o(
Poznala jsem jednoho takového chlapce, zjevně s poruchou chování a pozornosti, klasický LMDˇáček, kluk hyperaktivní, do každého dloubal, požďuchoval, máma byla nešťastná, my všichni kolem taky (otravoval naše děti). Přesto jsem dokázala tu mámu pochopit. Bylo mi jí líto. Byla zoufalá. Byla na něj celkem hodná. Vyzkoušela vše (druhé dítě-holčičku- měla v pohodě). Vše marno. 🙁
Nakonec to vzdala a odhlásila se z kroužku, kam chodili (a kde jsme ji poznali). Ale tím to jistě nekončí. Malý Kuba (jak se jmenoval) se nezměnil.
Je to VELMI TĚŽKÉ milovat takové dítě. Ale je to vaše dítě a nemůžete ho vaměnit. Děti se nebudou chovat, tak jak chcete…
Jen jsem chtěla vyslovit pochopení. Toť vše.