Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Spaní přes den
Dobrý den. Máme 16 týdenní holčičku, která má problémy s usínáním přes den v postýlce. Do 3 měsíců jsem Adélku celý den nosila a vlastně spinkala jen v náručí, nebo ležela na mě. Momentálně toto již možné není, protože dcerka má skoro 7 kg a já 48 kg, takže asi sám usoudíte, že to dál takto nešlo. Po 3 měsíci jsem ji začala dávat na dopolední spaní do postýlky a ze začátku nebyly žádné problémy (sama sem se divila), malá usnula hned, nebo si jen tak 2-3 minutky pobrečela. Problém začal tak před 4 dny, kdy odmítá spinkat. Už když se blížíme do ložnice a začnu zatahovat rolety, tak spustí strašnej řev a vydrží plakat i hodinu a více, než se úplně vyčerpá a usne. Všichni mi radí, ať nepolevim, že pouze zkouší, jestli ji vezmu opět do náruče. Ale pro mě je to opravdové peklo, slyšet ji plakat tak dlouho. Ale problém je i v tom, že pokud to nevydržim a dojdu ji „zachránit“, tak poté nejde vůbec utišit a řekla bych, že pláče ještě více, než v postýlce. Odpoledne spinká za stálého houpání (jinak se ihned zbudí) v kočárku, nebo si jí vezmu k sobě do postele a při kojení usne. Kolik hodin by takto staré miminko mělo asi spát? Dáváme jí spát okolo 20 hod a spinká s jednou přestávkou na kojení tak do 8:30-9:00hod. Poté jde spát tak za 2 až 2,5 hodiny, protože již pobrekává a je mrzutá a spí tak 30 – 40 min. Takto držíme rytmus celý den, takže jí dáváme spát 3 x denně a pokaždé spí tak půl hodiny až hodinu. Myslíte si, že je lepší držet se určitých hodin, nebo dávat spát, když si dítě řekne tím, že je mrzuté? Přes den se jí věnuji jak to jen jde. Hrajeme si spolu, zpíváme, stále ji něco vyprávím, mazlíme se, snažím se, abych jí dávala lásku co nejvíce najevo a ona neměla pocit, že si musí o naší přízeň řikat. Chtěla bych vědět váš názor v čem děláme chybu a co bychom podle vás měli změnit. Děkujeme moc za radu.
Jitka
Dobrý večer,
děkuji Vám všem za Vaše zkušenosti a rady. Vlastně jste mi otevřely oči a za to Vám moc děkuji. Od včerejška malou uspávám v kočárku a po celou dobu jejího spánku houpu a houpu. Usne okamžitě, nebo do 5 min a BEZ pláče. :o)))) Je krásný vidět úsměv na její spokojený tvářičce, když mě zahlídne ihned po probuzení. Poté si ještě musí chvilku zatáhnout pupíka při kojení. Příde mi, že je teď mnohem více klidnější a spokojenější.
Ale opět mě dostalo okolí, když se dozvěděli, že jsem Adélce ustoupila. A když jsem jim řekla, že ji nechci slyšet plakat, a že jí nemám jen pro to abych ji „odložila“ do postýlky, tak sme se akorát zhádali a jsem pro ně ten největší exot. Abych byla konkrétní, toto nemůže pochopit moje vlastní matka, která jak tvrdí svojí vnučku šíleně miluje.
Mějte se moooooc krááááásně
Jitka
Jitko, určitě se s tím setkává řada maminek. Naší dcerce budou v listoapdu 2* a chodí spát (od 18měs) teda už jen 1x denně a to po obědě, ale nejlépe se jí v tu dobu spí v kočárku. ten jí je teda už malej, nohy jí přečuhují, ale prostě nemám srdce na to, jí dusit v posteli, kde jí poobědní usínání trvá dýl. V kočárku stačí chvíli (5-10min) pohoupat a chrupe..a také tam vydrží spát rozhodně dýl než v té posteli. Lae když se vzbduí, ještě si ráda tak 30-40min „dotáhen pupíka“ u mě v náruči. Chytne se mě a položí si hlavičku na mé rameno a to je tak nádherný..vychutnávám si to, i přesto, že mě moje mamka říkala, že jsem si jí na to takle blbě naučila..ale mě to nevadí…Ale ještě asi tak před 2 měsíci neuměla po obědě usnout jinak, než v mé náruči, právě na rameni, pak jsem jí dala do kočárku a spala dál ještě 1-2h…všichni na mě koukali divně, že jí takle prý „rozmazluju“, ale mě to dělalo spíš dobře, takel jí u sebe „cítit“…Sice s jejími 13kg mě po chvilce ruce bolely, ale dá se to vydržet, příjde doba, kdy já jí budu třeba o pomazleníčko prosit a tohle je nenahraditelný zážitek ;o)
Milá Jitko,kašli na řeči „chytráků“ a „dobrých rad“!!Ono to totiž není vůbec pravda,to mi věř!!Nerozmazlíš láskou,některé děti prostě k usínání potřebují uklidnit,přitulit,pochovat!!..
Máme dvě holky a kluka!!
Nejstarší jsem doslova vozila i po bytě,pořád od malinka nemocná,uplakaná….a ted?Žádné rozmazlení se nekonalo a nekoná,co bych za to dala,aby se víc tulila,ale už má 14l..:-))
Syn byl-a je ,naopak mazel,ale stačilo dát ho do postýlky a spinkal!!
A malinká-16m.dcerka,ta je velmi temperamentní,celej den v pohybu,takže chápu,že večer potřebuje pořádně přitulit,prostě usne jen když u ní sedím,hladím jí,někdy se ještě napije z prsa..Ale já to taky prostě neřeším,řeči tipu-rozmazluješ jí,hážu za hlavu,manžel to cítí stejně!!
A to jsme jí přitom od malinka taky houpali!A ted už usne v postýlce,jen co jí pohladím!!/dokonce někdy s náma usne i v postely//
Takže si vychutnávej to mazlení,tulení a krásné chvilky,vykašli se na řeči,ono to totiž šííleně utěče!!
Naštěstí je pryč doba ,kdy se děti dali do postýlky a hotovo!!:-((
Děláš to nej pro své dítko a tak si to užívej!!!
Přeju hodně lááásky!!!!!!!
Lenka
MIlá Jitko.
Tak jestli tě uklidní , já mám 2,5 letou a uspávám jí u kojení stále.
Je zvyklá spát v mé posteli a usínat se mnou.
Starší dcerka to měla také tak a pak přišel správný věk (u ní cca 3 roky) a šla sama do svého nového pokojíčku a své postele . A bez problémů tam pak spinkala. Takže po této zkušenosti ,to s naší malou nijak neřeším. Džím se instinktu .
Milá Chromle,
děkuji ti za radu a jsem ráda, že to prožíval i někdo jiný, než jen my. Musim se přiznat, že mě to uspávání také moc nevadilo a dokonce bych řekla, že mě to i jistým způsobem uspokojovalo, ale reakce okolí, jak malou rozmazluju, a že to bude stále horší a horší, že z ní budu za chvilku hrbatá, …, mě prostě úplně odrovnávalo. Ještě jednou děkuji a mějte se dobře.
Jitka
Milá Jitko,
Nevím, jestli ti nějak poradím, ale chci tě ujistit, že stejný problém byl i u nás a určitě to řeší mnoho maminek.
Já jsem jsem dcerku uspávala na sobě. Přiznám se, že se mi to líbilo a že jsem z toho měla hezký pocit. S vlastní váhou jsem na tom jako ty a Nika měla také kolem osmi kil, v půl roce deset. Přes den mi jinak neusla. Vlastně i večer.
Měly jsme i období, kdy spala v mé posteli, budila se na pití co tři hodiny a já u kojení kolikrát usnula. I to jsme překonali. Postupně, šlo to samo.
Někdy kolem roku se naučila usínat sama ve své posteli. Postupně jsem jí dávala ruku, pak už jen byla s ní než usnula a nakonec jsem mohla po uložení i odejít.
Přiznám se, že mi to nijak nevadilo a řešilo to jen mé okolí(třeba švagrová). Dodnes na to ráda vzpomínám jako na jedno z nejhezčích období mého života.
Taky jsem zkoušela metodu nechat vyplakat, ale Nika při větším pláči se začínala zalykat a nemohla popadnout dech. Takže jsem dál neexperimentovala.
Takže moje rada je, řiď se instinktem. Pokud ti uspávání nevadí a máš jen pocit, že se všude říká, že se to má dělat jinak, nedej na to. Za deset let se budou říkat zase jiné věci. Každé dítě je jiné a každé potřebuje něco jiného. A mámina náruč je ta nejbezpečnější.
Pokud tě ale uspávání zmáhá a opravdu to chceš změnit, protože to vnitřně cítíš, že je to správné, radím buď důsledná. Neustupuj, malá hned vycítí svou šanci.
Co se týče režimu, takhle maličké dítě si režim upravuje samo, držela bych se jeho potřeb. Já měla od narození pouze nastaveno koupání na sedm hodin večer. Aby byl njaký řád. A malá si zbytek dne upravovala podle potřeb a kupodivu to bylo docela pravidelné. Jak rostala, tak jednou za čas se režim sám upravil.
Já bych asi nic nelámala přes koleno.
Tak přeju hodně zdaru a ať holčička krásně roste a dělá vám jen radost.