Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nezvládám!!!!!!
Ahojky-sedím nad nad počítačem,bulím jak želva-připadám si úplně zbytečná….jsem mamina 2 dospívajících kluků-právě jsem se vrátila z práce,kluci sladce spí a já mám pocit že mi život utíká mezi prsty…Jsem samoživitelka a mám se co ohánět abych se uživila-proto jsem si vzala ke své práci ještě brigádu-a to je ten problém….Ze 7 dnů jsem pouze jeden den doma-vracívám se až pozdě večer domů-je mi líto že s nima nejsem a mám příšerné výčitky že je zanedbávám-navíc mi veškerá domácí práce skoro stojí-bývám fakt dost utahaná že udělám jen to nejnutnější….zkrátka mám pocit že si budu muset vybrat-buď budeme finančně jakž-takž zabezpečeni ale kluci mi porostou jako “dřevo v lese“ anebo se vykašlu na brigádu ale budeme opět bojovat s financema…-zkrátka ať už se rozhodnu jakkoliv tak to stejně odnesou kluci…:o((( kulikuli
Ahoj Kulikuli,vím je to těžká situace,je mi to moc líto.Nepřemýšlela jsi o tom najít si přítele?Třeba by ti to prospělo a měla bys v někom podporu,a to nejen finanční…
Ahojky,když to čtu,vzpomenu si na svou mamku která to měla stejné-byla jsem v pubertě a záviděla jsem holkám,že si můžou všechno dovolit a já nic-opravdu nic.Je to těžké radit,ale ted bych asi volila děti-jsou ve věku kdy se můžou chytit nějaké té party a bude zle.Ono že nebudou mít mobil je sice pro ně momentálně trapas,ale jednou je to přejde a dle sebe vím,že ti poděkujou,za o že jsi byla s nima a co jsi pro ně dělala
Kulikuli, jak už bylo napsáno – také obdivuji všechny matky, které zůstanou s dětmi.
Musí to být hodně náročné. Určitě ti přeji, aby toto období bylo pouze přechodné a nakonec z toho vyšlo jen to pozitivní. Ať vše dobře zvládnete!
Ach jo, Kulikuli-každá máma, která zůstane s dětmi sama má můj hluboký obdiv. Znám to z vlastní zkušenosti-ne z pozice maminky, ale dítěte. Máma se mnou a s bratrem zůstala sama, když mi bylo právě 6…. Táta zemřel. Vychovávala nás sama-a my vždycky věděli, že je na všechno sama a jakmile to šlo, začali jsme brát brigády, když jsme studovali vysokou, oba už jsme s bráchou museli vydělávat… Takže pokud mohu vůbec radit-dej přednost dětem před penězi, naprosto souhlasím s holkama. A neboj, nějak bude a tvoje děti ti jednou péči a lásku určitě vynahradí!!!
kulikuli…pokud jsou kluci v pubertě-píšeš dospívající-tak je asi čas si sednout a probrat to i s nimi,že Tě mrzí že na ně nemáš čas,a taky by mohli třebas roznášet letáky a přivydělat si na věci co potřebují.
Jsi dobrá máma,děláš co můžeš,jeden člověk nestihne všechno…přála bych Ti potkat fajn chlapa,abyste na to byli dva:-))
drž se:-) nakonec si stejně budeš muset dát od brigády pauzu-aby to neodneslo Tvé zdraví-kluci jistě nepotřebují tolik ,,novou hokejku“ jako maminu,co jim bude oporou:-))) K
Ahoj, v žádném případě nejsi zbytečná – jsi úžasná a silná, když dokážeš sama vychovávat a zabezpečovat dva kluky, fandím Ti! Tohle rozhodování je moc těžké, sama to dobře znám. Já bych Ti doporučila sehnat brigádu na doma (byla bys s kluky a např.něco doma večer lepila u televize nebo “bušila“ do počítače). A neboj, kluci to určitě berou tak jak to je a ani je nenapadne, že by to mohlo být jinak – tohle dilema prožíváme spíš my, maminky…
PS.Já dala zatím přednost času s dcerou před penězmi, ale kdo ví, co bude za pár let…
Kulikuli, umím si představit, jak je tohle rozhodování pro tebe nesmírně těžké… Ale asi budu souhlasit s Jovankou – děti vyrostou než se naděješ a nebudou tě potřebovat skoro vůbec… Já vím, jak je těžké bojovat s financemi, ale momentálně bych volila děti – potřebují tě víc, než si myslíš, zrovna teď, když dospívají. Přeji hodně sil v rozhodování – a ať se rozhodneš dobře!
Já bych si dovolila souhlasit víceméně s Jovankou. Dala bych přednost dětem, vím, že finance jsou taky důležité. Nevím, jak staré máš kluky, ale z vlastní zkušenosti – dej přednost dětem. Já tuhle chybu s dítětem a penězma( i když v jiném pojetí) udělala, dala jsem přednost penězům a práci a dopadlo to špatně.Bohužel…
Ať vám to dopadne dobře.
Jak Ti rozumím. Byla jsem na tom podobně, snažila jsem si každou chvíli přivydělat, kluci většinou chodili za mnou na chvíli se ukázat, ale to nejde udržet dlouho. Zvykli si, že tu nejsem pro ně pořád a přizpůsobili se, teď je nedokážu udržet doma, nikam se mnou nechtějí jezdit, raději jdou s kamarády. Kdybych to finančně zvládala i bez brigád, byla bych raději s klukama, dnes už to nejde vrátit. Navíc bydlíme daleko od babiček, byli fakt úplně sami.
Kulikuli, je to složité, vím sama, jaké to je.
Nešlo by třeba, že by Ti kluci s prací pomohli? Víš, že bys je brala s sebou – nevím, co děláš, ale třeba na takové práce jako úklid by to možná šlo? I kdyby tam měli “jen“ být s Tebou a povídat si?
Nebo jestli jsou ještě malí, brát si práci domů a dělat na tom večer, když už spinkají (tak jsem to dělala já, ale ne každá práce má tyto možnosti, třeba ten zmíněný úklid asi moc ne….).
Ale asi bych dávala více přednost dětem, protože ony vyrostou, kdežto práce tady bude pořád 🙂 (promiň)
A co kdyby více platil tatínek??? Ale to jsi asi už zkoušela, co….
No každopádně hodně štěstí!
Vím, že to, co teď napíšu, je fráze, ale život je otázkou priorit a za vše platí.
Je to hrozné, ale člověk musí stále volit a stále se rozhodovat. A žádná varianta není ideální…
Kluci určitě cítí, že je máš ráda, že Ti na nich záleží.
Tak ať to rozhodování moc nebolí…
Ahojky, moc nevim, co na to napsat, tohle je opravdu neskutecne tezka zivotni situace. Nevim, jaky vztah mas s klukama, ale ja verim tomu, ze kluci moc dobre vedi a vidi to, co pro ne delas.. moc dobre chapu, ze jim chces dat vic, chces jim dat svuj cas, sebe samou…
Nevim, co k tomu proste rict… Uz tak si myslim, ze jsi velmi silna zenska, ktera dela co muze, aby se jeji deti mely dobre… bohuzel vzdy je neco na ukor neceho.. 🙁
Drzim ti palce, myslim na tebe 🙂