Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kleptomanie
Dobrý den, lidičky,
můžete mi poradit s mým problémem, tedy s problémem mého známého?
Můj známý, který byl již několikrát ve výkonu trestu v červnu opět porušil zákon, jedná se vždy o vykrádání sklepních kójí. Nedávno z vlastní vůle začal docházet k psychologovi a nyní navštěvuje i psychiatra. Dotaz je takový, zda, pokud psychiatr napíše do zprávy, kterou samozřejmě předložíme u soudu to, že se jedná o kleptománii, protože on krást nemusí, ví, že dělá něco špatně, ale prostě jde a udělá to. V poslední době alespoň kuličku hroznového vína v obchodě musel lupnout. Pravda u toho ho nechytli, ale je to nenormální. Tak v případě, že je tato diagnóza uvedena to může při soudním líčení nějak uškodit (je to kleptoman, půjde na delší dobu do výkonu trestu) nebo zda to může pomoci (nebude odsouzen vůbec nebo jen na nižší trest třeba by to mohlo být posouzeno jako nemoc a mohl by být poslán na léčení, sám vlastně se léčit začal, má snahu s tím přestat a začít i nový život). Prosím tedy o radu, zda takováto diagnóza pomůže nebo může uškodit. Mohla bych i já u soudu třeba nějak pomoci?
Děkuju moc a pohodový víkend
Jarmila
Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a stojí na základech trestní odpovědnosti.
Aby byl čin činem trestným, musí naplnit několik znaků. Jedním z těchto znaků je i subjekt trestného činu, tedy pachatel.
Pachatel musí být trestně odpovědný – jednak musí dosáhnout určité věkové hranice (u nás 15 let) a jednak musí být příčetný, tj. musí mít zachované rozpoznávací a ovládací schopnosti. Zjednodušeně řečeno: Člověk musí vědět, že je určitý čin trestný (nemusí přímo vědět, že se dopouští trestného činu, ale musí vědět, že se to nedělá – např. nemusí vědět, že když vezme něco jinému člověku, dopustí se krádeže, ale musí vědět, že brát něco, co mu nepatří, se nemá)a musí se umět ovládnout (např. má sice nutkání něco vzít, ale dokáže to nevzít).
Pokud je jedna z těchto složek (nebo obě) vymizelá, je člověk nepříčetný a není trestně odpovědný, a to dle trestního zákona, který v § 12 stanoví:
„Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.“
Takže pokud se váš přítel bude hájit tím, že nebyl v době spáchání činu příčetný, a bude to obhajoba věrohodná (doloží to např. zprávou psychiatra nebo psychologa), soud by měl ustanovit soudního znalce, aby zodpověděl otázku, zda měl obžalovaný v době činu zachovanou rozpoznávací a ovládací schopnost nebo ne. Pokud na základě znaleckého posudku soud dovodí, že byl obžalovaný nepříčetný, měl by ho dle 226 písm. d) trestního řádu obžaloby zprostit.
Znalec může ale zjistit, že některá z těchto složek (nebo obě) nebyly přímo vymizelé, ale byly snížené. Pak by v úvahu připadala ustanovení trestního zákona o zmenšené příčetnosti. Soud v takovém případě ke zmenšené příčetnosti přihlíží při stanovení trestu a jeho výměry, dokonce může při vyslovení viny upustit od uložení trestu, pokud současně ukládá ochrannou léčbu.
§ 25:
Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a soud má za to, že ochranné léčení (§ 72), které zároveň ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest. Tohoto ustanovení se však nepoužije, jestliže si pachatel stav zmenšené příčetnosti přivodil, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky.
§ 32
(1) Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti nepřivodil vlivem návykové látky, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.
(2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo možno za současného uložení ochranného léčení (§ 72) dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání, sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa vázán omezením uvedeným v § 40 odst. 3, a uloží zároveň ochranné léčení.
P.S. Kleptomanie je opravdu nutkavá potřeba něco vzít, kterou člověk nedokáže ovládnout, podrobnosti by k tomu mohla asi říci Káča jakožto doktor. Vykrádání sklepních kójí se mě ale jako kleptomanie nezdá a ani argument, „on ví, že že dělá něco špatně, ale prostě jde a udělá to“ se mi nejeví přesvědčivý. Spousta recidivistů souzených pro krádeže má asociální osobnost s rysy nezdrženlivosti (pokud si to dobře pamatuji), což znamená, že neberou ohledy na ostatní a dle své momentální potřeby udělají to, co právě chtějí. Vědí, že se to nedělá, mohli by si říct ne, ale prostě to NE si říct nechtějí…