Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Opět dědictví
Ahojky Katie,
prosím o radu ohledně dědictví.
Jde o ženu, která měla 4 děti. Jeden syn již zemřel, zůstaly po něm dvě již dospělé děti, které se s babičkou v podstatě nikdy nestýkaly, jsou si cizí.Neviděli se minimálně patnáct let. Ta žena není nadšená, že by mohly po ní dědit, lze je vydědit?
Pak má ta žena ještě jednu dceru, která je alkoholička, má sociální potíže, o svou matku se nestará, pouze k ní chodí pro peníze. Má dvě již dospělé dcery. Je možné, aby dědili přímo vnuci, nikoli jejich matka? Může babička převést dědictví přímo na ně? Nebo opět musí svou dceru v závěti vydědit?
Pokud by závět nebyla sepsaná, mohou pozůstalí dědicové nějak ovlivnit, aby nebyl majetek dělen i mezi ty ostatní? Například proto, že o ni nejevili zájem apodobně.
Omlouvám se za ten mišmaš, ale nedokážu to lépe popsat:-)Mockrát ti předem děkuji!
Chromle
Katie,
moc ti děkuji. Ani nevíš, jak moc cenné informace jsi mi dala.
Chromle
Chromle,
pokud by paní nesepsala závěť ani listinu o vydědění, dědili by po ní –
manžel (pokud nějakého má) – jednou pětinou
tři děti, které žijí – jednou pětinou,
dvě vnoučata po zemřelém synovi, která by zdědila podíl zemřelého syna – každé vnouče tedy 1/10.
(pokud nemá manžela, podíly jsou 1/4 a vnoučata 1/8).
Co se týče dcery – alkoholičky a jejích dvou dcer – paní může dceru vydědit (§469a odst. 1 občanského zákoníku) z důvodů –
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytla zůstavitelce potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitelku trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měla,
c) byla odsouzena pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
Ovšem důvod vydědění by se mělo napsat do listiny o vydědění konkrétně, nejen odkazem na zákonné ustanovení, jinak hrozí, že listina bude napadena a soud by mohl rozhodnout ve prospěch vyděděné, že důvody vydědění nebyly dány.
Pokud paní nechce, aby se vydědění vztahovalo i na dcery její dcery (vnučky), nemusí to zvlášť psát, protože platí, že na vnuky se vydědění vztahuje, jen pokud to zůstavitel výslovně uvede (§469a odst.2).
Svá vnoučata po zemřelém synovi vydědit také může, důvody vydědění jsou shodné jako výše.
Chtěla bych tě ale upozornit na judikaturu v případě vydědění pro nezájem. Soud by totiž mohl zkoumat nejen to, zda potomci skutečně neprojevovali zájem, ale i z jakého důvodu – zda tento nezájem nebyl zapříčiněn chováním samotného zůstavitele.
A ještě na závěr: Pokud by paní tato vnoučata nevydědila, ale učinila závěť, v nichž by vše odkázala někomu jinému (svým dvěma dětem a vnoučatům své dcery, kterou by vydědila), na tato vnoučata by se jako na neopomenutelné dědice dostala 1/10 (pokud jsou nezletilí) nebo 1/20, pokud jsou zletilí).
Doufám, že jsem to napsala správně a srozumitelně.