Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Převod majetku
Ahojky, potřebuji radu, skoro od právníka. Bydlím s rodiči v domě, který patří otci, který ho koupil již před svatbou s mojí matkou. Starší sestra bydlí ve svém vlastním domě, na který si vzala spolu s manželem hypotéku a jako krátkodobou záruku použili právě dům, ve kterém s rodiči bydlím. Po několika měsících toto břemeno přešlo z našeho domu na sestru, tzn. domem, ve kterém bydlí i ručí za hypotéku. Jedná se o čtyři bytové jednotky a sestra původně získala dekret na tento byt od dědy z otcovy strany. Jde mi o to, že otec by chtěl převést dům, ve kterém bydlíme na mě, jako na svou dceru, ale existuje tu fakt, že by sestra mohla toto převedení ať už formou prodeje nebo darování napadnout. Musím ještě podotknout, že rodiče sestru finančně donedávna podporovali, sestra nepracuje, stará se o dvě děti, 10 a 6 let, pobírá jakýsi důchod na staršího syna, který je hyperaktivní a chodí do speciální školy. Bohužel si s rodiči nerozumí, nechová se k nim s úctou, nerespektuje je, slovně je napadá atd. Mě podporují tím, že můžu bydlet u nich v domě a mám tak menší náklady na bydlení ale jinak mi žádné finance neposkytují i vzhledem k tomu, že nemám žádné děti. Mám jen strach, že po X-letech, kdy třeba bude nutné řešit dědictví po otci si bude nárokovat svůj díl ze zákona – 1/4 domu. Polovinu matka, po čtvrtině děti: sesta a já. Můžete mi poradit, jak se zachovat, abych si mohla být jistá střechou nad hlavou? Děkuji.
Bodlinka
Děkuji za radu, k právníkovi určitě vyrazíme, pokud se rozhodneme to řešit. Jen jsem si chtěla ověřit názory po právní stránce, jelikož ne všichni právníci dávají dobré rady. 🙂
Jen ještě dotaz: pokud by se otec rozhodl prodat za svého života dům a já bych ho chtěla koupit, aby nedošlo k rozporům při případném dědickém řízení, mohla bych ho koupit za cenu nižší než by byl odhad? Řekněme, že by dům byl odhadnut na milion, mohu ho koupit za osm set tisíc, nebo za sto tisíc? Nebo to musí být za cenu obvyklou? Opět v kontextu, aby tuto koupi nemohla sestra napadnout. Mohla by sestra po právní stránce namítat, že jsem neměla na koupi finance? Kdyby mi někdo půjčil, i z rodiny, musím na to mít doklad?
A pak jeden dotaz obráceně: kdo by dědil po mně a v jakých podílech, když mám pouze rodiče, sestru a synovce?
Děkuji předem. Jsem vděčná za každou radu.
B.
Především je nutné říct, že vlastník (otec) může se svým majetkem (domem) nakládat, jak uzná za vhodné. Může ho tedy převést na vás (darovací či kupní smlouvou) a vaše sestra mu do toho nemá co mluvit.
Sestra by však mohla namítnout neplatnost smlouvy o převodu, přičemž se rozlišuje neplatnost relativní a absolutní. Relativní neplatnosti by se musela dovolat do tří let od uzavření smlouvy, absolutní neplatnost by mohla namítnout i déle, např. v rámci dědického řízení. Soud by pak musel posoudit, zda právní úkon, kterým otec na vás dům převedl, byl platný či nikoli.
Je proto lépe si nechat smlouvu sepsat advokátem, tím spíše, že by se jednalo o smlouvu týkající se nemovitosti, která musí mít určité náležitosti, aby na jejím základě bylo zapsáno do katastru nemovitostí vlastnické právo.
Pokud by převod byl platný, a dům by na vás byl převeden na základě kupní smlouvy, měla by sestra po otcově smrti právo pouze na svůj zákonný podíl z dědictví, dům by přitom do dědictví samozřejmě nespadal.
Pokud by byl převod platný a dům by byl na vás převeden na základě darovací smlouvy, mohla by se sestra domáhat toho,aby se do vašeho zákonného podílu tento dar započetl – ona by o to měla dostat více, na samotný dům či jeho část by však nárok neměla. To by platilo v případě dědění ze zákona, pokud by váš otec učinil závěť, započtení by se provedlo pouze pokud by k němu dal otec příkaz nebo byla-li byste vůči sestře neodůvodněně zvýhodněna. Vaší matky by se takové započtení vůbec netýkalo, neboť není neopomenutelným dědicem. Blíže viz § 484 obč. zákoníka.
Podotýkám, že toto je pouze obecné vysvětlení toho, co může nastat, v případě konkrétních kroků bych se s tímto problémem obrátila na advokáta, jak už jsem doporučovala výše.
Ještě podotýkám, že v případě dědění nemá manželka právo na 1/2 a děti na 1/4, ale všichni zmínění dědí ze zákona stejný podíl – tedy 1/3. V praxi se ale nejdříve vypořádává společné jmění manželů, a to tak, že ze společného majetku dostane 1/2 pozůstalý manžel. Druhá polovina společného majetku a dále celý majetek ve výlučné vlastnictví zůstavitele pak tvoří dědictví.