Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mrzuté dítko- proč ?
Ahoj,
moje dcerka (necelých 5m), do teď pohodová, usměvavá, dokázala se na určitou dobu zabavit sama. Poslední týden je plačtivá, rozmrzelá, ufňukaná. Jediné co vydrží, moje dlouhé zpívání a povídání (o čem koliv). Takový ufňukaný den, měla tak jednou do týdne….
Zdá se mi, že nic vyditelného ji není (žádné bolení bříška, je najezená, vyspinkaná), jen najednou mě chce stále vidět a slyšet.
Jaké s tím máte zkušenosti. Popřípadě co by to mohlo být ? Jak k takovému dítku přistupovat? Kvůli bolestem v zádech ji nemůžu konejšit v náruči.
Taky báječná věc: autosedačka-kolébka. Při vaření se dá na pevno posadit kam je třeba(klidně i na linku) a dítě má zase změnu a zároveň je bezpečně „připoutané“. Dávala jsem jim do klína hračky všeho druhu (nejlépe nějaké kuchyňské nářadí), dá se to i přidělat k držadlu sedačky nad dítě. Výborný jsou taky koše nebo krabice s různýma hračkama a věcma, který zaujmou a neublíží. Děti se k nim naštelují a hrabou a okusují a rozhazují (dost dlouho a dost vytrvale)… Když je nejhůř, tak je vždycky lepší jít se na chvilku vyvětrat ven (i oběd počká).
Jana
Katie,
kočárek se dneska osvědčil. Doufám, že to malá hned neprokoukne. Pravda v naší pidi předsíňce najedu kilometry centimetrů ;oD.
Kačko,
tak to u nás místo košíku asi nastoupí šátek….máme bydlení na patro – hahahaha. Akorát ty záda dostanou pěkně zabrat :(. Ale co bych pro naší kočičku neudělala.
Mamánkování je pěkný slovní pojem – zařadím do slovníku ;o). Je to asi dobře, že chtějí maminku ke svým bolístkám, než třeba sousedku….. i když je to chvilkama nápor na nervíky. Díky holky za všechny rady.
Tak to možná budou fakt ty zuby – a to mamánkování k tomu patří – vždycky, když dětem není úplně dobře, tak chtějí mámu – nejen takhle maličké:-)…už jsem to tu někde psala – nám se velice ovědčil košík na kolečkách(nebo jiné domácí vozítko) – Prokop byl v něm, u něj pár hraček a já ho tahala s sebou po bytě, tam kam jsem potřebovala – dodnes mám paměti téměř denně se opakující situaci z této doby, kdy vařím v kuchyni, třeba škrábu brambory a nohou vozím košík s Prokopem sem a tam:-)….
Ahoj,
tak trošku jsem z toho „vystrašená“. V pusince nic nevidím, ani necítím… malá si cucá prstíky jako by to měl být poslední den v jejím životě, děsně u toho huláká….skočila jsme koupit do lékárny gelík – MUNDISAL. Potřela dásníčky a chvilku byl klídek, dokonce spokoje usnula na 2h. Což už nebývá takovou samozřejmostí :o).
Nakonec jsme si na hrací dece pouštěly takovou písničku, která se ji líbila a děsně se řechtala…. spokojený miminko, velká radost. Ale nedej bože, že odejdu a nevidí mě…písnička, nepísnička, hračky, nehračky – volá mě kde jsem.
Doufám, že to bude JEN přechodný období.
Neella
Neella
Myslím si, že by to opravdu třeba mohly být zoubky. Ale taky nemusely – naše Natálka (6,5 měsíce) měla asi před 2 měsícema taky takové období – bylo to hrozný – lezla mi na nervy :o). Nechtěla se ani vozit v kočárku, což bylo nejhorší – prostě v něm pořád brečela. Teď už je zase v pohodě a vydrží si sama třeba i půlhodinky hrát na dece s hrazdičkou nebo s plyšákama. Musím ale říct, že už se těším, až bude alespoň sedět – ona už je s ležením taky nespokojená a furt by si sedala, ještě ale musí kočka vydržet…
souhlasím s holkama, je to to „blbé“ období, kdy děti ještě neseedí a nelezou, ale už nechtějí jen ležet a ví, že si kŇouráním zajistí přítomnost… takže to prostě dělají, aby se jim někdo věnoval, u nás to taky tak bylo, když malá začala trošku lézt, byl zase klid.. je to asi nejtěžší doba, mimčo vyžaduje neustálou pozornost.
ty zoubky to taky můžou být, slintá víc než jindy nebo víc strká věci do pusy? Zkus jí tam sáhnout, jestli tam nemá citlivou bouličku…
No a jinak „povolej do zbraně“ zbytek rodiny, jestli je to trochu možné….
Mě tohle období teď nastalo s Honzíkem. Dřív plakal jen když měl hlad a nemohl usnout, teď naopak brečí skoro pořád, pomáhá jen to chování v náručí:-(((
U vás to můžou být i ty zoubky, u nás asi ne – malá měla první zub na 10m, já dokonce až na 13m., tak si myslím, že Honzíkovi taky ještě nerostou.
Zkusila jsi ji vozit v bytě v kočárku? U nás to někdy zabírá. Anebo (na chvíli) pustit kolotoč nad postýlkou nebo pohoupat v autosedačce. A pokud to nezabere – ať chová tatínek, až přijde z práce!
Neelo, já si myslím,že jí to na tý dece spíš nebaví. A když to nejde zrovna jí pochovat,nebo bejt s ní, tak musíš fantazírovat. V tomhle věku už děti víc vnímají a chtějí pořád poznávat.
A tak to chce mít hodně fantazie a pořád něco vymejšlet,aby se drobeček zabavil.
Naše Natálka byla taky asi od půl roku občas hrozně vokňouraná, ale je to třeba jen období, a pak se to zase zlepší, no a pak zase zhorší… :-)))
Ale k těm zoubkům to může bejt taky.I když není nic vidět. Ty dásně jí můžou pobolívat,nebo svědit, a otravuje jí to. Na to pomáhají kousátka, ty chladivý.
Ahoj Káčko,
taky jsem na ty zoubky myslela, ale jak to poznám ? Teplotu nemá, nic není vidět. Kdyby to byly zoubky, co na to pomáhá?
Máme takovou tu hrací deku, kde si normálně vydžela sama si hrát. Teď na ni huláká, jako by ji tam někdo ubližoval :(.
Ahoj Neello,
..a co zoubky:-)? Předpokládám, že teplotu jsi jí změřila a je v pořádku…nebo prostě trochu dříve nastoupilo
„období separační úzkosti“..je doporučeno udělat si v každé místnosti bytu, kde se pohybuješ, nějaké „stanoviště“ (dečka na zemi apod.) a prostě jí přenášet na místo, kde jsi ty…nebo my měli pojízdný košík a prostě jsem ho vozila s sebou po bytě (ale teda Prokop stejně řval:-) – zkrátka řvoun:-))…držím palce, ať se to brzy srovná…