Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Platit výživné matce i přesto, že jí bylo dítě odebráno?
Ahoj Verčo, partner má z předchozího manželství dceru, na kterou pravidelně vždy, včas a ve stanovené výši platil výživné. Během tohoto roku bylo jeho bývalé manželce dítě odebráno a umístěno do dětského domova. Partnerovi byl doručen dopis z dětského domova, kde momentálně dcera i se svojí sestrou je, ve kterém požadují příspěvek na ústavní péči v určité výši, který samozřejmě partner platí. Jenže logicky přestal platit výživné stanovené soudem matce. Nyní mu bývalka řekla, že ty alimenty bude požadovat i když dítě nemá ve své péči, jelikož rozhodnutí o výživném na dceru nebylo zrušeno, což je fakt. Ale právě jsem četla rozsudek o zvýšení výživného a tam není napsáno, že výživné má platit k rukám matky, je tam uvedeno pouze, že má platit na dceru. Chci se jen zeptat, zda ona má opravdu nárok, aby jí i nadále platil, i když matka dítě v současné době ve své péči nemá. Děkuji moc.
Želvíčku, pokud byly holky odebrány na základě předběžného opatření, je to něco jiného. Není to definitivní rozhodnutí,ale právě jen předběžné, na které by mělo navazovat další řízení, v němž se rozhodne zda se údtavní výchova nařídí či nikoli.
Předběžné opatření se vydává do 7 dní nebo do 24 hodin od návrhu (tzv. rychlé předběžko, návrh může podat jen orgán sociálně právní ochrany dítěte, pokud se ocitne dítě bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho život či příznivý vývoj vážně ohroženy či narušeny)
Je jasné, že pak soud nemá čas na to, aby rodiče obeslal předem, navíc by hrozilo i to, že zmaří výkon toho předběžka, takže soud vydá usnesení, kterým předběžko nařídí (nebo nenařídí, když nejsou důvody) a pak to předá k výkonu, dítě se odebere z rodiny a přitom se rodičům to usnesení doručuje. Pokud rodič není odebrání přítomen, doručuje se mu až pak normálně (většinou poštou nebo soudním doručovatelem) spolu s tím, že výkon byl proveden.
U rychlého předběžka by měl soud zahájit řízení o nařízení ústavní výchovy do tří měsíců, jinak přestane platit a děti se vrací zpátky, u normálního předběžka záleží na tom, jestli soudce určí, jak dlouho má předběžko trvat a do kdy je tedy nutné zahájit řízení. Blíže občanský soudní řád (§74-77)
Holky, moc vám oběma děkuji, partnera na soud pošlu. Děti byly matce odebrány po několika upozorněních, že když své chování nezlepší a dětem neumožní lepší podmínky, tak jí je odeberou, což se nikdy nestalo, ba naopak. Nechci to tu rozebírat, neboť mi nepřísluší jí veřejně hanit. Děti byli odebrány na základě předběžného opatření, ale oba tatínkové (každé dítě má svého) se o tom dozvěděli oficiálně mnohem později. Když jsem o tom mluvila s člověkem zainteresovaným, také to nechápal. No když české úřady jsou schopny vrátit děti české maminky žijící v ČR do ciziny i proti jejich vůli a maminka se s nimi nevidí, tak se není čemu divit.
Pokud soud rozhoduje o ústavní výchově, vždy obesílá oba rodiče dítěte, nejsou-li zbaveni svéprávnosti nebo rodičovské zodpovědnosti, až již jsou rozvedení a o dítě se stará jen jeden z nich nebo ne.
Ve výroku o nařízení ústavní výchovy se většinou výživné nestanovuje (§103 zákona o rodině), jen se rozhodne, že se nařizuje ústavní výchova, čímž se mění předchozí rozhodnutí o výchově dítěte a logicky z toho vyplývá, že i o výživě, protože rodič přece nebude přispívat na dítě druhému rodiči, když ten ho již ve výchově nemá. Rodiče ústavu neplatí výživné, ale platbu dle zvl. předpisu, konkrétně např. dle vyhlášky o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče. O té nerozhoduje soud, ale konkrétní ústav ve správním řízení. Vyživovací povinnost rodičů soud upraví jen v případě, kdy potřeby dítěte těmito platbami kryty nejsou. To je třeba v případě, kdy má dítě vyšší nároky z důvodu zdravotního stavu (potřebuje drahé léky, zdravotní pomůcky apod)nebo když má naopak rodič nadprůměrné příjmy.
Takto jsem to alespoň vyčetla ze zákona o rodině a komentáře k němu.
Ahoj,já bych v prvním momentě zašla na soud a nechala si soudně rozhodnout o zastavení platby k rukám matky,a taky si potvrdit platby do domova.Nevím,jak vysoký poplatek tatínek na děti platí domovu,ale já si myslím,že i toto by mohl rozhodnout soud,a to už proto,že na děti má tatínek stejnou vyživovací povinost jako maminka,které děti byly odebrány.
Také by soud mohl matce nařídit,aby-pokud platby/alimenty/-od tatínka dětí převzala po době odebrání dětí,aby je vrátila.
Nevím,jak zákon myslí to v rozsudku,komu má platit-obvykle bývá psáno-„stanovuje se výživné tolik a tolik měsíčně,splatné do …. k rukám matky.pokud ovšem tohle opravdu chybí,mohlo by to být vyloženo i tak,že ty alimenty může dávat do rukou přímo dítěti…nadsazeně řečeno,samozřejmě.
Ovšem já nevím,proč by matka,které děti byli odebrány-a to většinou bývá z pádného důvodu!-měla být „vyživována výživným na své děti“.Myslím si,že tatínek,tedy partner,by se měl okamžitě obrátit na soud a nic matce neposílat.Pokud by soud rozhodl jinak-což,v zájmu spravedlnosti a logiky-doufám,neudělá,tatínek by alimenty musel doplatit.
Ale-znova to napíšu,pokud na dítě platí,má doklady o platbě a navíc se jedná o dětský domov-tedy důkaznou instituci,ať matce nic neplatí a okamžitě se obrátí na soud.Tam mu samozřejmě poradí a pomohou,odešlou do správných dveří.
Mně se ovšem nezdá to,že soud,v momentě odebrání dětí matky,neprojedná toto s druhým zástupcem-rodičem,neinformuje ho o všem-tím myslím hlavně to,kolik musí či nemusí platit,komu a kdy, kolik je u nás dětí v domovech,na které rodiče neplatí nic,a ani soudy se o to moc nestarají.
Snad jsem ti trochu poradila,ale logicky si myslím,že jedna platba na děti,do ústavu,stačí.