Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
HURÁÁÁÁÁ - přežily jsme...
V závěru dnešního dne mohu konstatovat “Tramtadadá tramtadadá, mám to za sebou“.
V pátek jsme měli jet s Any na kontrolu do poradny s její hemangiomatózou, ovšem asi před měsícem jsme se dozvěděli, že nás přeobjednali na úterý – na dnes.
A protože manža už měl naobjednány pacienty, tak jsem se odhodlala to vyřešit samostatně (už na podzim jsem do nemocnice vyrazila s Any sama, ovšem to nás tatínek den předem dovezl k babičce, my tam přespaly, Lu zůstala doma s babičkou a já se vydala na kontrolu jen s Any).
Já se tentokrát rozhodla pro vlak – první cesta v životě. Ještě jsem zvažovala dát Lu pro tento den samotnou do školky, jenže pak mi přišlo, že by jí bylo líto, že Any jela vlakem a ona ne. Nemluvě o tom, jak bychom řešili situaci, že bych já s Any měla nějaký problém s návratem vlakem – když školka má jen do půl páté…
Takže jsme jely všechny tři a na nádraží nás už čekal dědeček a byl mi celou dobu k ruce.
Přežili jsme to všichni ve zdraví! Holčičky se mi podařilo udržet v bdělém stavu až do nasednutí do auta (tatínek si pro nás na to nádraží zase dojel).
Navíc vše se dobře vyvíjí – další kontrola až za 11 měsíců.
Z čeho mám ale největší radost, je, že Any se dnes ani jednou nepočurala, ani malá nehoda nás nepostihla, takže náhradní oblečení zase s radostí uložím nedotčené do skříňky.
HURÁ HURÁ HURÁÁÁÁÁ
Jovanko, jéje.
Vláček asi jo. Ale v takovém případě leda asi s přespáním. A tím pádem s velkým batohem…
Ach jo…
Holky,šikulky..
Jaruško, a jak to tedy vypadá s “Tebou řízeným autíčkem“? 🙂
Mimochodem, možná zvládnete i vláček jedoucí od Vás opačným směrem, co říkáš? :-))
Blahopřeju, jste všehcny tři (i dědeček) šikulky 🙂
Jarmuschko, tak vidíš, po těch horších dnech vždycky přijdou ty lepší a výlet se holkám určitě líbil, ty naše kráčmerky zbožňují cesty vláčkem, i kdyby jely k zubaři, nevadí, hlavně, že jedou vlakem:-)
Jarmuschko, jste šikulky, že jste to tak hezky zvládly. Ono je to tak – děti jsou většinou v pohodě, to jen rodiče a hlavně my mamky máme nervy na pochodu… 🙂 Tak hodně takových úspěšných akcí! :))
To jsme na tom stejně. Mám strach vždycky dopředu a děti jsou naprosto v pohodě. Každého půl roku jezdím s prostředním na zubní do Motola (měl úraz a zoubek mu vytrhli), už týden předem jsem z toho na prášky a on se strašně těší. V lednu jsem kvůli vyšetření na cystickou fibrózu měla v Motole nejstaršího syna a dceru, cestování hlavně s ní metrem, to byl očistec, ale jim se to líbilo. Věřím, že by holky teď nejraději jezdily vláčkem všude.
Až pojedete tím autem s Tebou, coby šoférem, dej nám zase vědět 😀
Dnes ráno po probuzení:
Vstáváme do školky?
A pojedeme do školky vlakem?
…
Nebudu zastírat, že jsem měla už dopředu nervy na pochodu. A že večer jsem únavou padala na ústa.
Ale příště už budu před podobnou akcí klidnější.
;o)
(Ale doufám, že na tu příští kontrolu už pojedu s holkama autem. Mnou řízeným.)
Jaruško báječné a Ty ses tolik bála:-) holky jsou jedničky a můžete zase vyrazit někam na výlet vláčkem:-))) Nakonec to byl docela pěkný den ne? :-))))
Já věřila, že to zvládnete na jedničku. Jsou to protivné povinnosti, tyhle návštěvy lékařů mimo bydliště. Hlavně když jste dostaly dobré zprávy a máte skoro na rok pokoj.
Gratulace k veleúspěšnému dni !!
Tak to je bezva zprávička.Jste dobrý,že jste to tak zvládly.A stím čúráním je to velký úspěch,gratuluju!!!!
Prima! Šikulky cestovací!
Jaruško, jste skvělé!!! Všechny tři :-)))
Tolik radosti za jeden den, ať Vás takových dní potká ještě aspoň tisíc!!! :-))
Gratuluji ke všem dobrým zprávám a holkám posílám po pusinkách!