Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Taky už jsme taky od sebe....
Ani nevím, jak mám začít… ani se mi o tom nechtělo psát, ale asi to potřebuji někomu říct… Moc mě tady asi neznáte, ale některé mamky ví… S přítelem jsem se nestačila moc poznat a bylo tu miminko, dcera Sára. Oba jsme pracovali v Anglii, ale já odjela rodit domů, do ČR. On zůstal asi ještě půl roku. On je z Čech, já ze Severní Moravy. Pak začal pracovat v Čechách, domluvili jsme se tak. A to byla asi největší chyba, nestačili jsme se zžít. Když jezdil každý měsíc na víkend, zjistila jsem, že to neklape, žárlivost, neměl rád mé přátele, nebavil se, já mám ráda lidi, společnost, on chtěl být jen se mnou… Rozdílů bylo víc, nebudu je jmenovat, nemá to smysl. Největší byl asi ten, že jsme neměli jasno, kde chceme žít, on chtěl být za každou cenu v Čechách (má tam jen sourozence), já tady na Moravě. Mám tady svůj byteček, zázemí. Nemám už dávno rodiče, ale spoustu přátel ve městě, kde jsem kdysi žila s jiným přítelem. Ti mě tak nějak vždy drželi nad vodou, malou jsem si odchovala úplně sama, byl to zápřah! Ale přátelé mi hodně pomohli, hlavně psychicky. S přítelem jsme se odcizovali čím dál víc a jeho žárlivost (ač byla asi z velké míry proto, že mě chtěl mít ten víkend vždy jen pro sebe, zatímco já potřebovala vypnout od malé) mě od něj totálně odrazovala. Běžel nám čas, malá rostla… Nakonec, držte se, po dvou letech, přijel otec Sárinky bydlet za námi na Moravu. Bydlel tu 3 měsíce, a já, přestože jsem věděla, že nám to stejně dlouho nevydrží, jsem stále rozmýšlela o tom, že ho přece kvůli žárlivosti a “pár hádkám a nedorozuměním“ nemůžu “nechat“. A chtěla jsem to společné žití hlavně zkusit! Důvod se nakonec našel sám, z jeho strany. Omylem se mi dostala do rukou faktura za vyúčtování telefonních hovorů, a byla pěkně vysoká. Přiznal se. Psal si na erotické linky… Děsně se mi sevřelo srdce. Se sexem jsme NIKDY neměli problémy, tam to klapalo nejvíc! “Chtěl jsem to jen zkusit“, zněla jeho obhajoba. Další měsíc stejná faktura. Poslala jsem ho k vodě. On přísahal, že už na to kašle, že miluje jenom mě a nechtěl mi ubližovat, řekl, že by bez nás neuměl žít. Vzala jsem to zpět. Udělal to potřetí. “Dost“, řekla jsem si, a tuto neděli, 2.3.2008, jsme se rozešli. Brečeli jsme strašně, oba, já nevím, proč to dělá a neví to ani on. Snad chtěl pohladit ego od někoho cizího, nevím. Je rozvedený, svou ženu kdysi podváděl, byl s ní ženatý pouhý rok, odešel od ní kvůli mně. Děti neměli. Je toho tolik, co mám na srdci, ale mám naprosto chaotické myšlenky, jsem do něj stále zamilovaná, ale po tomhle jsem prostě tu sílu nějak našla a ukončila to. Odjel se slovy, že se mě v životě nevzdá, že si najde dobře placenou práci a do léta si pro mě přijede a odveze si nás do vlastního. Je to zvláštní, ale věřím mu, že mě má rád, jen mám téměř 100% jistotu, že ženy jsou jeho slabost a stejně časem zapomene. Malá je statečná, nebyla na něj zvyklá, takže odchod táty ji nebolí. Ale já pláču pořád, přestože jsme byli tak odlišní, ten cit tam je pořád…….
Holky, moc vám všem děkuji za názory a hezká slova. Je to pohlazení na duši. Vím, že pro Sárinku musím být silná, ona to hodně vnímá a každý večer, než usneme, mě drží za ruku a ubezpečuje se, že už nebrečím…. Je to zlatíčko, dobře chápe, co se děje a je teď i přes počínající období vzdoru strašně hodná a soucitná.
No, já už jsem se trošku uklidnila, je to lepší, přítel nám píše, stále totéž, že mi dokáže, že už se v něm nezklamu. Nečekám na nic, snažím se žít, čas ukáže.
Děkuji vám holky všem za podporu!
Darčo,víš co se říká?Že protiklady se přitahují.Přeji ti také hodně síly,máš Sárinku,máš pro co žít.A vašemu vztahu bych teď nechala volný průběh,třeba to vše dopadne dobře…
Darčo aťvše dobře dopadne hlavně máš Sárinku a to je důležité.Musíš jí být oporou a ne aby jsi smutnila.Já vím je to těžké,ale to dítě to vnímá.Já když začnu brečet tak moje Sára přiletí a maminko neplač a brečí pak se mnou a to není dobře.Takže před Sárinkou buď silná a usmívej se bude to těžké,ale musíš. A nějak to dopadne neboj se toho. A jak píše Brmbulka asi si s ním o tom třeba promluvit a pomoct mu.Ale já bych na to asi taky neměla.Tak se drž!!!
Darčo, taky mě to mrzí, musí to být moc bolestné:( Neupínej se na naději, že dodrží,co slíbil, žij si po svém…. a ono nějak bude… možná opravdu splní, co slíbil, možná brzy potkáš toho správného chlapa pro život a ta bolest uteče sama 🙂 Přeji ti hodně štěstí a hodně sil, Sárinka potřebuje vyrovnanou maminku. Já vím, lehce se to řekne…. drž se!
Darčo, to je mi líto 🙁
Ale časem to přebolí, já vím, že ten cit je “mrcha“, ale i ten postupem vymizí a bude zase dobře. Uvidíš.
Držím pěstičky, ať jsi zase brzo veselá. 🙂
Taky přeji hodně štěstí a síly překonat tohle složité období. Bohužel ze své praxe vím, že většina maminek má tendence opakovaně podlehnout falešným slibům partnera týkající se nevěry, gamblerství, alkoholismu …, vytváří si plané naděje, představy, ale stejně neustálé odpouštění a návraty nic neřeší, naopak jen ztěžují už tak dost psychicky vyčerpanou maminku. Tyto návraty zatěžují režim maminky i dítěte (dětí), přichází další problém, výčitky, zklamání … pokud jsi dodnes vydržela být samostatná, buď taková i nadále, hlavně si nechej soudně stanovit výživné na dcerku a dohodni se s přítelem na záležitostech týkající se výživného, případně i o podmínkách styku s dcerkou. Věř mi, že ti to v budoucnu ušetří hodně zbytečných problémů. Možná i tohle bude velká motivace pro přítele. Jak ale sama píšeš, už v minulosti měl problém se ženami, jsou jeho slabou stránkou … nikdy nemůžeš vědět, jaká by jeho další nevěra měla vliv na tvoji psychiku, důvěru v něj, na váš vztah … máš řadu dobrých přátel, tak se předem nevzdávej, není to jediný chlap pod sluncem. Šanci měl, ale propásl ji. Nemá smysl za každou cenu udržet vztah kvůli dcerce jen proto, že jde o jejího otce, zvláště pokud ho sama dlouhodobě pociťuješ jako neperspektivního.
Darčo, držím palce, ať je dobře:-)
Ahoj Darčo,
mrkni do zrcadla, usměj se…alespoň pro Sárku musí být maminka veselá. Hodně sil a štěstí :-).
Darčo !
Přeji Ti hodně síly , abys toto smutné období zvládla.
Třeba mu opravdu, až bude sám, dojde, co v Tobě má a pak se i ukáže jestli je Tě hoden. Ty i Sárinka potřebujete oporu a lásku a jenom sliby a plané řeči znamenají pro Vás nejistotu. Drž se.
vis…asi bys mu mela spis pomoct se zbavit te zavislosti…..je to jako gemblerstvi….je to nemoc
Darčo no tak neplač… Sárinka má silnou maminku a taky ji takovou bude nadále potřebovat…
Je to moc těžké,ale jen proto,že jste rodiče malé ještě nemusíte najít stejnou řeč a stejnou životní cestu…vztah se opravdu buduje postupně a z kompromisů obou stran a opravdu je nutné spolu žít a projít si dobré i zlé…takže uvidíš jestli splní svůj slib…
K