Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ze by podzimni deprese?
Dobre ranko vsem nespavcum, mam problemek spis problem…Citim se nejak spatne v mem (nasem) manzelstvi. Mame krasnou a zdravou holcicku, ale kam se nam podeli city nas dvou? Achjo, jednou tu psala Lenca neco o tom, ze je porad sama. To znam, manzel je taky porad v lufte, ale to se da zvladnout. Pak anonym o sexu, jako by mi mluvila z duse… Ale ja spis citim odcizeni dusi, nemuzu prijit na to, kdy k tomu doslo. Mozna je to vse dohromady a k tomu starosti nad hlavu… Navic manzel chrape a nespime v jednom pokoji. Pred Emickou mi to nevadilo. Ale od jejiho narozeni pri jeho chrapani nezamhourim oko, takze doslo na gauc, achjo Potrebuju poradit, jak vratit jiskru nasemu vztahu nebo je to konecna? Co myslite?
olivko – to je pro chlapy typické, že takovým problémům matek nerozumí – oni chodí dál do práce, v naprosté většině pěstují dále své koníčky (kapela apod.) a nedoskočí jim, že ty se toho všeho aspoň na přechodné období musíš vzdát a věnovat se dítěti…nejlépe fakt uděláš,když si najdeš teď ty sama s dcerkou nějaké aktivity (píšeš, jak vám dělá dobře plavání-tak cvičení, herna v nějakém babyklubu…)a neboj se, ono to s tou malou bude pořád lepší a lepší -sama si pamatuji, že do cca 1roku jsem pořád kolem něj běhala (ať doma nebo v herně) a potom si postupně začal hrát více sám, teď už mě nechá „docela“ dlouho i třeba sedět u kafe a časopisu, navíc brzy nastoupí období, kdy si bude moci hrát i s tátou (několik kamarádů mi potvrdilo, že s úplně malými dětmi vlastně nevěděli,co by měli dělat, že naplno se jim začali věnovat, až když už trochu komunikovaly apod.)..fakt se to srovná a po pár letech na to budeš vzpomínat jako na kratičké přechodné období…
Olívko, není to úplně přesně Tvůj případ, ale třeba Ti to trošku pomůže… Tady ten článek: http://www.marianne.cz/clanek/183/ma_zena_je_suva_a_ja_skrivan.html
Jinak si pamatuji, že tak před dvěma třemi lety se v médiích téma oddělených ložnic hodně probíralo, a myslím si, že na tom není nic divného, když se na tom manželé domluví a vyhovuje jim to…
Vůbec si myslím, že pokud Tvůj muž o tom nechce mluvit (nevidí v tom problém…), měla bys sama pro sebe hledat nějaká drobná řešení, abys byla spokojená… Jen tak pak můžeš „dávat“ jak své holčičce, tak manžílkovi. Třeba to pak docvakne i jemu a budete o tom moci minimálně mluvit, v lepším případě to pomalu měnit k lepšímu…
Držím pěsti!
A věz, že u nás je to podobné…
ahoj vsem, dekuju za rady. pro Anazuz: snoreeze nam nepomaha a k jinemu reseni se manzel nechysta, on totiz chrape celou dobu, tak nevidi duvod, proc by s tim ted neco delal… 🙁
pro Enzi: koukam, ze toho mame dost spolecneho, nekdy bych pc nejradsi vyhodila z okna a to ho manzel ma jako konicka… pro Kaca: s manzelem jsme o tom mluvili, ale jemu nic divneho nepripada, na jednu stranu bezva a na druho „to mu to nevadi?“ Emicce je 8mesicu a s hlidanim je to na prd, porad kojime, nechce jist lzickou 🙁 a navic manzel pracuje v noci a kdyz nepracuje, tak hraje v kapele, tzn. zadny spolecny vecer… na plavco chodime a vzdy se mi tam upravi nalada 🙂 je pekne vedet, ze v tom nejsem sama, ale doufam, ze se to upravi a to nejen u nas, vsem preji pevne nervy a hodne lasky 🙂
Ahoj Olívko, u nás je též podobná situace, akorát,že já nemám doma už žádné mimi ale jednu dceru odrostlejší a druhá chodí do školky. Manžel též v noci někdy dost chrápe, dokonce se kvůli tomu dohadujem, protože on tvrdí, že to není možné. Dost mi to vadí, dokonce už jsem několikrát sebrala peřinu a spala u dětí v pokojíčku. Manžel přijde z práce, prý je dost utahaný. Takže sedne k televizi, a kolikrát spí dřív než děti. Takže večer u nás vypadá tak, že manžel usne jako první, poněm děti a já si sednu sama k počítači a prolézám strávky VD. A sex? Ani mluvit nebudu. Když jsem to probírala s ostatními kamarádkami, tak i u nich je to dost podobné, takže mně uklidňuje, že v tom nejsem sama.
Ahoj, to je fakt úplně normální v rodině s malým dítětem – zvláště u toho prvního – je to kromě náporu fyzického (noční vstávání, krmení, přebalování, neustálé hlídání) taky nápor psychický (naprosté „překopání“ žebříčku životních hodnot, zodpovděnost, strach o dítě, převratná změna životního stylu, jiný okruh zájmů…) – vždyť si uvědom, jestli se tvůj život někdy změnil více než po narození potomka) -s na to se často zapomíná… toto vše doléhá, marná sláva, hlavně na matky, protože v současné společnosti je to pořád nastaveno tak, že v naprosté většině táta vydělává a máma se stará – a je VÝHRADNÉ matkou (protože péče o maličké dítě je „fulltime job“), často se stává, že v tomto období si rodiče tak nějak „jedou každý po svém“ tráví spolu minimum času a společné zážitky se jaksi vytratily…je to opravdu všechno se vším dohromady…ale rozhlédni se kolem sebe – a uvidíš, že to konečná není – to bys nepotkávala rodiny s odrostlejšími dětmi, kde to klape a vsadím se,že naprostá většina rodičů si prožila něco podobného…myslím, že by sis o tom měla promluvit s manželem – co ty víš, třeba má podobné pocity – typicky takové, že se teď točíš jen kolem prcka a na něj nemáš čas..nevím jakje vaše holčička stará – ale nešlo by třeba domluvit na 1 večer hlídání a jít na večeři a do kina? – hrozně to osvěží, stejně tak třeba 1 večer týdně společně s manželem (když dítko spí), s večeří při svíčkách (třeba i nějakou dovezenou „čínou“,abys jednou nemusela vařit), vínem, vanou apod.(vyzdvihni teda hlavně tu večeři, na to chlapi slyší)..teď na zimu si najdi nějaké herny nebo mateřský klub, kam bys mohla s malou chodit (někde se provozuje i třeba cvičení maminek s hlídáním dětí apod. – my chodíme s prckem plavat,pak je tam herna a je to skvělý pro mě i pro něj), .a oddělené ložnice nejsou zas tak špatné, záleží přece na tom, co se děje předtím, než se do nich rozejdete:-)…přeji hodně štěstí
Ahojda, věř,že ti věřím,mám docela často takové stavy.Cítím se úplně sama,že jsem sobecká tím,že chci něhu a přitom se bojím,že nejsem dobrá máme.Jedno se přidá k druhému a už to jede.Pak ale stačí náznak,okamžik,chvíle a je vše ok a já najednou procitnu jak růženka a je mi fajn,uvidíš,taky to přijde:-)))
Já se také po čase vrátila spát k dětem do pokojčku-manžel usíná u tv a mě to začalo vadit a to mě tak 10let fakt nevadilo, poslední dobou hrozně.Také mám pocit, že trochu víc citu a něhy by mohlo být víc…jenže manžel to je samé „z práce do práce“. Doma na něho čeká řada dalších PC, které pro známé opravuje atd..Takže se v tom „rýpeů do noci a ě už to pěkně štve. Když na něj mluvím, tak nemá čas a neposlouchá a jeho „cos říkala“ mě vytáčí…prý jsou to většinou nepodstatné info a tak mě neposlouchá.štve mě to-těším se na něj, až příjde z práce, ale nevím už ani proč?Když stejně si nechce povídat? Když ho vidím v práci, tak to je samý úsměv a doma, Škoda mluvit..když mám „své“ dny, tak jen samé „achjo-zase nic nebude“..a to je vše jen o sexu? Pro mě teda ne§ Ale vysvětlujte mu to! Jo to by jinak šli PC hned stranou…ale já to takle také nechci. Proto jak je sluníčko venku, jdu s dětma ven a sálám jeho čím dál slabší energii a těším se na jaroi, až bude vše kvést a pak si dám doma dobrý čaj nebo večer občas sklenku vína (sama!) a k tomu nějakou mlsotu a je mě hned líp :o)Když pak vidím naše děti, tak jsem ráda, že je mám a aspoň že oni se mnou komiunikují…Takže tě moc dobře chápu.Držím ti pěstičky, ať se to zlepší
ahojda
Neves hlavu, ja kdyz se narodila mala tak jsem spala taky samam s mimi a pozdeji jsme se stehovali do obyvaku my….proste mala nespala.Ted se kolikrat snane, ze manza ani neprijde spat do loznice, ale usne na gauci u televize a chrni az do rana…..
Ahoj Olívko.Když jsme měli první miminko,tak jsme se s manželem taky pořád hádali.Byli jsme oba hodně unavení,on z práce a nevyspáním a já…však to znáš.I když je člověk na miminko připravený,stejně tě to zaskočí a chvíli to asi trvá,zvyknout si na novou situaci.Zhruba po roce se to upravilo,už jsme nebyli ti vyplašení rodiče,s Matýskem už nebylo tolik „práce“ a tím pádem z nás spadlo to napětí.S příchodem druhého syna se to opět opakuje,ale naštěstí to není tak divoké,přece jenom je to při dalším dítku jednodušší.Hodně partnerú má oddělené ložnice a neznamená to,že se mají míň rádi,takže se tím netrap.Přeji ti,ať se všechno co nejdřív srovná.
Olívko, myslím, že takové období je asi v rodinách časté, doba je uspěchaná. Nemyslím, ale, že by to mělo znamenat konec vašemu manželství. Záleží třeba i na manželovi, jak se staví ke svému chrápání, zda je ochoten s tím sám něco dělat. Je spray Snoreeze v lékárně k dostání, který prý pomáhá, tak zkuste začít tím. A vůbec, povídali jste si o tom? Nám to ve vztahu moc pomáhá, jsme k sobě hodně otevření.
Hodně štěstí, Zuzka