Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čůrá jen do plínky
Nočník se tu probíral už několikrát, ale stejně mi to nedá, abych naše peripetie nevypsala do nového dotazu.
Áňa (22,5 m)totiž odmítá do nočníku cokoli udělat. Zkoušela jsem i prkýnko na záchod, tak to hlásí, že to je „Aničino p-kýnko“, ale jak je na ten záchod nasadím, začne brečet „bojim p-kýnka“.
Na nočník si občas i sedne (musím hoooodně ukecávat, aby to jenom zkusila), ale po chvíli vstane, zkonstatuje „nečů-ala“ a řekne si o čistou plínku. Když ji nechám bez plíny, tak vydrží nečůrat až do odpoledního spaní, kdy jí tu plínku vždycky dávám. Okamžitě to pak do ní pustí, že je nacucaná víc, jak přes noc.
Když opravdu hodně pije, už to zřejmě nedokáže zadržet a trošku si učůrne (ale vždycky fakt jen kapku). To ale začne strašlivě brečet, že je skoro až nepříčetná.
No, tak to radši nehrotím, jen jednou za čas otestuju, jestli není nějakej pokrok. Není.
Posledně mi už dokonce i oznámila, že „budu čů-at do pínky“ a je fakt, že jinam se nevyčůrá.
Chvílema mě to štve. Nejde mi o to, že ještě pořád má plíny, spíš mám trochu obavy, abych něco neprošvihla. Jsem totiž přesvědčená, že Áňa už dost dobře ví, o co jde (na procházce třeba i oznámí „budu čů-at“, zastaví se, zřejmě se vyčůrá a pak teprve pokračuje dál). Jenže nechávat bez plíny ji taky moc nechci, aby pak z toho neměla nějaký problémy, když to tak dlouho zadržuje. už jsem se ptala i dr. a ta mi řekla, že to chce trpělivost.
Nemáte někdo tip, jak tomu trochu pomoct? Včera zas dávala na nočník panenku, tak jsme si pak povídaly, že je panenka moc šikovná, když už chodí čůrat a kakat na nočník. Zřejmě ji to zaujalo, protože mi před spaním povídala, že panenka je už šikovná holka. Ale efekt veškerej žádnej.
Holky, díky za všechny tipy. Zatím asi zkusíme nočník ignorovat a úplně schovat. Uvidíme, jestli se po něm bude shánět.
Nechat ji bez plínky není řešení, protože pak fakt vůbec nečůrá, prostě to zadržuje tak dlouho, dokud tu plínku nedostane, což mi nepřipadá jako moc dobrej nápad.
Pull-ups máme, ale je jí srdečně jedno, že kytičky zmizí, hlavně když může čůrat do plínky.
Pocvičím teda svoji trpělivost, i když to bude boj – no však to asi taky znáte, některým babičkám to člověk prostě nevysvětlí…
Petro, co jí zkusit pár dní nechat..prostě ať „dělá“ do plínek, ale nechat jí pár dní bez nočníku, ten schovat a třeba za týden se k tomu vrátit…Známé to takle zabralo, schovaly nočník a malá ho pak sama začala po pár dnech hledat a vyžadovat ho…Držím pěsti.
Ahoj Petuš,taky můžeš zkusit plínky od Huggies PULL -UPS jsou na trénování na nočníček.Když se totiž děťátko do té plínky vyčůrá,začne na plínce mizet obrázek.Třeba to malou nějak motivuje.Jinak dcerku jsem na nočník učila taky tak,že když seděla na nočníčku,tak jsem pouštěla vodu a to jí donutilo většinou se vyčůrat.Přeju ať se vám to povede
ahoj, také zrovna řešíme bubáka-nočník, máme kluka, takže si sice nesedne, ale ze stoje za asistence se vyčůrá, horší je to potom s kakáním 🙁
Ale co ho teď zaujalo – hodí si do nočníku míček a ten počůrá. Hrozně ho to baví. Takže máme pár čůracích míčků v pohotovosti, takové plastové, co si v nich děti hrají v různých centrech, dá se snadno umýt a osušit…
Dřív nezabíraly žádné fígle, tohle zatím ano 🙂
Tak to zkuste – i když u holčičky… no je to nápad :))))
Ahoj Peťo,
měla jsem doma podobný problém se svou tříletou Zuzkou. Byla jsem se i poradit u dětského psychiatra. A tady jsou jeho rady, které u nás zabraly:
– děti v tomto věku už moc dobře ví, co se po nich chce, ale z jakéhokoliv důvodu nám nechcou vyhovět, prostě si s námi hrají. Čím více je do toho budeme nutit, tím víc je budeme do té hry zatahovat. Takže první věc, kterou jsme udělali byla, že jsme z toho přestali dělat vědu. Zuzce jsem dala kalhotky (kamkoliv ven jsem měla v tašce několik na převlečení). Když se jí na nočník někdy povedlo vyčurat jen jsem ji pěkně bez zbytečných emocí pochválila. Do té doby dostávala za úspěch nějakou odměnu, ale to jsme taky zrušili. Prostě jen pochválit a dost. A často jsem ji posazovala nebo se ptala nechce-li na nočník.
– Když se počůrala, tak jsem ji převlíkla a NEPOKÁRALA. Prostě jako by se nic nestalo. Zapojila jsem jí do úklidu, takže počůrané věci si odnesla do pračky, umyla si ruce atd.
– Ale ze všeho nejúčinnější je dát ji do kontaktu s jinými dětmi, které už nočník zvládají. U nás to byla školka, ale třeba i jen děti kamarádky můžou tvou Aňu nastarovat
Když zjistí, že se o čůrání už tak moc nemluví a že to vlastně nikoho moc nezajímá, porozhlídne se kolem a uvidí, že i jiné děti se to naučily, věřím, že i ona bude brzy hlásit první úspěchy.
Naší Zuzce to i tak trvalo ještě asi 1,5 měsíce než to bylo v pohodě. V té době jsem taky neměla ráda rady typu : to chce jen trpělivost. Ale s odstupem času vím, že je to hlavně o trpělivosti. Taky tvá Aňa je ještě malá a vím o případech dětí, které nočník zvládly až v 5 letech. Nezoufej a doufej a hlavně hodně té trpělivosti! 🙂
Ahoj Petro, když jsem četla o tom vašem „strašícím“ prkýnku, tak mě napadlo, že by možná pomohlo, kdyby si nejdříve malá zkusila sednout na prkýnko na tvém klíně, na židličce apod. a taky jsem si vzpomněla, ja jedna známá prý učila svoji dcerku (která se taky „bála“) používat záchod takovým dosti krkolomným způsobem – zprvu si tam sedala s ní (jako obkročmo dozadu a malou měla před sebou) – takže fanzazie nezná hranic…
P.S. moje máma ani neví, jak jsem se to potom naučila, ale nevylučuje, že mě nakonec seřezala:-):-):-)…
Ahojte,
v prvé řadě moc děkuju za všechny dosavadní postřehy a rady (klidně přidávejte další, budu jen a jen ráda).
Káčo, nevykládala ti maminka, co s tebou v té fázi „Kačenka do píneček“ dělala? Já pořád řeším dilema, jestli ji mám úplně nechat a trpělivě (!! ach jo) čekat, že to přijde fakt úplně samo, nebo to pořád dokola trpělivě (ach jo podruhé) zkoušet – a stejně nebo vyzkoušet všechno možný?
Nový nočník mi radila i naše paní doktorka. U nás bohužel mají jen ten jeden typ, co máme doma, tak se asi brzo vypravíme na výlet za nočníkem :-))
Látkovky jsem zkoušela a i v tom jste stejné, je jí ukradený, že je má durch pročůraný, a v tomhle počasí ji mokrou moc nechávat nechci, i když se doma topí.
Bobino – kamarádky máme, Áňa je ochotně sleduje, poví, co holky udělaly, řekne i že jsou šikovný, ale nijak ji to nemotivuje (že by nechtěla už teď jít s davem? :-))). Hrající nočník máme, ale trochu se obávám, že možná právě on způsobil tu její fobii. Když začal hrát, rozbrečela se a asi tři týdny ho nechtěla ani vidět. Baterku jsem z nočníku vyoperovala, tak už nehraje. Jednu dobu na něj i čůrala (cca kolem 15 m), ale pak se to nějak zlomilo, když byla nachlazená, od té doby už s nočníkem moc nekamarádí.
alachim – nápad s kytičkou je úplně super, promyslím, jak to s tou kytičkou zařídit. Napadly mě samolepky, ty by se tam daly lípnout i v rychlosti přes den.
Největší problém vidím v tom, aby se aspoň jednou do toho nočníku vyčůrala, pak už třeba pochopí, že o nic nejde. Kytička by mohla zabrat.
Zuzie – no, aspoň že podobně „divné“ jsou i jiné děti. Problém je v tom, že nedokážu Áňu přesvědčit, aby si na ten záchod aspoň zkusila sednout. už mě napadlo, že jí prkýnko nějak vyzdobím otiskama, ale jak je jen zahlídne, začne pokňourávat, že se prkýnka bojí. Vůbec ale netuším, proč.
Dnes dopoledne jsem zas zkoušela nechat ji bez plínky. Na nočník několikrát sedla, popovídala mi, kdo všechno čůrá do nočníku a kdo na záchod. Četly jsme si pak i knížky – říkala jsem si, že se třeba zapomene a „omylem“ se vyčůrá do nočníku, já budu chválit až do nebes, za odměnu ji nechám spláchnout a bude to. Ne. Vždycky po nějaké době vstala, přitulila se ke mně a škemrala o čistou plínku. Zkoušela jsem ji rozptýlit. Po chvíli se to zas opakovalo. Nakonec už brečela, že bude čůrat do plínky, což už jsem nevydržela a plínku jí dala. Když už byla oblečená, podívala se na mě a říká „Už můžu čů-at?“ a až jsem jí řekla, že jo, tak se jí viditelně ulevilo.
No, to jsem se zas rozepsala…
Ještě jednou díky.
Ahoj Petro!
My ještě s malou nočníček neřešíme – je jí 10 měsíců, ale ten samý problém jako ty, měla moje sestra se svou malou. Lucinka nechtěla na nočníček ani náhodou, tak se nočník odložil, na záchod se dalo malé prkýnko a taky nic. Tak ségra vzala jednoho dne do ruky časopis s miminkama, povídala si s Luckou o miminech, a mimo jiné i o tom, jak malá miminka musí nosit plínky, protože ještě neumějí chodit na nočníček ani na záchod a že Lucinka už přece není žádné miminko. Asi po dvou dnech byla na světě dohoda, že Lucinčiny plínky se sbalí a dají se malému miminku a „velká holka“ Lucka už bude kakat a čůrat do záchodu. Hned vedle záchodu seděl velký plyšový medvídek, který za každé vyčůrání a vykakání „vyndal“ ze své kapsičky za odměnu bonbonek (asi trochu nevýchovné, možná i nezdravé mlsání). Ale ono to opravdu zabralo a za několik týdnů už nemusel ani medvídek dávat mlsání a šlo to samo. Je fakt, že Lucka se párkrát ještě počurala. To když byla zabraná do hry atd. Tak to je zkušenost mé sestry, třeba ti to pomůže, hodně zdaru a pevné nervíčky. Zuzka
Ahoj Petro, taková problémy jsem sice neřešila, ale napadlo mě jestli by třeba nepomohlo namalovat do nočníčku kytičku, kterou by musela počůrat aby „vyrostla“ (vím že na moje děti takovéhle hrací fígle docela zabírají ještě teď) a kdybys po úspěšném načůrání kytičce domalovala(třeba přes noc) nová kvítka tak by to i mohlo zabrat. To víš zvědavost dělá své. Ahoj a neboj malá to určitě dřív nebo pozdějizvládne!
Muj synek také absolutně odmítal. Udělala jsem mu miniaturní papírovou lodičku tu hodila do záchodu a on měl za úkol jí trefit. Jasně že u holčičky to pujde hůř ale třeba jí to zaujme. Jdev jen o to to párkrát zvládnout a potom už to jde samo.
Tak mnoho zdaru
Lenka
Ahoj Petro,já neměla s dětma takovéto problémy v roce už plínku měli jen na spaní ale pravda je,že syn se nejdříve musel posadit na nočníček a pak se teprve mohlo říct čůrej,byl totiž na povel.Proto dcerku jsem neučila tímto způsobem.Zkus ale koupit i nočníček pro panenku,aby byla se šikovnou panenkou a mohla si povídat,jak jsou obě šikovné.Možná jí i nočníček někde tlačí,a proto pláče.Vydrž ono to jednou výjde.ahoj
Ahoj Petro, tak skoro přesně tuhle historku by mohla napsat moje máma o mě, když jsem byla malá – taky jsem téměř ve 2 letech přesně věděla, co se po mě chce – že „všichni čůrají do hrníčku“, ale na dotaz, kam budu čůrat já, jsem standartně odpovídala „Kačenka do píneček“:-)…potom se to nějak zlomilo samo…napadlo mě, kdybyste třeba spolu zkusily zajít koupit jiný nočník – aby si jej malá sama vybrala, jako do kterého by chtěla čůrat – nebo jí fakt zkus dát látkové pleny – jestli se ti chce(i když mě jako malé ani ty látkové nevadily:-)), jinak to chce opravdu trpělovost – hlavní je, že pravděpodobně už vyměšování ovládá vůlí – to, že si vybírá, „kam“ – jak všichni víme, děti mívají zvláštní vrtochy:-)..přeji hodně úspěchů
Ahoj Petři.Měli jsme s Matym stejný problém,ale šlo o kakání,naučil se kakat na nočník,až skoro ve 3.Čurat na nočníček začal taky až ve 22 měsících,do té doby si na nočník ani nechtěl sednout.Nemáš nějakou kamarádku s dítkem,které chodí na nočníček?Třeba,když to Aňa uvidí,bude to chtít zkusit taky.Nebo zkus hrající nočníček a ať jí to předvede zase nějaké dítko (s vodou jí to neukazuj,nečurala by tam,ale nalívala vodu).Neboj do školy s plenečkou určitě nepůjde.Přeju,ať to brzo zvládnete.Pa