Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vztekání
Naše 14-ti měsíční dcerka se každou chvíli vzteká, a to tak, že sebou praští o zem a zuří. Nevím, jak se mám zachovat, doma si jí nevšímám a vydrží takhle zuřit opravdu dlouho. Nejhorší to je ale třeba v krámu nebo v dětském koutku, je mi trapné nechat jí tam se válet po zami a řvát, ale přece jí nemůžu ustupovat. Myslíte si, že je to přechodné období nebo to mám nějak řešit? Děkuji za rady.
těžko se radí( moje švagrová má s dcerou 2,5 to samé-.nejhorší,že se začne třeba v krámě válet pozemi a hrozně píská ) nejhorší asi je dítěti vynadat-chce to klid-ale VÍM,že to není nic jednoduchého-zkus tu sprchu a nevšímavost,hodně štěstí
Asi to opravdu zní brutálně, ale ta studená sprcha opravdu zabírá. Já jsem mněkota u nás dával Domču do sprchy manžel(byla tam oblečená asi 4x). Taky dnes víc poslechne jeho a se mnou smlouvá a odmlouvá(6let). Autoritu si člověk musí asi budovat už od malinka, nesmíme dovolit, aby to na nás ti naši drobečci zkoušeli, jak jim to jenou vyjde už si to pamatují.
ahoj, asi tě moc nepotěším, u našeho staršího syna to začalo na roce a půl, každý řikal že to do třech let přejde, ale ted jsou mu čtyři, a je to čím dál horší. Ale už jsem si toho přestala všímat, doma ho prostě zavřu do pokoje a nechám ho se vyvztekat, a venku ho prostě bafnu za ruku a jdeme. Po chvíli ho to samo přejde. Někdy doma pomáhá i studená sprcha, ale to musíš hned jak začne hysterčit bez svlíkání, ve věcech jak je.
Můj syn (2,5 let) se také vzteká, většinou když něco chce v obchodě, nebo někam chce jít. Hodně mu věci vysvětluju, a pak už ho nechám být, nevšímám si ho. Je mi jedno, že se na mně lidi dívají. Vím, že za chvíli se malý uklidní, tedy většinou to tak bývá. Ale že jsou to někdy nervy :o)
Ahoj tak něco podobného mám doma asi tě nepotěším,ale už mu je devět a nijak moc se nezměnil co trochu zabírá je fakt si ho nevšímat taky jsme ho stavěli před zrcadlo,aby se viděl jak je škaredý když se vsteká,ale určitě nesmíš ustoupit.
Ahojky vím že to bude znít možná trochu brutálně ale u prvního děcka to zabralo a doporučila mi to i doktorka,jakmile se začne vztekat šup do studené sprchy tak jak je oblečená.
Sice to zní blbě ale prý se při tom i prokrví tělíčko…fakt je ten že mi to pomohlo,a když mi tohle udělal v obchodě vzala jsem ho do domácích potřeb a dostal na zadek vařečnou:o))a zabralo to..nedá se nic dělat ale ustupovat to je ta nejhorší věc asi..tuším že o tom petra tady už něco i psala.
Náě Marťa to dělal také, tak zpočátku jsem mu plácala přes zadek, bez úspěchu a docela zabralo to, že si ho nevšímáme, pak nemá komu dělat dovadýlko…je fakt, že na veřejnosti to nikdy nebylo tak hrozné, jako doma…a když to bylo někde venku, také jsem odešla dál a on dostal strach, že ho tam nechám a jak se hned zklidnil :o) Hodně pevných nervů se vzteklouny!
Dnes mu jsiu 4roky a zase je to paličák a hroznej! Kdo ví po kom to má!!? :o)
Martino, kamarádka má chlapečka, který dělal přesně tohle. A fungovalo na něj, že si ho nevšímala. Ani venku. Vždycky mu řekla, že až se přestane zlobit, tak má přijít za ní, a ona poodešla stranou a jen si ho „hlídala“. Jeho to za chvíli omrzelo, přišel, kamarádka mu po x-té vysvětlila, že tohle se nedělá,tkahle se vztekat. Teď mu jsou 4 roky a je úplně super, hodný, pomáhá, sluníčko. Drželo ho to do 3 let, ale postupně se to zmírňovala. Kamarádka vypozorovala krizové momenty, které tyhle stavy vyvolávaly, a snažila se jim předejít. Tak držím palečky.
Nic si z toho nedělej, tím projde každé dítě, zkus si toho nevšímat a hlavně neustupuj. Časem ji to přejde, tekže zatím pevné nervy.
Ahoj Martino,ty naše holčičky ani na vzteklounky nevypadají :o),(konečně jsi nám předvedla Kamilku ve fotogalerii).S naší Jáňou je to to samé,možná, že ne v takové míře,ale každým dnem očekávám „pokroky“.Říká se,že tady to vztekání a prosazování se je vývojová etapa,kterou v různé míře prochází každé dítě.Doma bych ji nechala vyvztekat a hlavně neustoupit-často se mi to nedaří.No a v obchodě a mezi lidma venku, je prý u těchto malých dětí jedna velká výhoda-ještě je uneseme.Takže čapnout pod paži,přehodit přes rameno….a alou pryč.Tak pevné nervy a ať ti jinak Kamča dělá jen radost.