Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vztekání a vztekání
Prosím poraďte,mám 14 měs.dítko, všechno je vpořadku až na to když něco chce a není po jejím ,např. hrabat se ve skříni.To začne pištět až hystericky se vztekat a někdy i sebou praští o podlahu.Já už opravdu nevím co dělat.Máte někdo podobnou zkušenost?Předem moc a moc děkuji Jitka
My máme s naší čtrnáctiměsíční dcerou stejný problém. Vzteká se kvůli maličkostem několikrát denně. Vzteká se stejným způsobem, který popisujete. Radili nám studenou sprchu, ale nějak nemám odvahu. Napište prosím, zda se vaše dcera přestala vztekat a co na ni případně zabralo. Ivana, 3.3. 2006
Vstekání je hrozné je pravda, že se také snažím vysvětlovat, také se snažím si toho nevšímat a když pak začne mlátit hlavou třeba o zem tak ještě dostane přes prdel.Ale ani to kolikrát nepomůže, také dělám že ho odnesu do pokojíčku a řeknu mu ať přijde až se uklidní a pak to většinou přejde. Všechny tyto věci zabírají, ale jenom někdy. Spousta lidí a to i doktorka nám radila, že když už nepomůže nic tak ho máme šoupnout pod studenou sprchu, ale zatím jsem na to nesebrala dost odvahy.Ale je možné že to přijde.Zároveň mi ale spousta lidí potvrdila, že sprcha opravdu funguje a většinou si to dítě pamatuje nadlouho.Tak vyzkoušej co bude fungovat u vás. Hodně štěstí a pevné nervy.
Souhlasím s Andreou i Vandou, že někdy je opravdu nejlepší si toho nevšímat a můžete zkusit začít si zpívat nebo pustit nahlas rádio. Třeba začne zpívat s vámi. Jinak moje maminka nám, když jsme se jako děti vztekaly, sešlehala zadek kopřivami. A to prý zabíralo ihned. K tak tvrdému kroku jsem já u mých dětí nikdy nepřistoupila, i když je údajně požahání kopřivami zdravé. Když už to však jednou opravdu hraničilo s tím, že z toho dceřina vztekání dostanu infarkt a přehlížení, ani zpívání, ani rádio nepomohly, vzpomněla jsem si na matčiny kopřivy, ale protože to bylo v zimě, rychle jsem jí svlékla kalhotky a nahatý zadek jsem jí strčila pod ledovou sprchu. Účinek byl okamžitý. Od té doby se už nikdy nevztekala a když měla tendenci ke vztekání, stačilo připomenout ledovou vodu a byl klid. Na našeho Kubíka zase platil jiný recept a platí dodnes. Jednou se vztekal a mne nenapadlo nic jiného, než že jsem začala tatínkovi nahlas povídat, že ať se podívá, kdo to tady zlobí, že to vůbec není ten náš hodný Kubík, že to je určitě ten Kuba Drbohlav ze školky, že nám je tam určitě vyměnili. Náš Kubík najednou zpozorněl a když se začal taťka oblékat, že tedy toho Drbohlavovic Kubu odveze zpátky, aby nám vrátili toho našeho hodného zpátky, najednou bylo po vztekání a od té doby opravdu stačí říct o „Kubí výměně“ a je pokoj. A nejvíc ho pozlobí, když to řekneme před někým jiným (před babičkou, návštěvou..), to by jste měli vidět, jak se stydí a je okamžitě zlatíčko.
Náš mladej,v červnu mu budou 4roky, se umí občas také „pěkně“vztekat, až začne prskat a i olivat.To pak prostě dostane přes pusu a je to.Ale kdy se vztek (bez plivání a prskání),tak na něj zvýším hlas a odvedu ho do pokojčka, zavřu za ním a nevšímám si ho,když se vrátí..většinou zvyšuje na intenzitě a zkouší spíš,co vydržím..no dostane pár přes zadek a za chvíli je klid!
Jo, vztekáníčko taky dobře známe !! Dneska se dítko (téměř 3 roky) chtělo vztekat na poště, že jsem mu nedovolila přesouvat po zemi těžká sedátka, která při přesunu vydávala po dlaždicích hrozné zvuky a všichni se otáčeli…. Viki mi chtěl totiž přisunout sedátko (takový těžký polstrovaný taburet) do fronty, abych si – než přijdu u okénka na řadu – mohla sednout :-))) Jo, je to roztomilé a já to nepochopila a neuznala…. Sice už hodně věcí pochopí, když mu to hezky vysvětlím, zato teď má ale období „opaků“. To znamená – já řeknu „copak jsem ti říkala???“ a on na to „neříkala“. Já řeknu „nedělej to“ a on „jo, dělej“. Prostě cokoliv řeknu, okamžitě odpoví opakem. Jo, to je taky dobrá hra nervů :-)))) Ale občas je to úsměvné!!! Taky mě začal pěkně komandovat – smrkám a on na mě křičí, ať nedělám rámus…. No, to jsem se dočkala!!!! A co teprve za pár let :-)))
Podobnou zkušenost sice nemám, i když naše slečna to taky zkouší občas, ale rozhodně né tak dramaticky. Ale všeobecně – zkus si toho nevšímat. Když neuvidí odezvu na to svoje vyvádění, mělo by ji to za čas přejít. Prostě ji z tý skříně vyndej, skříň zavři a odejdi do jiné místnosti (jasně že tak, abys ji měla pořád pod dohledem), nebo pokud musíš zůstat tam kde jsi, přestaň se na ni dívat a dělej, že tě její vztekání nezajímá. Bude to ještě nějakou dobu zkoušet, ale měla bys uspět. Přeju velmi pevné nervy a pořád měj na paměti, že to za pár týdnů přejde…..