Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Korálek v nosní dírce.
Ahoj. Tak máme zase jeden nepříjemný zážitek.
Naše malá si strčila do nosu korálek. Co jí to napadlo? To opravdu nepochopím. Je už dost “velká“, korálky normálně navléká a už vůbec žádné drobné věci nestrká do úst apod. Až dnes.
Najednou slyším řev, takový jiný řev, hned k ní běžím a malá, že má v dírce korálek. Koukám tam, nic nevidím. Snažila jsem se nejprve malou uklidnit, pak zkoušela smrkat, ale nepodařilo se. Baterkou jsem v dálce korálek opravdu viděla. Takže honem ustrojit a do nemocnice na oční, ušní, krční. Musím říct, že pan doktor byl šikovný, během 3 sekund byl korálek venku. Malá vůbec nebrečela, prý to nebolelo. Ovšem začala brečet ( co brečet, řvát ) v momentě, kdy doktor korálek vyhodil do koše. Takže jsem celou cestu domů vysvětlovala, jak doktor musel ten korálek zmáčknout ( přeci nebude mačkat její nos 🙂 ) a tím se korálek rozmáčkl. Pak mi malá dala pusinku na to, že už si nikam nebude nic strkat.
Tak snad už bude trošku klid. Marodíme už 3 týdny, na střídačku. Nyní má malá zánět spojivek, no snad už bude brzo fit!
Jsem ráda, že se povedlo korálek vyndat. Co se asi tak dělá s tím, pokud by to nešlo normálně vyndat?
Vyčítám si to, opravdu bych nečekala, že něco takového udělá. Ale toto mě myslím dostatečně poučilo!
Holky díky. Já si to fakt vyčítala, i když je mi jasné, že se to může stát.
Zajímavé je, že nyní o tom malá vůbec nechce mluvit.
Ptala se jí na to babička, mlčela…
Tak snad pochopila, že toto se opravdu nedělá a už si dá pozor. 🙂
Peťko, nic si nevyčítej. Mám stejnou zkušenost s mladší dcerou. Byly jí tehdy asi už 3 roky a taky si nikdy nic nikam nestrkala, ani když byla úplně malá. A najednou přišla, že má v nose korálek. Ani neřvala, tak jsem jí to nejdřív nevěřila, ale – měla ho tam. Taky jí ho vyndali během chviličky, jen jsme byli zrovna u babičky, tak jsme museli autem do nemocnice a 20 minut jsem jí držela ruce, aby se nezačala dloubat v nose (oblíbená činnost) a nezatlačila si ho dál. Pavla
Peťko!
Nic si určitě nevyčítej, někdy se opravdu ti naši prcíčkci nedají ohlídat, i když u nich sedíš.
Dobře to dopadlo, tak hlavně ať jste všichni doma už zdraví.
Peťko, já myslím, že se to stejně moc uhlídat nedá. I kdybys seděla vedle ní, je to otázka vteřiny. Dobře, že to šlo rychle ven:-).
a jééé:-)) tak to dobře dopadlo….myslím,že už si malá dá pozor.
prcka to zatím nenapadlo…malé věci hlídám,je ještě malý…ale taky nejsem pořád s ním.
no jo,pořád se musí něco dít,to je život:-))) K
Peťko, tak hlavně, že to dopadlo dobře…
a nevyčítej si to, to se mohlo úplně klidně stát, ikdybys nad ní stála a třeba jsi jenom mrkla (je to prostě jenom okamžik).
Ale malá je vážně šikulka, že u pana doktora takhle držela.
Přeju už jenom klidné hraní 🙂
Teda Peťko, vy ale máte zážitky…
Mě děsíš.
Tak hlavně, že to máte šťastně za sebou a že to šlo tak rychle.
A přeju vám, ať už se to začne obracet k dobrému – od chorob ke zdraví.
(Babička s dědou dnes odjeli – teda manža je odvez – a holčičky jdou v pondělí po třech týdnech do školky. Snad tam nějaký ten týden vydrží…)
Tedy Peťko, s dětmi aby byl člověk stále ve střehu… No hlavně že to tak dobře dopadlo a natrefily jste na šikovného pana doktora… Náš Martin si jednou narval plný nos polystyrenu z nějaké elektroniky, co jsme zrovna koupili, taky to byla chvilka… Naštěstí to tehdy vysmrkal. Takové malé tvrdé předměty, co se dají vytáhnout, jsou sice nepříjemné, ale horší je třeba hrách nebo fazole, to tím teplem a vlhkem v nose nabobtná a pak už jde vážně o život. Malá je šikovná, že to zvládla takhle dobře – a mamka taky 🙂