Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Příběhy z mládí (3)
Záznam (ukládání) a reprodukci zvuku vynalezl Američan Tomáš Alva Edison, jenž si nechal r. 1878 patentovat válečkový fonograf nejen k nahrávání (zvuk vcházející trubkou rozechvíval membránu a její chvění se přenášelo rydlem šroubovitě na otáčivý váleček), ale i k přehrávání (kdy se snímal z drážky zvuk jehlou a chvěním membrány se reprodukoval).Talířový gramofon vznikl o pár let později na stejném principu, kde místo válečku se používala šelaková deska se spirálovou drážkou (začátek záznamu byl u obvodu a konec u středu desky; jehla zvukovky se nasazovala proto na okraj). Jeden gramofon jsme měli doma. Byla to asi 30cm vysoká čtvercová dýhovaná bedýnka s odklopným víkem; vpředu měla dvířka, kudy vycházel zvuk a ze strany otvor pro zasunutí kliky. Nahoře byl asi 30 cm široký otáčivý talíř s pupíkem uprostřed, na který se nasazovala gramodeska, dále tam byla odklopná páčková brzda talíře a vedle velká zvukovka – otočná trubice ukončená membránou a upnutou snímací jehlou. Jehla vydržela na přehrání až asi dvou desek, přičemž se drážka vymílala, až byla deska k nepotřebě. Pohon talíře obstarávalo asi 2cm široké spirálové ocelové pero, natahované klikou a k zajištění stejnomrěrných otáček tam byl odstředivý regulátor. Před přehráváním muselo být pero nataženo až na doraz, jinak se celá strana desky nedohrála. Gramofony se používaly od 19. století v různých typech – koncertní stojanové s velkou troubou, stolní a také cestovní kufříkové se zásobníkem desek (hrály třeba zamilovaným v parku nebo na lodičce v řece). Zprvu se užívala rychlost otáčení desky 78 otáček za minutu s dobou
nahrávky asi 3-4 minuty. Počet otáček se postupně snižoval a tím se zvyšovala kapacita desek. U novodobých elektrických gramofonů se užívaly následující otáčky: u mikrodesek 45, u dlouhohrajících LP desek 33 a u desek k reprodukci řeči 16 ot/min. Od začátku války se při koupi nové desky musela odevzdat třeba i zničená stará deska. Pokud byla deska poškrábaná nebo drážka opotřebená, mohla jehla přeskakovat a pak býval slyšet opakovaný motiv z téže drážky, dokud se jehla nepostrčila do další drážky. Místo jehel se pak používaly diamantové hroty a desky byly
trvanlivější. Dokonce se vyráběly reprověže s měniči desek, mikrodeskové automaty pro diskotéky (u kterých jste po vložení mince mohli zvolit pořadí přehrání několika mikrodesek), také existovaly otřesuvzdorné přehrávače mikrodesek do aut. Zaváděním nové zvukové (=audio-) techniky a celých paměťových systémů téměř staré gramodesky vymizely. Ale jen díky starým deskám zůstaly dodnes zachovány zvukové nahrávky bývalých předních politiků, umělců a pod., jako třeba prezidenta Masaryka, zpěvačky Emy Destinové, aj.
Teď přejdu na MEDIA. Jako kluk jsem chodíval na představení kouzelníka na pouti. Ten předváděl různé neuvěřitelné věci. Mimo jiné jako médium nazýval třeba dobrovolníka z diváků, kterého na jevišti zhypnotizoval, takže o sobě nevěděl a pak mu kladl různé otázky a on v
transu na ně odpovídal, třeba i to, co by v bdělém stavu nikdy nepověděl. Jindy jako médium označil dívku, kterou po uspání nějakým trikem a pouhým náznakem ruky zvedal v leže do vzduchu. Jinak jsem slovo médium až někdy do roku 1970 nikde neslýchal. Najednou k nám proniklo z angličtiny a zcela v češtině zdomácnělo. Znamenalo však něco úplně jiného, a to: STŘED, PRŮMĚR, PROSTŘEDEK k něčemu, a v širším významu všechny INFORMAČNÍ PROSTŘEDKY, mezi které dnes počítáme rádio, televizi i tisk a různé audiovizuální systémy, reportážní prostředky včetně záznamových médií všeho druhu, tedy včetně disků, CD/DVD, disket, videokazet a magnetofonových pásků, paměťových karet, filmů, snímků a
videosekvencí.
Nezapomenu, jak někdy v r. 1947 s naším mládežnickým souborem dělal magnetofonovou nahrávku pro ČS rozhlas ing. Cincibus, kdy svět ještě magnetofony ani neznal. Používal nějaký trofejní německý vojenský magnetofonový přístroj s kotoučem umělohmotné pásky s feritovým povrchem, tedy podobné médium, které později ve světě zdomácnělo. Kolem roku 1954 vyráběla naše Tesla magnetofony, kde jako záznamové médium byl používán kotouč magnetického drátu. Někdy kolem r. 1959 liberecká Tesla vyráběla přenosný magnetofon Start s malými vyměnitelnými cívkami mgf.pásku, jež se užívaly i k reportážím. Později Tesla vyráběla masivní typy páskových magnetofonů i pro export. Kolem let 1963 vyráběla Tesla velmi pokrokové páskové diktafony i s nožním přepínačem pro přepis záznamu na psacím stroji; ty měly již dvoukotoučové vyměnitelné záznamové moduly, z nichž japonská firma National vyvinula kazetové magnetofony dnešního typu. Avšak donedávna se vyráběly i kapesní diktafony s magnetofonovými mikrokazetami. Stejné dvoukotoučové mikrokazety se užívaly v telefonech k záznamu vzkazů za nepřítomnosti abonenta. Všechny uvedené typy jsem osobně používal a některé mám ještě doma. Nová zařízení vznikala vlastně miniaturizací z předchozích zařízení. Z nich se přešlo na používání mnoha typů čipů, jež se daly snadno připojovat jako jiné elektronické součástky. Zdokonalovaly se počítačové systémy; z bývalých
počítačů zabírajících celé sály se miniaturizací přešlo až na počítače kapesní. Miniaturizace stále pokračuje, např. digitalizací dosavadních elektronických systémů, která umožňuje mimo jiné hospodárnější využití přenosových cest a zkrácení záznamů proti systémům analogovým.
Pozn.: ŠELAK = druh pryskyřice. AUDIO- = zvuk, zvukový nebo sluchový. ANALOGOVÝ = spojitý, spojitě proměnný. MÉDIUM = střed, prostředek, nosič záznamu. AUDIOVIZUÁLNÍ = zvukový i obrazový. VIZUS = vidění. ČIP = elektronická součástka s miniaturizovanými el. obvody k určenému účelu (až s milióny el. prvků). DIGITÁLNÍ = číslicový.
Příště o motorové technice.
Připojuji URL adresu na videoukázku fobnografu:
http://webtv.idnes.cz/?relation=V081007_205011_tec_reportaze_nyv
Stará vojno!Článek zajímavý,mohl by jsi jít dělat konzultanta do školy.Poučit děti jak to dříve bylo a znalosti jimtrošku osvětlit.Ale nevím jestli by tochtěli poslouchat.Hezký den.