Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Rok kohouta
autorka: Tereza Boučková
Vydal: Odeon, Praha 2008
Stran: 332
ISBN: 978-80-207-1263-9
Viděli jste film „Smradi“?
O rodině se dvěma adoptovanými romskými chlapci a jedním vlastním…
Tak tohle je vlastně volné pokračování, o řadu let později. O adopci (vydařila se? nevydařila?), o tvůrčí krizi…
A co dělá muž? Provozuje cyklistiku…
Knížka mě lákala dlouho, ale dostala jsem se k ní až teď. Celkem upřímná zpověď, jsem ráda, že jsem si to přečetla. Tady mě trochu zaskočil komentář carodejky, protože nemám vůbec pocit, že by autorka psala o tom, že za tím stojí geny. Psala jasně, že kluky (na tu dobu celkem brzy, ale jinak katastrofálně pozdě) brala z kojeňáku ve stadiu těžké deprivace, jedoucí v tuhém režimu, z láskyplných projevů znajících pouze flašku. Jasně se vyjádřila, že přes citovou plochost danou deprivací se nikdy nedostali. Jejich vlastní syn se narodil jim, není z ústavu, autorka popisuje svůj pocit, že nejen na čase po narození, ale záleží i na čase nitroděložním, zda je dítě vítáno a touženo… Geny nelze pominout nikdy, jdou využít dobře i špatně. Ale tady o genech nebylo nic, jen o nepřekonatelném vlivu úplného začátku, o čemž se skutečně mlčí víc a víc. A pořád je tendence, aby v Česku ústavy přibývaly…
Ahojky, film jsem viděla. Ráda s knížku zakoupím a hned jak jí přečtu dám vědět.
Hezký den,
jsem tu nová a nemůžu nenapsat:).
dočetla jsem to před týdnem a mám z té knížky skvělý pocit!!!
Konečně někdo ,kdo napsal pravdu… Jsem vychovatelka v DD, a přes všechny iluze a výchovu – GENY FAKT NEZAPŘEŠ.
Dočetla jsem a moc doporučuji. Obdivuji autorku, že si dovolila napsato nevychovatelnosti Romů, přečetla jsem si i rozhovor v Marianne, kde byla hned obviněna z xenofobie.
Doufám, že časem napíše něco dalšího, snad s lepším koncem, ale spíš ne.
Mně se moc líbily ještě její poznámky, třeba na téma náhradní matka, nebo když komentovala filmy a dokumenty, zajímaé čtení o mě bylo o Vierce Berkyové, která nakonec na Slovensku vyhrála Superstar, takže její rodiče mají zase na pár let vystaráno.
Protože jsem se tak domluvila s Petrou.
Knihovnička má výhledově projít přestavbou.
Navíc tady to není jen o knížkách, ale o tipech na „intelektuální“ relaxaci vůbec – knihy, filmy, divadlo, muzika….
No a mě jsou ty knížky nějak nejblíž.
(S dvěma prťaty taky nejschůdnější – přečíst kapitolu mě nechají. Na koncert si jen tak odejít nemůžu….)
Koupila jsem si ji, ale zabavil si ji partner, takže jsem se k tomu dostala až včera. Partner teda nejvíc řešil to, že je buď v kině nebo divadle, já jsem na čtyřicáté stránce. Pak zase napíšu.
Jasmuschko, proč o knížkách nepíšeš do Knihovničky? Tady mi to celkem uniká…