Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Bouře
Autoři: Douglas Preston & Lincoln Child
Překlad: Věroslava Ončáková
Vydalo nakladatelství BB art v roce 2000
388 stran
Už ani nevím, jak jsem na tu knížku natrefila. Jestli v novinkách naší knihovny, nebo mě náhodou zaujala, když jsem „projížděla“ seznamy.
Bylo ale na ni dost rezervací, tak jsem si ji blokla taky (i teď je na ni 5 rezervací).
Kniha popisuje jednu archeologickou expedici.
Od začátku se ale dějí „divné věci“…
Nevím, jestli se mi to kdy vůbec stalo (no, možná kdysi v dětství s knihami Eduarda Štorcha), ale minimálně zpočátku jsem měla takové stavy, že jsem se při četbě fakt bála. Takže jsem nemohla číst po tmě jen při malé lampičce, o samotě. Musela jsem mít puštěnou televizi – nějaký hudební kanál – abych to aspoň trochu „odlehčila“.
Ale knihu jsem přečetla jedním dechem od začátku do konce. Fakt mě zaujala.
A teď zvažuji, zda si mám vypůjčit další (ať už další společnou tvorbu, či knihy, které napsal každý z autorů sám). Aby to se mnou nebylo ještě horší. S tím strachem.
Znáte tu knihu i někdo další?
Bramborko, tuhle knížku jsem četla asi před dvěma měsíci – bylo to skvělé počteníčko 🙂
Ájíku, B.Erskinová, toť záruka dobrého čtení. Já mohu jen doporučit „Třináctý příběh“ od Diane Setterfieldové. Příběh o tajemném, velkém domě v Anglii, ústřední postavě s malým tajemstvím a nemocné spisovatelce s velkým tajemstvím. Příběh o sourozencích,dvojčatech a něčím „kostlivci ve skříni“. Nemohu, bohužel, napsat více, nerada bych vám prozradila to nejlepší dříve, než si to budete moci přečíst. S trochou trpkosti musím dodat, že jde o autorčinu prvotinu a na další lahůdku si budeme muset počkat.
taky připojím jeden tip. Je to kniha Víření bubnů od Danielle Thomasové. Je to spisovatelka, která se narodila v Zambii a v této knize popisuje život v Africe, je tam příkladně znázorněno, politické myšlení a skutky, kterých se vláda pro svůj zisk dopouští. Je to moc pěkná a zajímavá kniha a je vidět, že spisovatelka opravdu Afriku zná
Aha Jarmuschko, to jsem netušila… 🙁 Promiň
Tak já tedy taky připojím tipy – pro ty, kdo mají rádi trochu tajemna a trochu historie… autorka se jmenuje Barbara Erskinová a napsala toho docela dost – „Žila jsem již před staletími“, „Dům ozvěn“, Pohyby v písku“…. a mnohem víc knížek, ve většině se postavy ze současnosti prolínají svými životy a osudy s postavami ze středověku – historické postavy jsou víceméně skutečné, jen jejich osudy asi trochu přizpůsobené čtenáři, nicméně kdo má rád tenhle žánr, zhltne je hodně rychle, i když jsou „kapku vícestránkové“ 🙂 Ale čtou se skvěle. Holky, tyhle vaše tipy bohužel neznám, ale až půjdu do knihovny, poptám se, s knížkou se bojím docela ráda… 🙂
Kekunko (a ostatní),
možná tady bude sada článků bez komentářů, ale tak se v tom aspoň lépe vyznáme (až budem hledat tip) – takže doporučuji: každou knihu, každou výstavu, každý film psát samostatně.
Jarmuschko, neznám, ale smím-li, připojím jeden tip:
Balys Sruoga: Les bohů
Sruoga byl litevský spisovatel a básník. Napsal jen jediné prozaické dílo, a to právě Les bohů. Jsou to jeho zážitky z koncentráku, kterému se právě takhle zvláštně říkalo. Je to neuvěřitelně zajímavě napsáno. Vypráví o životě v táboře hodně ironicky, sarkasticky, občas čtenáře i rozesměje. Doteď nevím, co si mám myslet. Chvíli si říkám, že život v koncentráku se ani životem nazvat nedá, a divím se, že vůbec někdo mohl přežít. A po chvilce zas čtu, jak to tam bylo fajn, jak si tam člověk mohl přijít k pořádnému bohatství, zašpásovat si se ženami, … Strašně zvláštní knížka, ale moc krásně napsaná. Jen se asi bude těžko shánět.