Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
taky čtete?
Rozhodla jsem se založit tento zápisníček pro všechny maminky, které stejně jako já chtějí být ty nejlepší mámy pod sluncem. A tak hltají všechny články a debaty, aby se dověděly, jak to vše nejlépe udělat. K tomu ještě rady všech příbuzných a babiček a máme v tom, dámy, guláš, že.
Například se vrátím o pár měsíců, tedy vlastně skoro už o rok, zpátky.V noci jsem kojila svoji holčičku i třikrát a vůbec se nevyspala.Znáte to, napít, odříhnout, uspat…A pak jsem to všechno vzdala, nechávala si malou celou noc u sebe v posteli a když při pití usla, rozhodně jsem ji na žádné odbrknutí nezvedala.Prostě jsem si to udělala po svém…
Ajiku…presne..kazdfy je jiny…nektere deti ani nechteji aby jim rodice cetli a rusili je pri usinani..protoze za det toho tolik s rodici prozili, ze se chteji v klidu vyspat…jsou i deti ktere radsi same ctou rodicum…byt to neumi a „ctou jen obrazky“….ale o tom to je nez jde dite do skoly melo by mit slovni zasobu a i to jejich vymysleni nad pohadkami je cteni:)
Já teda „vybočím“ a zkusím se vrátit k původnímu dotazu 🙂 – určitě je dobré přečíst si o nových výzkumech a „trendech“ ve výchově a v péči o dítě, ale pravda je, že tato moudra by měla asi sloužit jen orientačně – každé dítě je jiné, každá maminka taky a každému vyhovuje něco jiného. Co se týká třeba kojení v noci, u všech jsem to dělala „bez křečí“ – spali u mě, v noci se podle potřeby nakojili, pokud neodpadli od prsa, ale vrtěli se, nechala jsem je odříhnout (často usnuli a spinkali, aniž by je bolelo bříško, tudíž jsem je na odříhnutí už nebudila). dětičky byly v teploučku u maminky, napapané, a já se taky docela vyspala, což je pro maminku moc důležité. Takže vzdělávat se ano, ale nakonec se řídit intuicí – co vyhovuje dítěti a mně jako mámě.
Tenhle zápisníček mne upřímně rozesmál – někdo píše o čtení dětem, někdo o tom, jak psát úvodní příspěvky, někdo o tom, jak si načíst, jak vše nejlépe udělat a nakonec se řeší i nákup bot… Teeda! Nakonec proč ne, že jo?;-)
maminky slunicka…..cteni detem pred spanim je to nejlepsi co muzete pro deti delat…doporucuji cist i skolakum,,,,,minimalne do druhe tridy…kdyz to delate deti pak maji ke cteni bezvadny vztah a ctou pak oni vam….osvedcila se mi (jako mamince) knizka pohadek na cely rok….jsou to pohadky velmi kratne a jej jich 365….deti maji rady i modifikace…proste si pohadky vymyslet…ctete jim ctete…na detech ve skole to jde poznat komu rodice cetli a komu ne
Tak jsme s malou zvládly naše první antibiotika, měla hnisavou angínu, no děs.
Chtěla jsem se zeptat, jak to děláte s botičkama.Moje malá chodí asi měsíc a kupuji ji jen kvalitní botičky, ale mám kamarádky, které kupují i pro ty nejmenší sešmajdané botky v sekáči.No…fakt nevím, jestli by zrovna na tomto měly šetřit
Drkosando, ale tady se neřeší, jestli se čte dětem, ale jestli matky čerpají moudra k péči a výchově dětí z knih a časopisů.
A pak je taky otázka, kdo čte či nečte ten úvodní příspěvek…
;o)
Já už takhle malé děti nemám..No mé dceři je téměř 15 let a mému synovi 7,takže jen když mám opravdu dobrou náladu nebo mě poprosí jestli mu mohu jít předčítat tak jdu.Ale jinak se mě to asi už nijak moc netýká..
Je pravda, že já taky hodně koukala a občas stále koukám na to, jak ostatní vychovávají a vedou své děti. Už několikrát se mi ale osvědčilo si to prostě udělat po svém. Když něco kopíruju, tak to většinou na Natálku neplatí. Jedině co uspělo bylo od začátku naučení se spinkat sama v postýlce, takže za tuto inspiraci švagrové ještě jednou moc děkuji.
Člověk je v dnešní době zahlcen šíleným množstvím různých informací – ať už z časopisů, internetu nebo i z pokecu na pískovišti a jak si pak má vybrat to nejlepší pro svoje dítko…?
Dřív takové informace maminky neměly a taky vychovaly děti dobře, takže rozhodně si myslím, že je nejlepší se řídit vlastním instinktem, případně, když si fakt nevím rady, tak použít informační zdroje.
Švagrová třeba nechápe, proč nerada chodím s kočárem a radši Natálku tahám na zádech „na koníka“. Jenže, Natálce se v kočáru nikdy moc nelíbilo a proč by se mi tam měla vztekat, když může ťapkat a když jí bolí nožičky, tak jí prostě vysadím na koníka. Jsme spokojená ona i já. Švagrová malýho prostě vozila v kočárku všude, jenže tam byl ten rozdíl, že jemu se tam líbilo a byl spokojený.
Takže řiďme se samy sebou a potřebami našich dětí. A jak píše Zuzu – Natálka přežívá už skoro 2 roky a myslím si, že je spokojená!!
Natalili, máš recht!
Já se taky někdy snažím až moc. Taky znám: měla bys tohle a takhle.
Naopak miluju chvíle, kdy na všechno rezignuju a udělám to taky jak potřebuju já. Najednou se uvolním a Anet to hned vycítí a je šťastná, že na ní mám více času jako šťastná maminka. Dětem je jedno jestli mají nejnovější model odrážedla, na který tatínek vydělával dva dny, nebo jen pár bábovek na písek. Ony jsou nejšťasnější už ve chvíli kdy se na to hřiště jde.
Naštěstí mám kamarádky, které se taky s ničím moc nepářou a tak mi jsou vzorem. Pro Anet jsem nejlepší maminka když jsem v poho. I když teď asi vede když dělám zebru a vozím jí na zádech 🙂
A jak se říká: Dítě přežije i péči svých rodičů! :-)) Anetka přežívá skoro už 3 roky.
Já bych to nechala na ostatních maminkách.jestli pochopí o co mi jde.
a ještě jedna věc – ze zdařilých zápisníčkových článků by se pak jistě dal vytvořit i plnohodnotných článek na uveřejnění na hlavní straně. Pokud bude dobře sepsaný, určitě projde i přes přísnou kontrolu v redakci 😉
natalili, jak už jsem psala, když jsem posílala info, že zápisníček je schválený, myslím, že by mohl být pro ostatní zajímavý. Jen si teď nejsem jistá tou formou…
Teda nechci ti jako autorce a zakladatelce upírat právo na rozhodování, jak svůj vlastní zápisníček povedeš, ale přesto si dovolím pár svých postřehů – třeba tě to inspiruje, třeba něco lepšího pak na tento popud vymyslí ostatní, třeba to budeš ignorovat a zařídíš si to po svém a lépe – nechávám to na tobě, jen napíšu, co mě napadlo…
– každý článek v zápisníčku by měl mít jasně dané téma – problém a tomu by měl odpovídat nadpis
– nemíchat víc různých témat do jednoho článku, zaměřit se vždy jen na jedno
– nastínit obecný problém – třeba jen jednou větou, pak popsat vlastní situaci a vlastní řešení
– na závěr vyzvat ostatní, aby připojili svoje zkušenosti s řešením toho problému
– nechala bych to čistě osobní, bez citací odborných textů apod., prostě jen zkušenosti
…snad se nebudeš zlobit, že jsem do toho takto vstoupila, ale po zkušenostech s maminkovskými weby a s výchovou vlastních dětí si myslím, že takový formát by měl úspěch.
Ještě mě napadá – chceš do zápisníčku psát sama, nebo uvítáš, když nějaký ten článek s nastíněním problému vloží i ostatní?