Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Proč nemluvím :-(( Pro všechny děti co špatně mluví...
Ahoj holky napsat tento článek mě inspirovalo to že je tady poměrně dost maminek, kterým děti nemluví tak jak by na danej věk měli..
Mám doma maleho teď mu bylo v srpnu tři roky a vůbec se mu nechce mluvit.Minulý týden jsme navštívili foniatrii kde mě zarazila paní doktorka a zároveň i náš malej, kterej absolutně nereagoval na zvuky vytvářene za jeho zády..(viz. bouchání dveřmi, pískání, hraní na trumpetu) doktorku to zarazilo hlavně tim že nepohnul vůbec zornicemi a tak ji příde že neslyší což si já ani manžel nemyslíme..Protože když na něj potichu zavolám Péťo tak malej řekne co je…Opravdu nevim co si mám o tom myslet..
Takže teď v úterý deme ke klinyckemu logopedovi a příští měsíc zase na foniatrii.Moc mě to trápí myslím si že malej by měl na svůj věk mluvit víc ale fakt se mu do toho nechce..
Zároveň i díky tomu přestal chodit do školky nelíbilo se mu tam, protože se tam nedomluvil a tim pádem ho tam nechtěla ani paní učitelka..Zajímalo by mě vaše zkušenosti z dětma který špatně mluví..
Ahojky Chromle klidně se ptej..Tak dneska jsme byli na foniatrii a žádná změna neni…tak mě to celkem trápí..no učí se to jinak jako roční miminko musí mít hlavně zásobu slov a to jenom tak aby to ukazal nemusí to říct…až potom se to bude učit říct což doufam že mu to půjde ve čtvrtek jdeme na logopedii tak to jsem taky zvědava…Nevim je to hodně práce a nebudu lhat moc mi to nejde…I když nas dneska pochvalili že je šikovnej a že de vidět že se učíme…ale ja bych chtěla malinkatý pokrok…Hodně je zaráží že je negativistickej a to ne moc v normě–a potom to že kouka na pohadky a je mu jedno když mluví anglicky a na tom hodně poznali že neni v pořádku ….No tak uvidime držte palečky…
Eviku, a když budete trénovat, tak se to upraví a bude to úplně v normálu? Promiň, že se tak ptám, ale já o tomhle nikdy neslyšela. To se pak člověk naučí si slova skládat nějakým náhradním způsobem?
Eviku, mooooc krásně píšeš, jak prcka miluješ. Úplně mě to dojalo. :-))
Já myslím, že už nic jiného zvláštního nepotřebuje. Sláskou to půjde samo.
Ahoj holky tak ani nevim…Nic moc se nezměnilo..ALe to bych čekala asi brzo co??Ne ale je pravda že ten muj brouček je super..Pořád když na něj zvýšim hlas tak mi řekne mami pššš tiko…a když se zlobím tak mi da pusinku a když se mu něco povede jako ukazat obrazek tam kde je tak chce pohladit a drží mi ruku jak kdybych ho nikdy nepohladila je to takovej muuuj andílek….Fakt holky moc ho miluju neřáda malýho…cejtim uplně moc lásky…až mi je stoho dobře u srdíčka..:o))
Ahoj,mám syna,kterému jsou 4 roky chodíme na logopedii,protože paní učitelce v MŠ která má taky na starosti logopedii se nelíbí výslovnost,přitom ve 2 letech skoro nemluvil.Paní doktorka ke které chodíme říká,že pokud se alespoň trochu snaží je to zbytečné,protože to dítě stejně nebude spolupracovat,bohužel(bohudík)má pravdu.Takže jsme s manželem v situaci ve které nevíme co dělat ,podle mě to totiž je vyloženě jeho lenost.Do tohoto blázince s řečí se nám narodili dvojčata a babičky nemáme,takže nevím co dřív,strachovat se o toho staršího,že špatně mluví nebo lítat kolem dvojčat,ale paní učitelka i paní logopedka tvrdí že se dá všechno zvládnout jenom chtít,ale pořád nevím jak.Takže doufám že to dopadne dobře nám i vám,mějte se zatím hezky
Eviku,
to je jen počáteční frustrace, uvidíš, že bude líp. Teď jsi zklamaná, rozčarovaná, že něco není tak jak sis představovala. Až se s tím srovnáš, budeš mít určitě sílu s malým pracovat. Držím pěstičky!
Káčo, to jsi napsala moc hezky a hned mě napadlo, čím se utěšuji já: „Ono to nějaký smysl mělo, že se takové miminko narodilo zrovna mě, protože příroda ví, že já zvládnu tomu drobečkovi pomoci.“ Mě to docela pomáhá nabrat zas sílu a jít dál. Tak si to, Evi, taky říkej, až budeš mít pocit, že jsi na dně.
Ahoj Evi,
teď to tady čtu a taky ti musím napsat, že mě na jednu stranu mrzí, že malému tohle zjistili, ale na druhou stranu je dobře, že se na to přišlo relativně včas..je to veliká zkouška pro vás oba a hlavně pro tebe, protože ono vychovávat „zdravé“ dítě je náročné, ale vychovávat a „pomáhat léčit“ dítě nějak nemocné – tam se teprve v oblasti rodičovství láme chleba…moc vám oběma držím palce, abyste si k sobě i na tomto poli našli nějakou cestičku, uspořádali svůj vztah a aby vaše snažení (teď tedy hlavně tvoje) neslo očekávané výsledky…neboj se, on ti to prcek nezapomene….
Evi, to že občas vybuchneš, tak to je normální, jde totiž o to zjistit, co na prcka platí, kdy je čas změnit hru, prostředí, přemístit se od stolu na zem, kdy je čas přestat a udělat pauzu atd. atd. atd., je to hodně těžké, hlavně zpočátku, ale to se podá, neboj. Chce si to hodně všímat toho, jak s ním pracují lékaři, jak on na jejich metodu reaguje. Je to hodně náročné, ale ono se ti to vrátí, až uvidíš Petříkovi pokroky a úspěchy. A chce to i motivaci pro malého po každé výuce (i když to zrovna nebude zrovna Péťův nejlepší den a ty budeš zlostí rudá) mu něco za to dej – bonbónek, pustit či přečíst pohádku, jít na procházku, kam rád chodí ….
Evi, držte se a radujte se z ostatních „běžných“ maličkostí v životě.
A určitě běžte do té spešl školky, jak píší holky.