Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Slyším, ale poslouchat nebudu!
Když jsem kupovala naší holčičce tričko s nápisem : Slyším, ale poslouchat nebudu,
ani jsem netušila jak ten nápis bude pravdivý!
Po druhých narozeninách se z našeho hodného, milého andílka stal neskutečný čert. Barunka se rozhodla, že rodiče poslouchat nebude. A nebo jen malinko, aby se neřeklo!Začalo období vzdoru,řekla jsem si a snažila se vše přecházet v klidu. Ovšem co dělat, když nutně potřebujete odejít z domu a Váš drobeček se rozhodne,že zůstane doma?
A důvod? Třeba jen šaty. Ano, moje dvouletá dcera si nutně musí vzít šaty i přes fakt,že venku prší a je zima. Takže trčíme doma půl hodiny, než se konečně podaří vybrat oblečení, pro obě strany dost vhodné. Když se konečně vypravíme ven, malá odmítá jít za ruku. Nevadí jí projíždějící auta, nic nepomáhá. Takže běhám po silnici a naháním dcerku jak pasáček stádo ovcí. Konečně se dostaneme na hřiště. A já už přemýšlím, jak vysvětlit, že až si pěkně pohraje, budeme muset zase domů. 
Někdy mám pocit, že se rozčílí opravdu kvůli každé blbosti. Pak se sama zarazí a řekne :
„Proč se zlobím?“ A máme půlhodinovou debatu na věčné téma PROČ ? A to je také super ! Když toto krásné slůvko slyším každý den tísíckrát….
Tatínek nedávno opravoval okno.Malá se ptá :
„Proč opravuješ okno.“
Tatínek : „Protože je rozbité.“ Malá : „A proč je rozbité.“
Tatínek :“No to se stává,že se rozbije.“
Brouček: „A proč se to stává?“
A rozhovor dále pokračoval až do úplného „odrovnání “ taťky.
Barunka je prostě náš andílek !
I když má teď pěkně vztekací období ! Ale vždy si říkám, že bude hůř ! Máme totiž starší
dcerku právě v pubertě ! A to je jiná „síla“.
Když mi kdysi někdo říkal,že malé děti = malé starosti a velké děti = velké starosti-nevěřila jsem !
Už ale věřím !
Ahoj. Dnes mi přišel časopis Mamita , kde je aktuální článek. Článek má název Proč děti zlobí. Dočetla jsem se , že dnešní děti jsou jiné. Jejich nervové soustavy jsou vyvinutější a citlivější. Neplatí pro ně fizické tresty a ponižování. Přibývá problémových dětí . Zde autor nedoporučuje fizické tresty ,neb se tím narušuje vzájemný vztah a děcko popudíme proti sobě. Ponižování dítěte je také velmi nebezpečné , neb oslabujeme sebedůvěru . Kterou v dnešní době všichni potřebujeme ! Tím , že děti zlobí , nám říkají , že potřebují mantinely , aby věděly , že jsou v bezpečí . Možná tato věta nedává tak docela smysl , ale když se nad ní zamyslíme , je to opravdu tak !Musíme prostě dětem ukázat , že je v pořádku pokud se např. vztekají , ale není to vhodné kdekoliv. Dále zde autor přirovnává fenu a štěňata , což je také zajímavé . Děti prostě neumí ovládat svoje emoce a nevědí co se s nimi děje ! A my jsme tu od toho , je to vše naučit ! Jako to dělá právě ta fena nebo kočka s koťaty apod. A na to vše máme hlavně ty první tři roky ! Poslední věta tohoto článku je velmi výstižná . Je v pořádku , když děti zlobí , učí se ! No a jak to vše mají zvládnout rodiče ? Tak to už zde nepíší ! Ale je pravda , že láska dělá divy !
Ahoj Zuzko , na každé dítě platí opravdu něco jiného. Ale myslím , že ta důslednost je opravdu velmi důležitá ! A u nás se tedy vyplatilo , hodně se dcerkám věnovat . Prostě vše ostatní počká , jdu si raději s malou pohrát . Nebo jí vždy do své práce zapojím . Vaříme spolu apod. Je to teda potom více úklidu , ale to nevadí. Jinak musím říct , že posledních 14 dní u nás nebyl snad jedinný “ záchvat “ vzteku ! Tak jak píše Chromle – nebrat to tak tragicky.
Hodně chodíme ven , na hřiště , aby se dostatečně vyřádila. A když je venku ošklivo, snažím se malou upoutat , aby se „nenudila“ . Všimla jsem si , že když třeba potřebuji doma něco udělat a malá se „nudí“ , začne pak prostě vyvádět. Snaží se upoutat pozornost i tím neposloucháním . Dětem pak nevadí , že se na ně rodiče zlobí , hlavně že si jich všímají !
A ještě k té Chůvě v akci . Také jsem pár dílů viděla. Někdy to bylo opravdu velmi povedené . Ale trochu mi vadí ty nahrané situace ! Není to v té rodině prostě tak, jak to TV podává. A děti se „mění“ spíše jen tou přítomností nových tváří v bytě . Žádné dítě se nezmění za týden .Některé rady mi přijdou fajn ,ale některé naopak ne.
Hančo – tak to gratuluji – Mařenka je opravdu sluníčko !
Tak buďto mám tak vzorné děti nebo jsem vzhledem k jejich počtu hodně nad věcí. Mařence bude 2,5 roku a zatím poslouchá docela dobře. Dost dlouho si vydrží sama hrát nebo mi asistuje. Při vaření stojí vedle mne na židli a dneska se mnou i žehlila. Když je to možné, tak jde ale raději s tátou a toho poslechne vždy.
Zuzano, vítej do klubu.:-) Už se těším až zase začne Chůva v akci. Nejenže se uklidním, že to u nás není tak děsné a pokud ano, nejsem v tom sama:-)) Ale taky si z toho odnášíme nějaké tipy a rady. Zkus to taky.
Jinak jsem z toho už tak zničená, že ti dám jen jednu radu. Buď důsledná a nad věcí:-)) Zkus to nebrat moc tragicky. Vždycky než vybuchneš řekni si, jestli na tom bude za deset let záležet. Jestli ne (aktuálně u nás např. počmáraná zeď), tak to za výbuch nestojí:-)) Jojo, lehce se říká, hůře dělá:-)) Tak vydrž! A napiš, co ten tvůj lump zase hezkého vyvedl:-))
ahoj holky,mam stejny problem..mam 2 leteho syna a je to teda boj..ma obdobi vzdoru,cekala jsem to,ale on to ma snad za deset deti..u nas to nejde po dobrym ani po zlym..kdyz mu trikrat reknu ze to delat nesmi,tak se name podiva a udela to znova,porad zkousi co vydrzim,nekdy mi opravdu rupnou nervy a vybuchnu a to dostane..snazim se ho zabavit,ale u zadne cinnosti nevydrzi dyl jak deset minut…je porad plny energie,ja uz kolem devate vecer padam na „hubu“ a nas malej jako by chytl druhou vlnu a radi.mi rodice si ho berou na vikendy a tchyne dvakrat tydne,takze si alespon na tech par hodin nebo dni odpocinu a muzu vam rict,ze si to uzivam plnymi dousky..preji Vam at mate hodne deticky a budu rada za kazdou radu….mejte se…ahojky
Bohužel Peťko, je to ještě horší. Nika je beran:-(
Tak to děvčata opravdu věřte ! Je to čert !
Chromle , to křičení mi také malilinko ujede ! Teda jen zvýším hlas , ale efekt nulový. Stejně si to udělá tak jak chce sama ! Nikolka je také býk , že ?
Peťko díky za pochvalu, musela jsem k vám taky nakouknout a rovnou jsem si přečetla vtipný ale asi bohužel pravdivý článek – alespoň vím, co mě čeká :o) Takže na oplátku ti píšu, že Barunka (krásné jméno-taky se tak jmenuju :o)) je moc hezká a šikovná holčička a přeju ti, ať těch proč není tolik a hlavně ať vás to neodrovná :o)
Peťko, ty chceš snad naznačit, že toto roztomilé a hezoučké stvoření taky někdy zlobí???:-)) No v tom úsměvu je cosi potutelného….:-))))Ale jinak je Barunka moc hezká a fakt se mi nechce věřit, že by někdy zazlobila:-)
Tak tričko s tímto nápisem, bych s chutí oblékla i našim klukům…….
Holky děkuji.
Někdy to je opravdu síla! Nechápu,proč se malá naprosto z ničeho nic začne neskutečně vztekat!?A kvůli naprosté kravince!Někdy se vzteká tak moc,že se pozvrací! Teda už se to dlouho nestalo,ale přeci!Všichni radí předcházet podobným projevům,ale zase těm našim drobkům nemůžeme stále ustupovat?Někdy mám také pocit,že jsem v koncích!Ale pak přijde jak andílek,usměje se a je vše O.K.Zatím se snažíme to výchovně „nezvorat“.Uvidíme!
Hančo-teda to tě obdivuji,já bych malou nepustila ani na den!Ještě teda kojím,takže by to ani nešlo.Ale jsem na ní nějak moc závislá!Je doslova vymodlená!(měla jsem zdrav.prob.)Představte si,že jsem jela na jeden den mimo město.Malá byla u babičky a já na půli cesty dostala „záchvat“,že to otočíme a jedeme zpět za malou!No,manžel na mě koukal jak na blázna,ale pochopil,podpořil a bylo to fajn.Zbytek dne jsem si nakonec užila a malá byla s babičkou naprosto v pohodě!Ale uznávám,že chvilku si odpočinout od těch drobků potřebujeme!
Jo, to vědomí, že to dělají i ostatní děti trochu potěší, vědět, že v to nejsem sama, že podobné problémy mají i ostatní matky. Naše Mařenka je teď na 14 dní u babičky a tak mám trochu strach jestli se nevrátí krapet jiná, za týden dám vědět, jak na tom jsme.
Holky, Nika donedávna sice občas zlobila, ale relativně poslouchala. Posledních pár dní je to děs. Má nás na háku, ignoruje nás. Nevím, jestli vstoupila do nějaké nové vývojové fáze a nebo to má souvislost s klubající se stoličkou.
Snažíme se najít návod na použití ale nedaří se. Nefunguje to po dobrým, občas funguje po zlým. Ale je pravda, že jsem poslední dobou hodně psychicky vyčerpaná (máme v rodině vážnou nemoc, do toho operace mého tatínka), takže mám pocit, že občas selžu a zcela nepedagogicky na malou křičím.
Ani nevíš Peťko, jak mi tvůj článek dobil baterky, hned se cítím líp, když můžu číst, že podobné potíže má i někdo další:-)
Tak naše Maruš zatím docela poslouchá, když je zle, tak máma veme do ruky vařečku a je z ní andílek. Nevím jakým stylem to funguje, nikdy s ní nedostala, ale slovo vařečka je u nás kouzelné. Jinak Honzík využívá Mařenku k tomu, aby dosáhl toho co chce a my mu to třeba nechcem dovolit/ale takhle to dělaly i ty starší děti/. Jinak ty velke starosti mohu potvrdit a nikdy se těch starostí už nezbavíš.