Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Garáž
Musím se vám děvčata pochlubit.
Přibližně začátkem prosince nám dodělali garáž, manža tam samozřejmě hned začal parkovat, já odmítala – najíždí se tam do kopce, vrata nejsou na dvě auta, ale na jedno a půl…
Když začaly mrazy a pak přišla ta kalamita, tak se mi manžel skoro až smál, že on je ráno v pohodě, já musím škrabat a ometat, sedám do vymrzlého auta.
Obavy z toho najíždění převládaly.
Ve čtvrtek ráno jsem odjela na služebku, večer už jsem měla telefon, že mi manža zaparkoval v garáži…
Dnes ráno jsem jela do práce, couvání dopadlo dobře.
Z práce jsem jela hned pro holky ke tchyni, tam jsme se zdržely (byly jsme v divadle, s tchyní na nákupech….), dojely jsme až v noci.
Já už předem varovala manžu SMS, že až dojedu, že zaparkuju zase venku, nebo mi tam bude muset najet sám.
Ale jak jsem dojela, nedalo mi to, otevřela jsem vrata a vyjela – pravda, napotřetí. Pod uježděným sněhem je led, podkluzuje to, ale najela jsem rovnou, bez nějakých šílených dodatečných korekcí.
Tak mám ze sebe radost, že jsem zas něco dokázala, v něčem se překonala.
Snad mi to parkování do garáže půjde i v dalších dnech.
;o)
Ještě že do garáže parkuji maximálně kolo! 🙂
Ty jsi úžasná!! Já odmítám v tomto zasněženém a zledovatělém počasí vůbec jezdit. Ať žije městská hromadná doprava!
Jarmuschko gratuluju, já když jsme se sem nastěhovali a já měla taky parkovat v garáži pod domem, tak jsem odmítala :-)))) Vždy mi tam musel zajet manžel, ale asi po měsíci jsem se odhodlala a dnes už jsem taky “frajer“ :-)))
Tchán má ale taky garáž, že by jeden pohledal. Má ji taky pod domem, ale vjezd jen tak tak o zrcátka. Ještě se tam sjíždí z kopce a nedá se najet zpříma, ale ze zákruty, takže tam opravdu nikdy zajíždět nebudu, i kdyby trakaře padaly :-)))
Já měla dřív i strach jet natankovat, že to nezvládnu, ale to pořád nikdo neměl čas a tak jsem si zvykla nebo i dohustit pneu, to byl pro mě horor, ale nic jiného mi nezbývalo než si zvyknout.
Šikulka,jen tak dál:)))
Teda, já zírám. Nepochopila jsem tedy, jestli se do garáže couvá nebo najíždíš předkem, ale dobrý je obojí. Já si tedy teď v zimě netroufám na parkovací místo nacouvávat, protože vždycky je od pluhu namrzlý mantinel hroud, i kdybych měla vyházeno úplně dočista – a na tom tvrdém sněhu mi to šíleně sjíždí. Bojím se někoho pomačkat :-((
Ale u nás je obvyklé, že padá dost, na silnicích je spousta ledu a na tom sníh, jsem ráda, že dokážu ráno v klidu vycouvat, aniž bych trnula hrůzou, do koho se napíchnu na druhé straně parkoviště… To mi zatím stačí a tobě můžu jen závidět (nevím, jestli raději odvahu nebo garáž :-))) ).
Chce to jen cvik a já měla také strach couvat do garáže pro změnu to máme z kopečka a vrata jen na jedno auto a tak musím najíždět hodně ke straně, abych mohla otevřít dveře u řidiče. Tak pořád zkoušet a určitě to pujde.
ááááách, jsi dobrá… Já do garáže nenajíždím záááásadně, musí se tam nacouvat a jaksi šikmo… Příští víkend je manžel služebně pryč a já se modlím, aby auto nebylo vůbec třeba vytahovat…Ještě na tom sněhu. Od rána tu padá, já vlastně ani na sněhu jezdit neumím. takže máš můj hluboký obdiv!!
Tak to jsi dobrá, blahopřeju, já se bojím i popředu, vlastně vůbec v autech všeobecně, takže i můj pokus o řidičák skončil po první jízdě. :o((
Jarmusch, jsi dobrá! :o) Já se taky tuto zimu (vlastně mou první) překonávám :o) Ale už jsem na druhou stranu i sama sebe zklamala :o))) Jak jsou venku po parkovištích ty závěje mezi auty, tak jsem taky špatně najela:o((( Nic jsem nepoškodila, ale i tak mě to mrzelo, člověk chce být dobrý :o)))
To ti gratuluji,že jsi tak šikovná.Mě se tak jednou podařilo mírně pomačkat blatník,ale jinak hlavně že se nikomu nic nestalo.Cce to trenink a určitě je to dobře když překonáme sami sebe.