Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Je mi smutno
Sedím u compu, oběd snědený, prcek už hodinu spí a já si znovu přečetla zprávu od HP – „Vánoce, čas lásky“ a všechny vaše příspěvky.
A je mi smutno.
I když jsem nedávno psala o pár maličkostech, které mi udělaly radost a přidalo se pár dalších, i tak je mi právě smutno.
Myslím na to, co jsem napsala TaHad pod její – „Asi jsem zlobila“ – “Protože, ač to podle zkušeností některých z nás nevypadá, tak někde ti správní chlapi jsou, ještě pořád tomu věřím a vy taky věřte.“
Nevíte náhodou, kde?
Kde jsou?
Ti CHLAPI do života, vedle kterých člověk rád a s láskou, přátelstvím a tím vším okolo zestárne?
Je večer a pořád je mi smutno.
Je mi smutno, i když jsem si dnes udělala radost a koupila jsem si dvě knížky.
Je mi smutno, i když dnes odpoledne dostal prcek první křupky do ruky a stál a stál a stál – bez držení, každý den mu to jde lépe a lépe.
Je mi smutno, i když mám milovaného prcka, rodinu, přátelé – jen mi čím dál častěji chybí chlapské pohlazení, možnost přitulení, objímající náruč. Prcek se tulí, objímá, ale …..
Je mi smutno, protože ač nejsem velký zastánce povinných oslav, obzvláště Silvestra apod.,
chtěla bych zrovna ten zítřejší večer,a nejen ten strávit s …… s někým, kdo je, alespoň doufám, někde v naší – mé a Eliho budoucnosti.
Je mi smutno, i když vím, že smutnění přejde a trudomyslnost zmizí.
Je mi smutno, i když vím, že až si dám ráno prcka k sobě a ještě usneme, on se pak vzbudí, hned bude akční a vysmátej, udělá paci paci, zavejská a vyzkouší hlasivky, vleze mi až na hlavu, chytne mě pevně za vlasy a oslintá tvář pusinkou.
Je mi smutno, i když si momentálně píšu s klukem – chlapíkem z netu – a takhle na dálku si vcelku máme co říct, do ničeho se nenutíme, nevadí mu, že hodně píšu o malým, prostě v písemném projevu si rozumíme.
Je mi smutno, protože loni o vánocích, byl ještě Eli u mě v bříšku. Je to jen jeden rok a co všechno se událo. Takový závěr roku – rozchod s ex, jsem opravdu neplánovala.
Je mi smutno.
keen,
nesmutni.
Raduj se z maličkostí, z každého úsměvu malého a věř, že bude líp. A ono určitě bude.
Já mám taky koncem roku takovou bilanční náladu, pozoruju na sobě, jak stárnu, i když je mi jen 30, vidím, jak přibývají vrásky a kila a starosti.
Přeju Ti, aby ti v příštím roce bylo co nejmíň smutno a abys tu za rok říkála, páni jen rok a co se stalo plno krásných věcí 🙂
Iv, co to čtu? 🙁
Vyjmenovala jsi tisíc pěkných věciček a stejně je smutek silnější?
Ona ta “blbá“ někdy prostě sedne a nechce se jí o dům dál, co?
Člověk má na konci roku tendence k bilancování a ohlížení se za starým rokem. A už méně kouká na ten rok další.
Zkus se podívat dopředu, co všechno vás s prckem čeká, kam pojedete, co uvidíte a vůbec, co budete dělat.
Ono se to asi hezky píše a hůře koná. 🙁
Něco se prostě nepovedlo, ale nutně to nemusí znamenat, že to je to špatné. Protože za každým zlem je něco dobré. Jsi o něco bohatší, nevadí, že v tuto chvíli ještě třeba nevíš o co. Jsem si jistá, že všechno špatné je pro něco dobré, přičemž to dobré najdeme klidně až za nějaký čas.
A taky jsem přesvědčená, že rok 2009 ti dal něco, co je úplně nejvíc, nad čím už nic víc prostě není a nebude.
Snad chápeš jak to myslím.
A k těm chlapům. Věřím, že jsou! Ale taky mám nějak pocit jako Lien, že napárovat to, aby to fakt šlapalo, to je ten zádrhel.
holky moje nesmutněte, keenspeed i lein oni příjdou nebojte, příjdou až je budete nejmín očekávát….moc vám to přeju, obivuju vás jak se tím prodíráte samy, ono je hezké se o někoho opřít, ale na druhou stranu když člověk šáhne vedle tak tu je pak zasmutněno mnohem víc…..máte vedle sebe prcky které vás potřebují silné tak si tu zanadávejte a zasmutněte at maj maminky sluníčka…..je dobře že jsi se z toho vypsala snad to malinko pomohlo a jinak posílám velké obejmutí a pohlazení….
Keenspeed, jsem na tom podobně, ale utěšuji se tím, že kdybych nebyla sama, nejspíš by mi bylo hůř. Správní chlapi nestačí, musí být správný chlap i ženská a ještě k tomu nějak aby to k sobě pasovalo, já už nevěřím, že můžu potkat někoho s kým bude všechno jiné.
Padmé: děkuju
já vím…. však víš, že to člověk musí dostat ven, aby bylo líp… i pár slziček jsem si uronila
lepší upustit trošku “páry“ než bouchne celej kotel 🙂
Keenspeede, hlavu vzhůru.:-)
Zkus to brát tak, že i smutek k životu patří. Však ono Tě to přejde a zase bude líp. Nech tomu volný průběh. Teď je Ti smutno, tak ať je. Zítra Ti třeba bude líp… A pozítří Tě třeba zahřeje sluníčko… (obrazně řečeno). Vše se v dobré obrátí.:-)
Uvidíš.:-)
Sedím u compu, oběd snědený, prcek už hodinu spí a já si znovu přečetla zprávu od HP – „Vánoce, čas lásky“ a všechny vaše příspěvky.
A je mi smutno.
I když jsem nedávno psala o pár maličkostech, které mi udělaly radost a přidalo se pár dalších, i tak je mi právě smutno.
Myslím na to, co jsem napsala TaHad pod její – „Asi jsem zlobila“ – “Protože, ač to podle zkušeností některých z nás nevypadá, tak někde ti správní chlapi jsou, ještě pořád tomu věřím a vy taky věřte.“
Nevíte náhodou, kde?
Kde jsou?
Ti CHLAPI do života, vedle kterých člověk rád a s láskou, přátelstvím a tím vším okolo zestárne?
Je večer a pořád je mi smutno.
Je mi smutno, i když jsem si dnes udělala radost a koupila jsem si dvě knížky.
Je mi smutno, i když dnes odpoledne dostal prcek první křupky do ruky a stál a stál a stál – bez držení, každý den mu to jde lépe a lépe.
Je mi smutno, i když mám milovaného prcka, rodinu, přátelé – jen mi čím dál častěji chybí chlapské pohlazení, možnost přitulení, objímající náruč. Prcek se tulí, objímá, ale …..
Je mi smutno, protože ač nejsem velký zastánce povinných oslav, obzvláště Silvestra apod.,
chtěla bych zrovna ten zítřejší večer,a nejen ten strávit s …… s někým, kdo je, alespoň doufám, někde v naší – mé a Eliho budoucnosti.
Je mi smutno, i když vím, že smutnění přejde a trudomyslnost zmizí.
Je mi smutno, i když vím, že až si dám ráno prcka k sobě a ještě usneme, on se pak vzbudí, hned bude akční a vysmátej, udělá paci paci, zavejská a vyzkouší hlasivky, vleze mi až na hlavu, chytne mě pevně za vlasy a oslintá tvář pusinkou.
Je mi smutno, i když si momentálně píšu s klukem – chlapíkem z netu – a takhle na dálku si vcelku máme co říct, do ničeho se nenutíme, nevadí mu, že hodně píšu o malým, prostě v písemném projevu si rozumíme.
Je mi smutno, protože loni o vánocích, byl ještě Eli u mě v bříšku. Je to jen jeden rok a co všechno se událo. Takový závěr roku – rozchod s ex, jsem opravdu neplánovala.
Je mi smutno.