Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
...A je po klidu...
Už jsem zde nedávno psala, ale pod jiným názvem…Protože se v tom plácám čím dál víc, byla bych ráda za nezávislý názor…Asi jsem se zamilovala…do bývalýho…CHodili jsme spolu kdysi před x lety…ted jsme se opět potkali a jiskra znova přeskočila…Vím že tento styl odpovídá věku pubertačky, ale jsem o nějaký ten pátek starší,přes 10let vdaná, děti..,manželství asi jako všude po té době…ON je rozvedený…vidíme se jednou za čas…,žádnou jinou nemá…tAKY vím že spolu být nemůžem…nechci si zničit rodinu..ale na druhou stranu když s ním nejsem,hodně moc mi chybí…se vším všudy…Na jednu stranu to nechci ukončit,na druhou vím že donekonečna to takhle nejde……
Já osobně jsem se právě v sobě vyburcovala to, že je to něco co by se nemělo dělat a proto jsem byla zdrženlivá.
no také mi hned naskočilo, že to je to jak to bylo jednou a dost a jak tak koukám tak né…radit můžem cokoliv rozhodnout se musíš sama, chapu jak je to asi hezké u srdíčka,ale myslím že je to tím že je to zakázané aby jsi pak nebyla rozčarovaná až to odezní a ty budeš mít rozbitou rodinu…místo toho když jsi psala že máš spokojené manželství tak bych se ho snažila oživit…..bylo by jiné kdyby manža pil, bil tě a já nevím co ale jen kvůli tomu že je to už nuda to mi přijde hloupé ….
Měli jsme sraz z učiliště a tam k tomu setkání došlo a on mi jednou už v telefonu naznačil, že jsem ho pak nějak znovu nechtěla a spíš z toho jsem byla na větvi, myslela jsem že po tolika letech zapomněl. Já seděla kousek od něj a spolužačka jak jsem si s ním začala povídat tak si přesedla s tím, že si mám sednout vedle něj a já se v tu ránu zasekla i v řeči a začala jsem být odměřená a musím přiznat, že kdyby se ke mě choval nedá se snad říct líp, ale nějak mě pokoušel tak asi nevím jak by to dopadlo. On viděl, že jsem se v tu ránu začala chovat odtažitě a tak se zdržel veškerých pokusů asi tak. Ono je také těžké mezi 40 lidmi někomu dávat najevo, že je pro mě víc než jen spolužák asi tak. Kdÿby přijel a prostě mě pořádně chytil tak bych byla ztracená, jenže to byla pusa na přivítání a pak na rozloučenou druhý den. Hoří to ve mě ale pořád, prostě mám pro něj slabost, ještě že nechodí na počítač to by bylo určitě horší tedy pro moji duši.
slepenina-můžu dotaz? jak píšeš-ustáli jsme to oba, je to myšleno tak, že jste se prostě setkali a zakázali si cokoliv víc? ani tě to nelákalo? vím, hloupý dotaz, mě nikdy v životě nenapadlo si hledat někoho jinýho, neměla jsem to zapotřebí, ale s tím bývalým-to bylo nenadálý, neplánovaný….
Víš jaký jsem měla strach se setkat s bývalou láskou, jen při vzpomínce mi bylo zle, ale ustáli jsme to oba. Věřím, že to není jednoduché, ale člověk si musí ujasnit co chce. Moje známá také měla určité problémy s manželem a jela za svou bývalou láskou a po měsíci z toho vystřízlivěla a je ráda co má doma.
Vsechno to vim…jen to nejak nejde se tím řídit..Je mi taky jasný-že ted už to bude pro mě bolestivé at už si ON najde jednou jinou,at to jednou ukončím já,ať zůstanu…Jen ten rozum zatim nevýtězí:-l
A zajímavé je holky, že já už z prvního příspěvku poznala, že by to anonymní udělala zas, psala to tam nepřímo! A je to tady! Rady nemám, já jsem se sama potýkala mezi dvěma bývalými a nebylo cesty ven. Takže chápu, neodsuzuju, ale nesouhlasím… Ono je těžké dělat nějaké závěry, protože jak píšou holky níž, uděláš blbost, rozbiješ rodinu, půjdeš za ním a za 2 měsíce ti dost možná bude manžel odpouštět. Uf, nezávidím, ale řešit bys to měla, aby nebylo pozdě…
stalo se mi něco podobného..byl to kolega z práce..2 roky jsme to tajili, několikrát jsem se pokoušela to ukončit..nešlo to,vždycky to bylo silnější než já..dopadlo to tak,že jsme se rozvedli,byli spolu,ale zamilovanost byla ta tam..dodnes toho lituju..
Nechci tady působit jako mravokárce, ale chováš se nerozumně. Sama jsi napsala, že žiješ ve spokojeném manželství a rodinu rozbít nechceš. Ovšem ve skutečnosti to děláš. Pokud si pořídíš milence, jako že to teď vypadá, že sis ho už pořídila, budeš se vzdalovat od manžela i od dětí, tedy od rodiny. A budeš se trápit ještě víc. Nebuď blázen. Dej se do kupy.
Mohu-li Ti radit, skonči to, a to hned.
Štěstí tvých dětí by pro tebe mělo být důležitější.
Chápu, jak to dokáže se srdíčkem zamávat…. taky jsem kdysi potkala po letech svou první lásku a zalomcovalo to se mnou, co ti budu povídat. S manželem jsme neměli ideální vztah (v té době jsem dokonce uvažovala o rozvodu), ale odolala jsem a jsem tomu ráda. Tohle ti nezávidím a nikdo tě tu za to nepochválí ani ti neporadí – tohle si musíš prožít a vyřešit sama. Ať už se rozhodneš jak chceš, v každém případě ubližuješ někomu, koho máš ráda.