Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Přišlo mailem a dost sem se pobavila... i když je to spíš černý a pravdivý humor 😀
Dobrodružství na veřejném záchodě
Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodů. Od malička mě brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: NIKDY, NIKDY SI NESEDEJ NA MÍSU VEŘEJNÉHO ZÁCHODA. Pak mi ukázala záchodovou POZICI, která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka. To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto pozici vydržet, když je můj močák těsně před explozí.
Když ,,musíš jít“ na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Breda Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čurání. Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vstoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí….. podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale…..žádný tu není, tak si pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky ,,stíná“ hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu ,,střádala“ a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou…. Ale vraťme se ke dveřím… jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost-podržet je rukou, zatím co tou druhou si bleskově sundáváš kalhotky a zaujímáš pozici…
Úleva……Áhhhhhhh…..Ještě větší úleva…. A najednou ti zazvoní mobil, který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu….Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ pozici nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého jsi si ušpinila silonky-což bude určitě vidět!!!!!Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od toho neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale….ha ha!Role je prázdná…. a nohy se ti klepou pořád víc.
Vzpomeneš si , že máš ještě kousek papírového kapesníku,kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu jen malý a navíc je pořád vlhký od toho, jak ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: OBSAZENOOOOOO!!!!!!! Zatím co pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejsi jistá, jestli je to voda nebo hmmmm….. che!Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš na znak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivý odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, který si TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme ránu do hlavy, uříznutou hlavu od kabelky, špinavé nohy a silonky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říkala: ,,To je nechutné…. nedokážeš si představit jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout…..“, tahle katastrofa tím ještě nekončí… Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír(pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně.
Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfrech a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku.
Procházíš kolem fronty žen, které stále ještě čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlouhý jak Misisisippi…! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to zdělila, jemně řekneš: ,,Vem te si ho…. možná ho budete potřebovat!!!!!!“ a vyjdeš ven. Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatím co na tebe čekal. ,,Proč ti to tak dlouho trvalo!!??“ zeptá se tě naštvaně… dokonce jsem ti volal… proč jsi to nezvedala???
A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do ,,HAJZLU!“
Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje Vám, naši mužové, proč nám to tak trvá!!!!!!!!
Dost dobré, pravdivé a přesné. : -)
Ano, to jistě všechny známe a já to mohu ještě vylepšit zkušeností mé kolegyně, kdy si při návštěvě veřejného záchodku sice pověsila kabelku na háček na dveřích, ale při vykonávání potřeby ve známé a popsané poloze najednou nějaký róm vytrhl zamčené dveře, vzal pověšenou kabelku a zdrhnul. No utíkat za ním jak jistě chápete v dané situaci bylo zcela nemožné.
Pobavilo a smutně kývám hlavou, že je to obrovská pravda…
už kolikrát přemítám, proč? PROČ ? je na dámských záchůdcích taková fronta?
Jako by si všechny ženy světa řekly, tak a ted jdu čůůůůrat 🙂
Lenčáčku, já to znám, když mi to přišlo poprvé na majlíka, říkala jsem si, že snad není možné, jak je to výstižné a málem jsem smíchy spadla pod stůl 🙂
Bohužel, veřejná WC znám víc, než by mi bylo milé, tak dávám vážně za pravdu :)))))))))))))) Úžasné :)))
Jo, je to skvělé. A je fajn to vylepšit kočárkem s miminkem a s dvouletým sourozencem, které samozřejmě nikdo cizí jen tak nepohlídá…. 🙂
Jednou mi manžel líčil s oroseným čelem svou anabázi na veřejném wc, když tam měl trochu delší “práci“, co všechno zahrnovaly přípravy atd. Byl z toho chudáček celý špatný a byl rád, že není žena. Od té doby se mě neptá, proč jsem tam byla tak dlouho :-)))
Lenčáči, tohle jsme si přečetli dnes ráno společně s dcerou a obě jsme se shodly: přesné! 🙂 Fakt se mi to moc líbilo. Já kamkoliv přijedu, musím na wc, což je někdy blbé, ale nikde a nikdy si nesedám….
To je nádhera. Ne, nejlepší je když chodím s dcerou po Brně nakupovat , většinou se zdržuji jen tam abych s ní mohla kdykoliv do oné místnůstky zajít. Neumí si říct a tak s ní vždy každou hodinu jdu a nikdy nevím jestli bude nebo nebude , takže kolikrát zbytečně vyhozené peníze
Jěště jsem si vzpoměla na jednu rýmovačku
Na záchodě nejsi sám ,je tam s tebou harmasan D D
To je nádhera. Ne, nejlepší je když chodím s dcerou po Brně nakupovat , většinou se zdržuji jen tam abych s ní mohla kdykoliv do oné místnůstky zajít. Neumí si říct a tak s ní vždy každou hodinu jdu a nikdy nevím jestli bude nebo nebude , takže kolikrát zbytečně vyhozené peníze
Jěště jsem si vzpoměla na jednu rýmovačku
Na záchodě nejsi sám ,je tam s tebou harmasan D D
jo a nejlepší je to, když jsi těhotná a musíš každou chvíli
Lenčáčku,dík že jsi se o to s námi podělila.
Krásně popsané:))))
K tomu se ani komentář nedá napsat… je to tak výstižně napsané, vychytané všechny detaily, navíc je to v mnoha ohledech pravdivé… Prostě skvělé! :-))))