Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
náladovost
Vážená paní Martino, mám syna 8 let.je to chlapec inteligentní v kolektivu celkem oblíbený. Od malička velice složitá povaha, plačtivý, dlouho se stranil kolektivu, i když od malička jsme se takovému prostředí nevyhýbali a on po něm v podstatě toužil. Z mého pohledu náladový, afektovaný, bezdůvodně hysterický. Nejsem zastánce fyzických trestů, takže se snažím rozumně mu vystvětlit co a hlavně proč po něm chci, přesto většinou reaguje neadekvátně. Domluvíme se např. kdy a co budeme dělat, přesto v tom okamžiku, kdy ho slušně požádám,že to uděláme reaguje rozzlobeně, až agresivne. Mému smutku, se vysmívá, zlobí se a uráží mě… Je mi z toho velice smutno, úzko. Navíc jeho chování rozrušuje jeho mladší sestru, která ho má velice ráda, teké to narušuje naši rodinnou pohodu. Chová se tak pouze v kruhu rodinném, ve škole je dle učitelek, co se týká chování v pohodě a spíše se podřizuje chování většiny. Jak reagovat na synovo chování, ve vypjatých situacách, kdy mu rozumně vysvětlím co a proč je třeba udělat? Pokud máte pocit, že by mu pomohla, nějaká vaše terapie (Brno je pro nás dostupné), hned vás poprosím o vhodníý termín návštěvy. Děkuji předem za podporu, pomoc, nebo radu.
![](http://www.vasedeti.cz/wp-content/uploads/2016/12/poradce.jpg)
Dobrý den, jak nad vaším dotazem přemýšlím, vnímám, že to není vůbec jednoduché. Píšete, že ve školním kolektivu se chová „standardně“, takže se to děje v rodinném kruhu. Může to být nějaký jeho rys, který je součástí jeho povahy, ale také to může být zesíleno z nějaké příčiny. Mohlo by zde být něco, co stojí v pozadí jeho „náladového“ chování. Když se na to zkouším navnímat, tak mě napadá, že mohlo dojít k narušení vztahu k vám a to buď před porodem, během porodu či krátce po něm. Někdy dochází z silným projevům po narození druhého dítěte. Nemuselo to vůbec být „viditelné“, tím chci říct, že zde není otázka viny. Spíš by to asi bylo na hlubší pohled. I když už se jedná o kluka 8-mi letého, se kterým bych mohla pracovat osobně, ve vašem případě bych zvolila práci jen s vámi, kdy by bylo vhodné zpracovat vaše pocity a možné skryté „programy“, které se v tomto vztahu (se synem) projevují, které „žijete“ a které obtěžují či vám ztěžují život. Jako další možná metoda mě napadají rodinné konstelace, kdy se můžete „podívat“ na skryté „vazby a programy“, které ve vaší rodině ovlivňují její fungování. Určitě je nutné vyhledat „zkušeného“ konstalatéra. Dnes se v tomto poli bohužel objevuje čím dál tím víc „laiků“. A já si často nejdříve toho člověka „omrknu“ na nějaké přednášce nebo při nezávazném setkání a jdu k němu teprve když z něj mám pocit, že se mohu „svěřit“ do rukou. Popřemýšlejte, zda byste mohla něco z toho „absolvovat“. Přeji hodně trpělivosti a sil!