Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
náladovost
Vážená paní Martino, mám syna 8 let.je to chlapec inteligentní v kolektivu celkem oblíbený. Od malička velice složitá povaha, plačtivý, dlouho se stranil kolektivu, i když od malička jsme se takovému prostředí nevyhýbali a on po něm v podstatě toužil. Z mého pohledu náladový, afektovaný, bezdůvodně hysterický. Nejsem zastánce fyzických trestů, takže se snažím rozumně mu vystvětlit co a hlavně proč po něm chci, přesto většinou reaguje neadekvátně. Domluvíme se např. kdy a co budeme dělat, přesto v tom okamžiku, kdy ho slušně požádám,že to uděláme reaguje rozzlobeně, až agresivne. Mému smutku, se vysmívá, zlobí se a uráží mě… Je mi z toho velice smutno, úzko. Navíc jeho chování rozrušuje jeho mladší sestru, která ho má velice ráda, teké to narušuje naši rodinnou pohodu. Chová se tak pouze v kruhu rodinném, ve škole je dle učitelek, co se týká chování v pohodě a spíše se podřizuje chování většiny. Jak reagovat na synovo chování, ve vypjatých situacách, kdy mu rozumně vysvětlím co a proč je třeba udělat? Pokud máte pocit, že by mu pomohla, nějaká vaše terapie (Brno je pro nás dostupné), hned vás poprosím o vhodníý termín návštěvy. Děkuji předem za podporu, pomoc, nebo radu.
Dobrý den, jak nad vaším dotazem přemýšlím, vnímám, že to není vůbec jednoduché. Píšete, že ve školním kolektivu se chová „standardně“, takže se to děje v rodinném kruhu. Může to být nějaký jeho rys, který je součástí jeho povahy, ale také to může být zesíleno z nějaké příčiny. Mohlo by zde být něco, co stojí v pozadí jeho „náladového“ chování. Když se na to zkouším navnímat, tak mě napadá, že mohlo dojít k narušení vztahu k vám a to buď před porodem, během porodu či krátce po něm. Někdy dochází z silným projevům po narození druhého dítěte. Nemuselo to vůbec být „viditelné“, tím chci říct, že zde není otázka viny. Spíš by to asi bylo na hlubší pohled. I když už se jedná o kluka 8-mi letého, se kterým bych mohla pracovat osobně, ve vašem případě bych zvolila práci jen s vámi, kdy by bylo vhodné zpracovat vaše pocity a možné skryté „programy“, které se v tomto vztahu (se synem) projevují, které „žijete“ a které obtěžují či vám ztěžují život. Jako další možná metoda mě napadají rodinné konstelace, kdy se můžete „podívat“ na skryté „vazby a programy“, které ve vaší rodině ovlivňují její fungování. Určitě je nutné vyhledat „zkušeného“ konstalatéra. Dnes se v tomto poli bohužel objevuje čím dál tím víc „laiků“. A já si často nejdříve toho člověka „omrknu“ na nějaké přednášce nebo při nezávazném setkání a jdu k němu teprve když z něj mám pocit, že se mohu „svěřit“ do rukou. Popřemýšlejte, zda byste mohla něco z toho „absolvovat“. Přeji hodně trpělivosti a sil!