Archiv diskuzí

Magda K.
24.2.2014 v 9:30

Dobrý den paní Katko,
pokusím se reagovat na váš dotaz. Nejprve k výslovnosti hlásky CH. Tato hláska souvisí s hláskami k, g. U těchto hlásek hraje hlavní roli schopnost použít svaly zadní části jazyka – kořene a zvednout je k měkkému patru. Patrohltanový uzávěr je tady přinejmenším stejně důležitý jako u sykavek a dalších závěrových souhlásek. Je tedy třeba zaměřit se na ně všechny. Doporučuje se např. běžné kloktání vodou, tento cvik upevňuje patrohltanový uzávěr. Postup při vyvození správní výslovnosti: dítě nejčastěji vyvodí ch přímou nápodobou ze zvuků za pomoci hmatové kontroly – hlasový výdech spojený se samohláskou (cha, cha, che, che, chi, chi…) kontroluje na hřbetě ruky. CH je možné vyvodit z prodloužené skupiny kchchch – ch. Druhým problémem syna je porucha plynulosti řeči tzv. breptavost. Je typická nápadným zrychlováním mluvy, které se často stupňuje až k nesrozumitelnosti, protože člověk v rychlosti „polyká“ slabiky a často i celá slova. Dříve se spíše soudilo, že příčinou je nepoměr mezi chutí mluvit a motorickou obratností mluvidel, které nestihnou všechno správně realizovat. V poslední době se často u breptavých dětí prokazuje organický původ poruchy, tedy drobnější nebo i vysloveně abnormální nález na EEG. Celkově lze tedy tuto vadu považovat za jeden z projevů lehké mozkové dysfunkce. Také podíl dědičnosti není zanedbatelný. Je třeba klást důraz na jasné a zřetelné vyslovování, na správné dýchání, na cit pro rytmus a tempo, na přiléhavé a výstižné vyjadřování, můžeme používat na rozdíl od koktavosti pokyn „mluv pomalu“, ale ne moc často. Je dobré tlumit rychlost i gestem, nejen slovně – nenápadně ukázat na rty nebo použít gesto, které využívá policie pro zpomalení auta apod. Signál je možné si vzájemně s dítětem domluvit. Tato porucha dítě většinou netrápí, často si ji ani neuvědomuje, nemá tak motivaci ji odstranit a mnohdy pak přetrvává do dospělosti. Velmi důležitý je vzor správné mluvy se správnou výslovností v dětství, kdy je nervová soustava ještě plastická a vývoj není ukončen. Prognóza bývá vzhledem k příčinám dosti nejistá. Ale sama pozorujete, že spolupráce s logopedem má efekt a synova řeč se zlepšuje, tak to má být. Je třeba navozovat klidnou atmosféru, pohodu, ať syn není ve stresu, tyto podmínky jsou pro reedukaci velmi důležité. Důvěřovala bych logopedovi, pokud je problém pobavit se s ním o tom, říct mu o vztekání apod. To je ale běžná reakce dětí, uvidíte, že to překonáte.