Archiv diskuzí

Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.

→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.

Hysterický plač

Dobrý deň, chcela by som poprosiť o radu. Mám takmer 11 mesačnú dcérku a počas dňa máva hysterické chvíľky. Je to hlavne vtedy ak sa veci nedejú podľa jej želania. alebo si niekdy len tak jednu zmyslí. Napríklad ju nechám medzi hračkami chvíľku sa zahrá, potom začne plač, vzpiera sa je napnutá ako luk. V chodítku niekedy nadskakuje tak, že mám pocit, že z neho vyskočí, udiera rukami a plače, kričí , samozrejme bez sĺz. keď ju zoberiem na ruky je v poriadku, ale musím ju niečím zamestnať, ale niekedy nepomáha ani to. inokedy je kľudná a nevynucuje si prítomnosť a pozornosť. Som s ňou doma sama, takže sa jej neviem nonstop venovať. Niekedy sa tak vyhecuje, že začne plakať a potom je ju treba dlhšie ukľudňovať. Najprv som si myslela, že ju niečo bolí alebo je hladná ale všetky tieto možnosti som pomaličky vylúčila. hystericky plač je okrem iného odpoveď aj na to ak jej zoberiem nejakú „hračku“ ( napríklad noviny, ktoré žuje a pod.), s ktorou sa hrá. Alebo keď vyjdem z izby do kuchyne a ona ma nevidí. Stane sa , že aj keď ju mam v rukách a ona si zmyslí, že chce niečo iné ( napríklad, uvidí ovládačku alebo mobil, ktoré veci jej bežne nedávame na hranie) tak sa vzpiera, napína kope. Toto začala robiť asi tak pred 3 týždňami, pred tým bola kľudná, nikdy zbytočne neplakala. Neviem, či robím dobre, keď nereagujem hneď na každý plač a nie je vždy po nej, teda nechám ju niekedy plakať, ale priznám sa, niekedy je pohodlnejšie ju nechať hrať sa s vecami, ktorými by nemala, a dať jej to prečo kričí, resp. ju zobrať na ruky. neviem si rady ako na ňu a rada by som poznala nejaké rady ako na takého hysterické výpady. Každý dcérku pozná ako usmievavé slniečko, málokedy je hysterická medzi cudzími ľuďmi. Hlavne to robí v mojej prítomnosti. A s hysterickým plačom súvisí aj uspávanie či už cez deň, alebo v noci. Cez deň je problém ju Doma v byte uspať ( v kočíku vonku zaspí), niekedy to trvá aj pol hodinu kým plače z plného hrdla a to ju musím hojdať aby zaspala. a spí tak 40 minú až hodinu. pred tým spala aj hodinu a pol. Večer je to tiež podobné, zvykla si zaspať pri kojení ( čo som možno aj ja urobila chybu) a je problém ju uspať bez toho. Skúšala som ju nechať v postieľke, ale to zas chytí hysterický záchvat a plače aj hodinu, kým ju nevyberieme. V poslednej dobe bez plaču už ani večer nezaspíme. Predpokladám, že asi zistila, že plačom veľa vecí môže dosiahnuť a využíva to , ale ja by som bola rada, kedy som vedela ako na ňu v takýchto chvíľach, či ju nechať aj hodinu plakať a hysterčiť, alebo čo iné by pomohlo. Musím však dodať, že niekedy sa zahrá celkom sama aj dlhšie, ale keď sa začne nudiť tak to začne znova. Nechcem ju naučiť na to aby si pozornosť a všetko vynucovala hysterickým plačom. Dohovoriť jej v tomto veku je ešte pomerne ťažké. Vopred ďakujem za každú cennú radu.

Mgr. Martina Přichystalová mojeEFT.cz
26.2.2014 v 22:46

Dobrý den, omlouvám se, že píši až s takovým zpožděním. co se týče těchto záchvatů pláče, je to někdy jen v určité období, dky vše, co dosud platilo, najednou neplatí, a musíme hledat nové způsoby, aby to zas fungovalo. V tomto věku vůbec nemá cenu něco vysvětlovat. Je v pořádku nevyhovět hned ve všem, co si chce pláčem vyžádat. Ael co se týče osobní blízkosti, tak tam bych jí dala dostatek. Samozřejmě v rámci možností, které máte. S těmi hračkami – nehračkamai, tak nevadí, když to nedostane. V tomto věku se ještě vytváří tzv. bazální pocit jistoty, který pak přetrvává po celý život. Tedy pokud jej dítě nedostane, celý život má neustálý pocit nejistoty a úzkosti. Pokud dostane dostatek péče ve smyslu hlazení, chování, doteky, zpívání, usmívání, povídání si – dítě má dojem, že svět je dobrý a že mu dává vše, co potřebuje. Její stavy také mohou kopírovat vaše psychické rozpoložení. Zksute se někdy dát fakt do pohody, cítít se dobře, být spokojená sama se sebou, uvidíte, jak se i dcerka najednou bude ten den cítit klidnější. Je to sice náročné s malým dítětem, ale děti nám prostě zrcadlí naše vlastní nevyřešené záležitosti a teprve díky nim je můžeme objevit. Takže možná je na čase zkusit hledat, zda nemáte vy v sobě nějaký vztek na někoho z minulosti, zda jste srovnaná se svoují mámou, zda k ní cítíte lásku navzdory všemu, co ona jako máma nezvládala apod. Tohle období (ranný vztek kolme jednoho roku) zase pomine, ale dítě jako náš „učitel“ bude stále. Vezměte si to jako možnost, jako výzvu začít na sobě pracovat a poznávat sama sebe. Uvidíte, že se to vyplatí a najdete i spokojenost ve vztahu s dcerkou. Držím palce a přeji brzké nalezení klidu!