Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
návštěvy u otce
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu, jelikož už nevím kudy kam. S otcem mé skoro 6ti leté dcery nežijeme přes tři roky. Máme soudně upravený styk tak, že ji má mít jednou za 14 dní na víkend, ale vzhledem k jeho pracovní vytíženosti a faktu, že žije ve Francii, se jedná tak o jeden víkend ze 3 nebo 4. Problém je v tom, že žije s partnerkou a její 11ti letou dcerou, a ty naší dceru nenápadným způsobem ničí, tak aby to on neviděl a nepoznal. Dcera mi pak doma pláče a občas utrousí, co se zase stalo. Zde jsou příklady: „Macecha s dcerou“ mi říkaly, že už mě nebudeš mít ráda a nebudu tvůj miláček, když máš teď miminko (narodila se mi druhá dcera se současným partnerem), říkaly, že nás táta opustil, protože se mu nelíbila tvoje prsa, říkají, že jsi hloupá, že to miminko není moje sestra … Navíc jí straší před spaním, vymýšlí různé stresující zážitky, např. venku, honem utíkej, honí tě nahatej chlap apod. Dcera mi pak doma brečí a vypráví jak utíkala až jí padaly boty…tohle si prostě dítě nevymyslí. Když se ptám, jestli to věděl táta, tak odpovídá, že ne, že seděl s macechou někde jinde, v jiné místnosti. Dál jí vyprávějí nesmysly typu, že moře je slané proto, že do něj macecha jako malá upustila slánku, že člověk se vyvinul z ještěrek apod. Neřeknou, že si dělají legraci a já pak mám doma co dělat, abych jí vysvětlila, jak to opravdu je a že to není pravda s čím od nich přijela. Poslední kapka byla, když se mi včera vrátila s tím, že se koukaly na „pohádku“, ze které se vyklubala nějaká japonská brutalita, kde Titáni bez známek stop inteligence se snaží sežrat co nejvíc lidí (našla jsem na netu dle jejího popisu a jmen hrdinů). Nemyslím si, že ani ne 6ti leté dítě by mělo koukat na podobné masakry, kde padají hlavy. Na dotaz, kde byl táta, řekla, že vedle v místnosti a že nevěděl na co koukají, kdežto macecha ano. Nemám vůbec chuť svoji dceru do takovéhoto prostředí pouštět, jsem z toho nešťastná, ale pokud jí nepustím, bude to bráno tak, že bráním otci ve styku s dcerou. Ještě musím dodat, že macecha měla svoji dceru a nebyla ještě ani plnoletá, otec neznámý, což dle mého soudu hovoří za vše. A otec mé dcery má ve Francii dvě děti z předchozího manželství. Syna, kterému bude 21 let a dceru 19 let. Oba dva již několik let kouří marihuanu, syn letos skončil dokonce na psychiatrii a otec dělá jakoby se nechumelilo a před problémy zavírá oči. Nerada bych, aby naše dcera dopadla podobně. Můžete mi prosím poradit co můžu udělat, abych dceru nemusela pouštět někam, kde ji evidentně psychicky poškozují? Předem Vám děkuji za rady. Bezmocná zoufalá matka.
Vážená paní Přichystalová, velice Vám děkuji za tip, na koho se obrátit. Učiním tak, protože nechci, aby moje vytoužené, milované dítě, kdokoliv cíleně a vědomě poškozoval. Co se týče nenávisti, tak tu se snažím v sobě nepěstovat. Dokonce jsem otce několikrát žádala o to, abych se s jeho partnerkou mohla setkat a pohovořit s ní, ale s nulovým výsledkem. Prý ji nemůže nutit a ona se mnou prý mluvit nepotřebuje. Asi se jí do setkání s mámou dítěte, kterému ubližuje moc nechce.
Každopádně Vám chci ještě jedenkrát poděkovat, svitla mi díky Vám naděje na spravedlnost. Ať se Vám daří.
Dobrý den, je to velmi svízelná situace. Naprosto chápu váš strach o dceru a její zdraví – psychické. V tomto případě by bylo nejlepší obrátit se na nějakou instituci (ombutsmana) a požádat o pomoc, jak postupovat, když máte podezření, že je dcery psychicky týrána při víkendových návštěvách u otce, pokud to působí otcova současná partnerka, která je tam přítomná a otec nezasahuje nebo není přítomen těmto situacícm. Nevím, jak se dá získat potvrzení, že je dcera „psychicky poškozena“, ale existují soudní znalci z tohoto oboru – psychologové, kteří tyto posudky pak na základě výpvědi a vyšetření dítěte mohou vypracovat. Pak se dá soud požádat o změnu styku, kdy se může upravit doba nebo místo, aby se vyloučily tyto situace a kontakt s tou paní. víc vám asi neporadím.
Pokud byste ale v sobě udržovala strach, nenávist, naštvanost, můžete těmito negativními emocemi ztěžovat průběh „řešení“ nebo ho dokonce zablokovat. Proto pokud v sobě máte tyto pocity, je dobré se s nimi naučit „pracovat“ – uvolňovat je. K tomu také může velmi pomoci EFT – techniky emoční svobody, které nabízím (www.mojeeft.cz). Držím palce a přeji sílu a odvahu!
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.