Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Noční pomočování
Dobrý den,
mám dceru 2,5 roku. Už rok je přes den bez plen. Než se narodil syn (půl roku), vydržela bez plenky při odpoledním spaní a přes noc se počůrala jen jednou. Od narození syna se začala při spaní pomočovat pravidelně, v noci třeba 3x. Čekala jsem, že se to spraví, až si na malého zvykne, ale zdá se mi to čím dál horší. Nyní jsem přesvědčená, že ve většině případů to dělá vědomě, je schopná se i pokakat a má z toho dokonce radost. Vím, že je to reakce na malého. Dceři se snažím co nejvíce věnovat a mít každý den chvíli jen pro ni. Bratříčka má ráda a jiný problém není. Vzhledem k to mu, že v ostatních věcech velmi šikovná a chytrá, ráda bych jí počůrávání odnaučila. Nevím, jak se chovat, nekomentovat to nebo dát najevo, že je to špatně? Nepomáhá když jí nedám plenu ani buzení na záchod.
Děkuji
Olga
nebyla jsem přihlášená
Dobrý den, řekněte jí popravdě, že jste z toho smutná, že se počůrala nebo pokakala. Netrestejte ji však za to. Jen buďte pravdivá k sobě i k ní. I přesto ji přece máte ráda, ne? Neposlal byste ji pryč z domu. Tak to jí řekněte, že i přesto, že to dělá, ji máte ráda. I přesto, že vás to mrzí a jste z toho smutná, tak ji mulujete! Měla by to slyšet – třeba 100x. Když budete zvyšovat péči o ni, bude mít dojem, že její podezření, že jste udělali nějakou chybu, když jste si pořídili další dítě, je správné, že si „lepíte“ pocit viny. Pomohly by jí bachovy esence nebo homeopatika – cíleně zaměřené na léčení „zklamání“. To, co způsobuje její pomočování je její pocit, že jste ji zklamali, nebo ona vás,že není dost dobrá, že vám nestačila, protože jste si pořídili další dítě. Možná to chce skutečně ukázat, jak je špatná. Pomočování jsou často zadržené slzy – které ale jdou jinou cestou. Je příliš malá, aby pochopila, proč máte další dítě. Prostě si to vysvětluje po svém. Její mozek zatím neměl dost zkušeností. Vy byste taky nejásala, kdyby vám manžel došel domů s tím, že s vámi ode dneška bude bydlet taky Maruška (nebo dokonce Jeníček :-)), ale že vás má stále stejně rád! Že vás teď miluje OBĚ! Je to přijatelné k pochpení toho, co se odehrává v dítěti? Já tím neomlouvám její „chování“, ale jen vysvětluji. Navíc to není zcela vědomé chování, i když to tak může vypadat. Takže je třeba to „trauma“ v ní uzdravit – ale ne vědomou cestou tj. zakazy, pochvalami, odměnami či tresty. Ale cestou jemnou – pomocí esencí, které to v psychice mohou rozpustit. Zkuste vyhledat někoho na bachovy esence (nebo jiné – jejich na trhu více).
Věřím, že se vám podaří se přes to dostat a že budete opět všichni šťastní – i vaše dcerka za svého nového bratříčka!
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.