Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Nechuť chodit do školky
Dobrý den, mám 3letou dceru, se kterou mám v současnoti problémy s chováním.Přítel nás opustil a zůstaly jsme samy.Nicméně dceru navštěvuje 3krát týdně.Dcera chodila ráda do školky a od tohoto týdne doma nespolupracuje a odmítá se oblékat, posnídat atd. Vše je s obrovským křikem a odporem, bojuje se mnou, vzteká se a leží na zemi, že se oblékat nebude. Nakonec to dopadne, že dostane na zadek, ale to stejně nepomůže.Jdeme do školky smykem, v šatně hrozně křičí a plače.Nevím si s ní rady, protože na ni nic nezabírá a ona to bere jako, že ji někam odstrkuji.Od září chodila ráda do školky a v současnosti se to zhoršovalo až ted má úplný odpor. Jak se mám k ní chovat, aby tohle chování přestalo? Vymýšlí si i že musí „kakat“, ale ona pak tam nejde, vzteká se, když ji zavřu v chodbě, tak hysterčí, tryskají slzy a já cítím, že jako rodič naprosto selhávám, že na to prostě nemám. Prosím o radu, jak se mám k dceři chovat, aby tohle chování přestalo. Dokud s námi byl otec dítěte, výchovné problémy s malou nebyly téměř žádné.
Děkuji Vám za odpověď.
Dobrý den, chápu, že ji prostě potřebujete dostat do té školky a využíváte své fyzické převahy. Ale to dítě nejspíš utrpěto trauma z rozpadu vašeho vztahu, z toho, že již s vámi nežije její otec. I když je malá a možná máte pocit, že ničemu nerozumí, myslím, si, že v tomto případě je třeba porozumět jí. Pokud má problémy tohoto rázu, nechte si ji doma, buďte s ní pár dní doma. Věnujte se jí co nejvíce – věnujte jí svoji PLNOU POZORNOST (ne, že ji necháte, aby si sama hrála a vy budete dělat svoji práci). Dejte jí čas. Než s ní zůstanete pár dní doma (třeba týden), tak zajděte k nějaké paní, co dělá Bachovy esence nebo k dobré homeopatičce, aby vám našla lék,jak zahojit ty rány v psychice. Pokud jste i vy ochotná na sobě pracovat, pomůžete sobě i malé tím, že sama v sobě zpracujete tohle téma třeba pomocí techniky EFT (www.mojeEFT.cz). Vše řeším prostřednictvím rodičů. A přes matku se uzdravuje dítě. A funguje to! Ještě k těm záchvatům – příšete, že jí jsou tři roky. To je velmi náročné období pro vývoj dítěte – ty záchvaty vzteku jsou fyziologicky v pořádku. i když jsou nyní zesílené tou rodinnou situací. Takže na dítě se kvůli tomu není třeba zlobit – probíhá jeho normální vývoj. Dítě je třeba chránit, aby si při tom neublížilo a mě s dcerkou pomohlo, když jsem ji po chvíli, když dostala svůj záchvat, objala, přitiskla k sobě a nechala ji u sebe vykřičet a zatímco ona se vztekala a křičela, já jsem se s ní začala kolébat a broukat jednoduchou melodii (třeba na hali beli) a slova jsem si vymýšlela – mám tě ráda, jsi moje zlatíčko, jsi moje koťátko, miluji tě, i když takot křičíš, stále tě miluji, počkáme spolu až to přejde, miluji tě, koťátko moje…….A to i když jej dostala na ulici, při cestě domů. Prostě jsem ji vzala, dosšla k lavičce a tam jsem ji nechala dojet svůj záchvat.
Je třeba dát ji co nejvíce lásky a pochopení!
Je to složité, když vám ji v dětství moc nedali, ale vy to můžete změnit! Můžete změnit to, co se děje! A já vám moc přeji, abyste to dokázala – pro sebe i pro svou dcerku!
Dobrý den, a mluvila jste s paní učitlkou ke které chodí? Jestli se chová jinak i ve třídě, nebo jestli se něco nestalo, nebo jestli nemá nějaký problém s někým ve školce – paní učitlka si třeba nemusela všimnout, ale když jí poprosíte tak by se na to mohla zaměřit.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.