Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Boje malých sourozenců
Dobry den, mám dvě dcerky jedne jsou 2roky a 2mesice a druhé 1rok. Od doby kdy mladší dcerka zacla lézt a pohybovat se po bytě ji starší dcerka neustale fyzicky napadá, křičí na ni apod. Starší dcera je velmi živá a je na me hodne fixovana. Snažím se jim maximalne věnovat. Neustale ji opakuji, ze je ošklive ubližovat sestricce. Kdyz uz jde do úzkých (malé rada strka prsty do oči atd) tak dostane pres ruce. Přiznám se, ze na starší dcerku občas zakricim.. Vím, ze ma ted období vzdoru, do roka a pul byla bojacna, dělila se o hračky a s tim je ted konec. Starší dcerka chodi na dvě dopoledne v tydnu do soukromé školky a je tam moc spokojena. Kdyz přijdeme domu tak je stastna, ze vidi sestricku, ale za chvíli uz ji opět začne ubližovat (rvát hračky z rukou, shazovat ji na zem apod.). Starsi dcerka uz asi dva mesice hrozne mrka, tvrdi, ze ji pali oci. ale alergie ma vyloucene na ocnim jsme zatim nebyli. Bojim se, jestli to nema ze stresu.. mladsi dcerka uz si to nechce nechat libit a obcas krici kdyz uz starsi vyslovi jen jeji jmeno…vim, ze se sourozenci vzdy perou, az budou starsi tak do toho nebudu zasahovat. ted ale musim, mladsi jeste ani nechodi a neumi se branit..
Uz jsem z toho zoufalá, obe je moc miluju a chtěla bych poprosit o radu jak ke straší dceři přistupovat, aby se trochu sklidnila a neublizovala sestricce. Zkoušela jsem všechno mozné (domlouvat, do kola vysvětlovat, hrozit bubakem..nic nepomáhá).. Starší dcerku každy večer uspavám, čtu ji, hodne se mazlime, kdyz mohu a mám hlídání jdu jen s ni někam na nákup, procházku atd. Moc prosím o radu …
Dobrý den, Katko,
rozumím vašemu zoufalství. Během čtení vašeho příspěvku mi hned probíhal hlavou postup terpie, který bych s vámi nejraději uskutečnila – terpaie EFT. Nevím, co jiného by vám zde pomohlo. Starší dcerka je ještě velmi malá na to, aby se „ovládala“ a „chápala“ své emoční stavy. Kolikrát to neumíme ani jako dospělí :-). Ačkoli má svoji sestru ráda, prožívá uvnitř obrovský stres, žárlivost a protože je opravdu malá, neumí to nijak jinak dát ven, než tím, že si to na ni vybíjí, že ji ubližuje. Některé děti to vybíjí na sourozencích, některé na mamince, některé ubližují sobě. Není to nic neobvyklého. Ale pokud ji toho vnitřního „napětí“ nezbavíte, tak velmi ovlivní celkové její naladění i její osobnost, která se teprve vyvíjí. A ulevit tomu jde třeba právě pomocí EFT. U malých dětí to probíhá přes rodiče, přes maminku, nejlépe. Není to vůbec selhání rodičů, ani nemusíte přemýšlet, jestli jste někde neudělali chybu. Jsou to časté projevy starších sourozenců, kterým se narodí mladší sourozenec. Pokud se to napětí nezpracuje, je jedno jak jsou děti staré. Prostě je to tam přítomno třeba celé dětství a dokážou si to často zpracovat až v dospělosti. Ale to by bylo smutné, kdyby to bylo tak dlouho. Opravdu tady nepomůžou tresty ani odměny. Dítě za to prostě nemůže a nedokáže to ovládat. Je to na vás, jestli jí pomůžete to napětí „uvolnit“. Nejlépe pod vedením zkušeného terapeuta. Nemusí to být jen EFT (to dělám já) ale i terapie pevným objetím, nebo kineziologie. Ke zklidnění mohou pomoci i informační kapky – bachovy esence. Popřemýšltejte a rozhodněte se pro nějakou cestu. Možná nebude první hned ta nejlepší, ale určitě ji najdete – když budete chtít. Ale doporučuji opravdu zkušené terapeuty. Držím palce a přeji hodně trpělivosti!
Martina P.