Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máme prima rodinu :-))
Jen jsem Vám chtěla napsat, že po všech těch mých šestinedělních peripetiích s (nakonec nerealizovanou) návštěvou příbuzných jsem ráda, že máme takovou rodinku, jakou máme.
Oba mí rodiče mají vícero sourozenců, takže sejít se celá rodina bylo téměř nemožné. Měla jsem asi nejvíce tet a strýců & sestřenic a bratranců ze třídy. Můj první muž měl jen jednu nevlastní sestru (se kterou se dnes stýkám více než on), takže v tomto ohledu nic moc.
Ale teď je nás zase jako malých myší, dochází k různým zmatkům a když se chceme všichni sejít, musíme vymýšlet a hledat a různě kombinovat – no zkrátka, jsem zase ve svém živlu.
Jen jsem Vám to chtěla napsat :-))
Jé…Jovanko, tak to máme podobné. Je to pěkné, když drží rodina pohromadě!
Jovanko to mi úplně mluvíš z duše,taky moc ráda kafíčkuju se svou rodinou:-))) sama nemám sourozence a docela tím trpím..ale mamčina sestra pořídila 4 kluky,tak jezdím za bratránkama a je to moc fajn.
naopak manžova rodina je dost velká mamka má 2sestry a taťka 3 bratry…ale je to jak píše Ajik jen na pohřbech nebo 50,60tinách. Ostuda…
K
Ahoj Luci, tak to gratuluji, je skvělé mít velkou a fungující rodinu, jsem moc ráda, že máš to štěstí 🙂 No, naše rodina je sice dost velká (můj taťka z 5 dětí, mamka ze 3, tchán taky z 5, jen tchyňka byla sama), jenomže je rozesetá po celé republice, takže se setkáváme spíše sporadicky. A to ještě asi nejvíc s mou sestřenicí z Jižní Moravy a sem tam s bratranci od manžela, s našimi sourozenci pak docela často. Aspoň my máme slušně nakročeno, aby se naše děti v dospělosti setkávaly 🙂 Myslím, že velká rodina je přes všechny rozmíšky a různost názorů skvělá a je smutné, když se pak schází už jen na pohřbech (což do jisté míry platí u nás 🙁 )
Velká rodina je príma, oba moji rodiče jsou ze čtyř sourozenců, také já jsem nejstarší ze čtyř sourozenců, mažel je sice ze tří, ale i jeho matka je ze čtyř … takže taky velká rodina. Naše rodina se pravdidelně schází, zveme se na narozeniny, hlavně už teď našich malých dětí. Obě moje sestry jsou těhotné, jejich miminka se narodí pouze měsíc od sebe a obě čekají chlapečky, taky nás neustále přibývá. Manželovi se z těchto setkání a oslav ježí vlasy na hlavě, u nich doma to taky nebylo, nic se neslavilo … v podstatě se nestýkáme ani s jeho sourozenci – pouze několikrát (maximálně 3x) do roka na povinnných návštěvách u tchýně, která si přeje, aby se u ní sešli všichni. Tchán je z toho ovšem na vývrat (přitom je to setkání jen jich, jejich dětí a jejich rodin).
Momentálně nejbližší oslavu plánujeme na únor, kdy má manžel a moji synové narozeniny (všichni v jednom týdnu), manža už přemýšlí nad záminkou zmiznutí z domova po dobu přítomnosti návštěvy …