Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
školka
Dobrý den má tříletého syna. V září nastoupil do školky. První tři dny mi dal pusu a šel bez problémů do školky. Pak se najednou začal stěkat a že do školky chodit nebude, že jsme v práci moc dlouho a on že je ještě malinký a až jsem s ním doma. Nastoupila jsem do práce, takže ho těd vodí manžel nebo tchýně, ale scény dělá pořád. Myslela jsem, že ho to přejde, ale už tam bude pomalu dva měsíce a manželovi to připadá, že je to čimdál horší. Nejdříve se stěkal před dveřmi do třídy, pak v šatně a nechtěl se přeslékat a nyní už dělá scény i před školkou. V paní učitelce to asi nebude, měla i mou starší dceru a syna si oblíbila už jako malé dítě. Je velmi chápavá. Dokonce když si ho od manžela bere z náruče tak říká „ale prosímtě, teď se tady rozčiluješ a brečíš a sotva tatínek zavře dveře tak přestaneš“. Během celého dne je prý hodný, dokonce ho učitelky schválí, že je velmi na svůj věk šikovný, akorát ten ranní nástup. Chtěla bych vědět, jestli máme ještě vydržet a ho to přejde, nebo máme vyhledat nějakou odbornou pomoc. Děkuji
Dobrý den, je pravdou, že to děti někdy „zkouší“ jestli nebude po jejich a je to jen hra pro rodiče, aby viděli co dítěti způsobují. Někdy však k takovým výstupům mají i vážné důvody. Takže já bych se v první řadě pokusila zjistit, co je tím důvodem, který v něm vyvolává tak silné projevy protestů. Dítě vám na to samo jen tak neodpoví, ale kdybyste to zkusili ve hře, možná budete mít úspěch. Třeba si hrejte na školku s plyšákama a jak v tom budete ponořeni začněte tam vkládat něcoz vaší zkušenosti. Jeden z nich (plyšáků ve školce) bude dělat vždycky podobný výstup jako syn a vy se při té hře můžete syna zeptat, copak se tomu „medvídkovi“ děje, že tak vyvádí? Co mu vadí? A jak mu můžete jako jeho maminka (ve hře) pomoci? Pak udělejte, co syn navrhne (pokud to půjde 🙂 a tahle hra by mohla zafungovat i jako terapeutická pomůcka. Zkuste mu ale nevymlouvat jeho návrh. ale pokračujte tak, aby byl ten plyšák opravdu spokojený. Třeba pak jeho maminka nebude mít práci a plyšáček si nebude moci koupit zmrzlinku apod. Využijte vaší fantazie – s láskou. Napište mi, jestli se to povedlo a jaký bal výsledek. Pak se můžeme přemýšlet dál. Přeji pěknou hru!
no mně to připadá evidentní, kdo by měl lépe vědět jak moc se mu ve školce ne/líbí než ten, kdo tam chodí? Moc nechápu proč ho nutit dělat věci, které jsou nevyhovující. Nevím jaké vysvětlení máte k odmítnutí této zcela oprávněné prosby. Děti rozhodně nic nezkouší, mají vždy důvod proč něco chtějí nebo nechtějí. A i kdyby nám důvod připadal směšný, ony ho mohou prožívat velice intenzivně.
Prostě to zkouší. Chce to vydržet. Jakmile mu budete ve všem ustupovat, tak Vám zachvíli bude tancovat po hlavě. Samozřejmě mu nesmíte nadávat a křičet na něj, ale vysvětlovat proč chodit do školky. A vzhledem k tomu, že píšete, že pak je ve školce hodný a v klidu, tak si myslím, že se to spraví. Kdyby brečel, tak by to bylo horší.