Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
7. měsíční kojenec
Dobrý den. Prosím poraďte.Mám 7. měsíční dceru.Už si s ní nevím rady.Jde o to, že si nechce hrát sama a to ani v případě, že s ní jsem v místnosti a dívám se na ni.Vyžaduje, abych u ní ležela na zemi a pak teprve soustředí pozornost na hračky.Ale pokud odejdu nebo vstanu,třeba vařím a ona mě má nadohled, spustí řev, nedá se tomu říkat ani pláč.Snažím se na ni mluvit, ale ona to vydrží klidně i hodinu. Bezcílně leží na zádech a řve. Když byla menší, chtěla se zase pořád nosit.Z počátku plakala, i když jsem s ní na zemi ležela, ale postupem času si zvykla,že jsem vedle ní a ona si hraje.Chtěla bych, aby se vyvíjela pohybově tak jak má a proto ji nechci neustále nosit.Říkám si, že ji tento přístup snad donutí k větší pohybové iniciaci, ale opak je pravdou.Také musím přes den stíhat v domácnosti i jiné aktivity a né vedle ní pořád ležet.Vůbec nevím, jak se mám v této situaci chovat, tak aby to pro ni bylo nejlepší. Abych ji třeba citově nedeprimovala. Děkuji moc za odpověď
![Lien](http://www.vasedeti.cz/wp-content/uploads/2013/10/Lien_avatar-50x50.jpg)
Myslím, že sis odpověděla sama 🙂
Říkám si, že ji tento přístup snad donutí k větší pohybové iniciaci, ale opak je pravdou.
Je to stejné jako všechny ostatní potřeby, hlad, žízeň…, dítě bude řvát, dokud nebudou uspokojeny. Zrovna tak potřeba chovat se, být u tebe. Jen splněním toho, co žádá je možné dítě uklidnit, jinak se stav bude prohlubovat a bude křičet pořád déle, nakonec i nějaká ta citová deprivace by být mohla, pokud neplnění potřeby bude dlouhodobé.
Osobně jsem toto období u obou dcer řešila (řeším) šátkem, protože samozřejmě uvařit a trošku uklidit potřebuji, takže u toho nosím, nebo jak píše Lussy smířit se s tím, že rok dva bude doma chlívek. Ten ostatně nikam neuteče, kdežto dětství ano, ani se nestačíme otočit a co jsme nestihli, nahradit se nedá…
![Lussy](http://www.vasedeti.cz/wp-content/uploads/2012/01/Lussy_avatar-50x50.jpg)
Banny,
tohle je ale úplně normální. Dcera je ještě maličká na to aby si hrála sama.
Já se vždycky odplížila pryč když se syn nebo dcera zabrali třeba do hrazdičky 🙂
Já to řešila tak, že jsem měla v každé místnosti pěnové puzzle na podlaze a tam hračky, chvíli jsem si hrála, pak se zvedla a začla vařit, pak zase chvíli hrát a tak pořád dokola.
Synovi je 17 měsíců a když nemá svůj den, tak abych aspoň uvařila, tak to funguje tak, že vím, že ho zabaví hračka-toustovač. Ten natáhnu, on asi 10 vteřin vrčí, takže dojdu pro cibuli. Dovrčí a je řev. Tak ho natáhnu a za dalších 10 vteřin cibuli oloupu 🙂
Hlavně to chce zachovat klid. Děti vycítí okamžitě nervozitu a pokud ty máš nervy z toho, že si sama nehraje a že nic nestíháš, tak 100 % bude řvát a řvát.
Mě se osvědčilo vždy rezignovat, říct si že teda holt nic neudělám, začít si hrát a po určité době a zabavili sami.
Neboj, nebude to trvat věčně, dceři budou 4 roky a kolikrát si hraje sama i hodinu,ani o ní nevím.
Až bude dcera větší můžeší jí dát do jídelní židličky těsně k lince aby na tebe viděla. Nebo už teď do autosedačky.
Neboj, pokud tam nebude půl dne, tak jejímu vývoji se nic nestane.