Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Potíže s kakáním
Dobrý den,
mám problém se synem (2,5 roku), který kategoricky stále odmítá nočník či redukci na záchod. Přitom se stále snaží tlačit ve stoje a je celý zatnutý. Nevykaká tímto způsobem nic a plače, že ho to bolí. Když něco málo vykaká, tak se nechce nechat přebalit, raději v tom bude chodit, jen aby jsme mu tu plínku nechali. Když ho i přesto donutíme plínku vyměnit, tak u toho strašně křičí. Už jsme s tímto problémem s kakáním byli u doktorky, která nám doporučila Laktulosu, ale ta nám nepomohla – syn stále jen tlačil, ale hovínko z něj nevyšlo. Pak nám doktor v nemocnici doporučil dávat glycerin.čípky, ale ty mu taky vůbec nepomohly. I když v něm čípek zůstal a rozpustil se, tak se syn stejně nevykakal. Navíc hodně křičel, že ho to bolí. Je to celkem chytrý kluk a u všeho si zatím nechal říct. Nevím, proč nechce ani slyšet o nočníku či záchodu. Před rokem si sám na nočník začal sedat ( i když se ani nevyčůral, ale bylo to aspoň něco), pak z ničeho nic to utnul a nechce nic. Ani odměny u něj nepomáhají. Nevím jestli je tento problém psychický nebo fyzický. Už jsem opravdu v koncích. Děkuji za jakoukoli radu.
Mílo, to co píšete je perfektní!Rituály jsou u tohoto problému důležité, pokud na ně dítě přistoupí, a fungují, tak je to výborné řešení. Střevo má totiž tendenci „zlenivět“ a pokud se „netrénuje“(zadržováním), tak poté kakání logicky nejde.dobrý na to je také sport, skákání, běhání, prostě aktivní pohyb.My koupili malé trampolínu, ta fungovala dobře.Ještě jsou dobré dávat každý den Lactobacily pro děti, fungují dobře na střevní mikrofloru i imunitu.Lucie
Ahoj! Taky jsme tenhle problém řešili, paní Lucie moc hezky píše. My jsme se z toho dostali po poradě jedné maminky od 7mi dětí. Po každé snídani se prostě posadil na nočník a půl hodiny jsme spolu četli- ať kakal nebo ne. Asi po týdnu už vždycky v tom čase kakal. Akorát jsme pak museli pořád při kakání číst. Když pak přešel na záchod, asi ještě půl roku jsme s ním na záchodě četli, a teď už si tam prohlíží knížky sám.. Míla
Těžko řešit. Buď špatná strava nebo problém psychický. Nepamatuji si, že by to někdy v minulosti byl problém. Zamyslete se nad sebou, jakým způsobem své dítě živíte, zda má snídani, oběd, večeři. A mezitím nějakou svačinu.
A pak jen se zamyslet, zda jste tento problém měla vy nebo partner. Co dítěti dáváte. Je to jen, bohužel, na vás. Každá rada drahá. Přesto si nemyslím nic špatného, asi to tak vyzní.
Posléze požádat lékaře o pomoc.
Ahoj, moje 4 děti nikdy problém s kakáním neměly, uplatňovala jsem komunikační bezplenkovou metodu od narození. Dělá se to prostě tak, že dětátko necháte bez plínky a když vidíte, že to na něj jde (kakání se chytá snadněji než čůrání) tak jej podržíte nad lavorem, umyvadlem apod. to dá praxe. U prvního jsem neznala, takže bez plen klasika až po 2 roce. U druhého jsem znala a měla dost času komunikovat(byl po 7 letech)takže od narození se to tak 3 měsíce ladilo a pak už NIKDY nezakakal do plínky. Od roku a půl čůral spolehlivě na nočník. 3.je holčička a na tu jsem měla méně času, byla po roce a půl za 2. takže jsme ještě zvládli komunikovat kakání, ale čůrání do nočníku dala až ve 2 letech, na noc musím dávat plínku ještě teď a budou jí 3 roky, což mě trochu mrzí. A čtvrtý benjamínek? Byl opět po roce a půl, což bylo až trochu moc rychlý sled a frmol. Nedávno mu byl rok. Čůrání kakání všechno do plín, na nic čas. Je to o komunikaci, o tom, jak se to zavede. Pomůže nechat dítě běhat „jen tak“ aby si užilo svoje tělo a poznalo ten krásný pocit volnosti. Těším se na léto až chlapeček bude čůrat na travičku spolu bráchou – na nočník to pak půjde samo. Kdybych měla jen jedno, nechala bych ho bez plínek po bytě, a hodně byla v kontaktu. Případné „nadělení“ se dá snadno setřít a za pár dní nejpozději týdnů je nočník v pohodě 🙂 Zdraví Jájinka
Ahoj, moje 4 děti nikdy problém s kakáním neměly, uplatňovala jsem komunikační bezplenkovou metodu od narození. Dělá se to prostě tak, že dětátko necháte bez plínky a když vidíte, že to na něj jde (kakání se chytá snadněji než čůrání) tak jej podržíte nad lavorem, umyvadlem apod. to dá praxe. U prvního jsem neznala, takže bez plen klasika až po 2 roce. U druhého jsem znala a měla dost času komunikovat(byl po 7 letech)takže od narození se to tak 3 měsíce ladilo a pak už NIKDY nezakakal do plínky. Od roku a půl čůral spolehlivě na nočník. 3.je holčička a na tu jsem měla méně času, byla po roce a půl za 2. takže jsme ještě zvládli komunikovat kakání, ale čůrání do nočníku dala až ve 2 letech, na noc musím dávat plínku ještě teď a budou jí 3 roky, což mě trochu mrzí. A čtvrtý benjamínek? Byl opět po roce a půl, což bylo až trochu moc rychlý sled a frmol. Nedávno mu byl rok. Čůrání kakání všechno do plín, na nic čas. Je to o komunikaci, o tom, jak se to zavede. Pomůže nechat dítě běhat „jen tak“ aby si užilo svoje tělo a poznalo ten krásný pocit volnosti. Těším se na léto až chlapeček bude čůrat na travičku spolu bráchou – na nočník to pak půjde samo. Kdybych měla jen jedno, nechala bych ho bez plínek po bytě, a hodně byla v kontaktu. Případné „nadělení“ se dá snadno setřít a za pár dní nejpozději týdnů je nočník v pohodě 🙂 Zdraví Jájinka
Naše dcera má stejný problém. Dříve jsme dávalali Lactulosu nebo Fructolax. Někdy nám pomohly, někdy ne. Navíc dcera nechtěla kakat na nočník ani do záchodu a kadila jen do plenky a po odstranění plenky do kalhotek. Vždy si zalezla pod stůl nebo se někde schovala a tlačila. Pokud zadržovala více dní tak jsem ji nechala a většinou se podařilo. Dnes platí věta (když vím, že předcházející den kadila) „neboj, dneska to nebude bolet, včera jsi kadila a tak ten bobek nemože byt veliký.“ a docela to pomáhá. Tak přeji hodně zdaru
Dobrý den, souhlasím s tím, že je dobré nedělat kolem toho velký problém. Opravdu to vede k posilování celého problému. Určitě změna stravy může přispět, ale k tomu, aby se dítě odvážilo „pustit“ hovínko, bych vám ještě doporučila třeba terapii EFT (lze ji dělat v zastoupení, tj. na mamince), kineziologii nebo homeopatika. Je třeba usnadnit rozpuštění toho strachu, který je již v psychice velmi „zablokovaný“. Děti k tomu nemají ještě potřebné schopnosti (teda ani dospělí to obvykle neumí :-). Jsou ale techniky, které tomu mohou pomoci. Určitě si najděte něco, co je vám blízké. Také moje dcerka měla tento problém a řešit jsme to začali až po cca 1 roce, kdy jsme zkoušeli různé klasické postupy, jak jí pomoci se změkčením stolice apod. Pak jsem využila alternativních postupů a duchovní léčby a po cca dvou měsících ten strach zmizel a dcerka od té doby chodí úplně v pohodě. Přeji hodně trpělivosti!
Moc hezké čtení od maminky Lucie. Ve všem jí dávám za pravdu a nejlepší rada – změna stravy a nechat to chvíli být. psychika je zrádná. Přeji dle jejích rad co nejrychlejší řešení u paní Jarky. Jste zlatíčko, protože chcete řešit a nebojíte se jít s problémem na “ trh“.
Dobrý den Jarko,
problémy s kakáním jsme řešili zhruba od roku a půl do 3,5 let, střídavě s přestávkami, takže dobře vím, o čem mluvíte a jak je to nepříjemný problém. někdy byly dny, kdy jsme neřešili nic jiného, než kakání..Dcerka zadržovala třeba týden, bylo jí z toho špatně, nechtěla nic dělat,nic jíst, jen ležela na sedačce a zadržovala. Jestli byla v něčem mistrině, tak v zadržování..To, o čem mluvíme, se nazývá „psychosomatická zácpa“, když si dáte do vyhledavače, vyjede vám spoustu zajímavých odkazů a informací. Člověk by ani neřekl, ale tenhle problém trápí opravdu hodně dětí. Začíná to většinou nějakým negativním prožitkem s kakáním, kdy mají děcka stolici příliš tuhou a ta je při vylučování bolí a proto mají z příštího kakání strach a tak zadržují. Jenže, to vede k „tuhnutí“stolice a ještě většímu problému a tak se problém pěkně zacyklí. navíc, děti vytuší, že se v tu chvíli kolem nich „všecko točí“, že tim rodičům pěkně zavaří a tak se v tom i někdy vyžívají a dělají to vlastně naschvál, může to být i určitá forma vzdoru. Problém se může zhoršovat i v souvislosti s nějakou situací, zátěží, kterou dítě prožívá (vstup do nového kolektivu, návrat maminky do práce, narození sourozence atd.).my vyzkoušeli úplně všechno. Ze zkušenosti mohu potvrdit a doporučit, že nejlepší je prevence, tedy:změkčovací dieta (vyvarovat se sladkostí, těstovin,zařadit vlákninu, pít heřmánek, ráno nalačno teplou vodu, zařazovat ovoce, např.švestky apod.), používat přírodní „změkčovadla“ jako zmiňovanou Lactulosu nebo jsou na trhu i jiné sirupy, např.fíkový sirup,dobrý je i Duphalac, ten nám vždy zabral. nevýhoda je, že z mé zkušenosti, může působit jen krátkodobě.Dále doporučuju mazat zadeček(např. framykoinem nebo heřmánkovou mastí, může se použít i nějaká homeopatická mastička), je to dobré k předcházení prasklinek, které při kakání děti hodně bolí, dokonce z velkého tlačení a tuhých hovínek mohou vzniknout i hemeroidy a to je potom problém. Chce to hodně času a trpělivosti, je to opravdu běh na dlouhou trať, když už se může zdát, že je vyhráno, je to tu zpátky..co
Ale co se mi nejvíc osvědčilo a co doporučuju uplně nejvíc je získat nad věcí jako rodič nadhled, dítě totiž moc dobře vytuší, že je nad situací pánem ono a že se za něj nikdo jiný nevykaká. takže, odměny jsou sice fajn, ale ty vás pěkně zacyklí…budu kakat jen za odměnu..Když uděláte všechna preventivní opatření a přesto kakání nejde, je to záležitost opravdu psychická. Co si mi osvědčilo byl přístup: „Chápu tě, že se bojíš kakání, ale nic to není,kakají všichni.Maminka je tu pro Tebe, ale když nechceš kakat, je to tvůj problém.Vykakej se až budeš chtít.Když budeš potřebovat, jsem tu pro tebe.“ prostě, netlačit na pilu a nechat rozhodnutí na dítěti samotném. Ono brzo pozná, že se kolem něj najednou svět nestojí a že vzdorovat kakáním je jeho problém, ne maminky…Dneska je dcerka pětiletá a kakání už vůbec neřešíme.Kolem 3 let se situace zlepšila.Zpětně vidím, že u nás byl problém především v tom, že se bála, že jí to bude bolet a také v tom, že jsme to až přespříliš řešili.
Přeji hodně štěstí a ať je co nejdřív pro vás kakání radostí a ne starostí.LuckaJ