Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dlabu \
Soooo….
Původně jsem si tu chtěla stěžovat jak nás trochu vykradli.
Jak manžel píchnul nové auto a já vzala děti v teplácích a jela za ním a dvě hodiny se válela pod autem…
Že nám nějaký nepřející soused rozflákal úplně nový plot a já se, pod vlivem událostí, začínám ve vlastním domě trochu bát..
Že můj skorotchán nazval mého manžela podpantoflákem a já byla taktéž “počastována“.
Ve světle posledních událostí, bohužel, jsem se rozhodla, že já si vlastně nemám na co stěžovat
Sooo…
Naše Malina chodí. Utekla roku, je to zdařilý chodec a navíc mluvec. Stále říká:“Co to eeeeeee?“ a “Tatoo!“ (Ano, i v tak nízkém věku umí skloňovat.
Za včerejší noc se naše starší dcera neprobudila vůbec a ta mladší JEN JEDNOU!! Po necelých třech letech jsem se opravdu pořádně vyspala.
Byl u nás “pán přes kuchyně“ a zaměřil mi mou vysněnou kuchyňskou linku. Jsem kameninotvorně rozhodnutá zaměřit se na tuto skutečnost a všechno negativní poslat do p….
Díky liknavosti místních úředníků a také díky tomu, že jak u nás sníh jednou napadne, tak už nesleze, čistička letos nebude. Říkám si – LEPŠÍ BEJT BEZ HAJZLU V ČERVNU, NEŽ V PROSINCI. (Pardon)
Máme nové (9 let) auto a ono si tedy, zcela podle měřítek naší rodiny (a to totiž tady, teď a včera bylo pozdě) říká o nutná vylepšeníčka. Mno, říkám si, že se pobarákovala a že je jenom vykulená z péče, které se jí v “běžných“ rodinách nedostane, takže toho využívá. Až dovyužívá, bude bez problémů sloužit, jako její starší předchůdci – vyzkoušeno.
Miluji svého muže a i když bych ho někdy zazdila, stále je tu.
Moje děti jsou (relativně) zdravé. Hýčkám si tuto skutečnost, nějaký hnusný kašel nás neskolí. Tuhle jsem byla v obchodu s dětmi a byla tam maminka s neskutečně milou a hezounkou holčičkou – na vozíku… Jsem malicherná. Měla bych se stydět.
Máme tu děsně moc sněhu a strašnýho bláta. Pokud nemusíme, nevycházíme z domu, nebo jenom děti přenáším z auta do auta.
Doma je relativní teplo a obě děvčata – patřičně zaizolována – to zvládají bravurně a s noblesou. Já tedy také…
Dlabu na “princeznovský“ sen stát se slavnou spisovatelkou, vy tu bžundu očividně potřebujete víc..
Nebude kniha.
Budou články (jestli Petra dovolí).
Vy si je, koneckonců, můžete vytisknout a pak si je číst – třeba na záchodě.
Tam se stejně čtou ty nejoblíbenější věci((-:
Na hajzlík si jen tak někoho nepustíte, že jo((-:
Pac a pusu a HLAVU VZHŮRU((-:
Jo, holčičky, jasně, posílejte, komu chcete((-: Já se rozhodně zlobit nebudu((-: Jenom, jestli mohu poprosit, připojujte vždy odkaz na tyto stránky, nebýt Petry, v životě bych nenapsala, takhle “veřejně“ ani řádku(((-:
Bramborko, ty vždycky pobavíš 🙂 S jakým nadhledem se nad tím vším dokážeš povznést. Ať se daří :-))
Bramborko, myslím na ty miliony lidí, kteří na tvou knihu musí ještě počkat.. Kdyby věděli, o co přichází! Nás, hrstku tady na VD obšťastníš a obveselíš, ale co ostatní potřební?!! A tak, pokud bys souhlasila, přeposílala bych tvoje článečky potřebným známým, jo? Cestičky osudu jsou klikaté a třeba tvé článečky dovedou k nějakému nakladateli a on už tě donutí napsat celou knihu!!
Teď jsem ti chtěla popřát, aby se vám všechny problémy začaly vyhýbat. Moc bych ti to přála, ale měla bych pak od tebe co číst??
*****************************************
Bramborko, dík…
Dík, že jsi mou hlavu plnou starostí vyvedla opět z omylu, že z toho, co zažíváme, se nestřílí…
Že nikdy není tak hrozně, aby nebylo ještě hůř… 🙂
Že jsem už pěknou řádku dní neřekla svému muži, jak moc ho miluji:-( I když se mu to snažím dát každý den najevo, tak víc sleduji, jak moc ho mé šedé myšlenky převálcovávají. Mám co napravovat.
Že to, že mě schvátila jakási hnusná chřipka a děti to ode mě nechytly, je opravdový dar. A to, že každému z nás fungují ruce a nohy a někdy i hlava, nesmíme brát jako samozřejmost.
A že barák se jednou dostaví a cifry dluhů se snad budou i zmenšovat, není utopie, nýbrž prkotina.
Tak ještě jednou dík:-)
Co napíšeš, s radostí přečtu. A co vydáš, umístím v knihovně, jak už někdo napsal přede mnou, na ctěném místečku. I když nám třeba bude o pár (desítek:-) roků víc:-))))
Holčičky, moc děkuju za vaše nádherné ohlasy. Nejvíce mě těší, když já sama mohu někoho potěšit – tím pádem, mám velikou radost((-:. Snad se vám to bude dobře číst((-: Mějte se krásně a ještě jednou veliké díky za blahopřání k Amálčiným narozeninám.
Bramborko, díky za “růžofku potěšinku“.
Co můžu dodat?
Když holky už všechno napsaly…
Piš, piš, piš … mám ráda tvé příspěvky.:-)
A k Tvému snu: splň si ho.
Já si tvou knížku koupím.
A druhou taky…
A třetí taky…
Bramborko děkuju, tohle jsem docela potřebovala… při těch běžných starostech a malichernostech a mimojiné 2x denního ,,zazdívání“ manžela:-)))) velmi trefné mimochodem…. hihihi…
jsem si uvědomila že pořád mám kolem sebe lidi které miluju a oni mají mě a to je jediné skutečné bohatství.
Opatruj se. K
Bramborko:-)Za sebe jsem moooc ráda,že jsi přehodnotila pro koho chceš psát:-)))Čtu tě strašně ráda,sálá z tebe optimismus a radost ze života a to všichni potřebujeme,takové pozitvní vlnění,že i když se nedaří tak se vlastně nic neděje,protože to co je opravdu důležité máme ve svých srdíčkách:-)
Sny se splní,to si “PIŠ“!!!:-))))
Bramborko, ty jsi prostě úúúúúžasná :)) I když se všechno s..e, umíš si vždy najít to pozitivní a vyhodnotit situaci ve svůj vnitřní klid a prospěch – obdivuhodná vlastnost, pozitivní lidičky miluju 😉
Tak se držte, opatrujte, posílám síly a zdravíčko a neboj – věřím, že i ta knížka jednou bude a v mé knihovně bude trůnit na čestném místě, slibuju 😉
No a co říci k sousedům – chtělo by to asi vypustit velkého štěkavého pejska na zahradu…
Bramborko, moc prima, vyvážený článek.
V reálu, kontakt s lidskou závistí je třeba okusit, aby člověk pochopil, že je to nejnebezpečnější a nejzhoubnější lidská vlastnost a že by se měl celý život sám snažit, aby ji neprožíval.
Vyhrát v loterii můžeš, jen ji v Čechách musíš velmi dobře utajit. Sdílet s jinými svoji radost je tu obtížné. Zažila jsem ošklivý závistivý dlouhotrvající útok kvůli svým existujícím dětem. Dotyčná vyvíjela velkou snahu, aby nám byly děti úředně odebrány – později jsem zjistila, že sama nemohla nějakou dobu otěhotnět.
Ještě že máme ty děti, trvalý zdroj optimismu a radostných zážitků. Amálka je šikulka 🙂 o Líbě nemluvě :-)) Na sny nerezignuj, prostě je jen maličko odlož. Všechno má svůj správný čas. Teď rodina a dům. Potom to další. Články piš, já je na záchodě potřebuju a hlavně v práci :-)), ale nemysli si, že až ten čas přijde, že TY už nebudeš mít o čem psát. Máme se všichni na co těšit. A my se budeme těšit a ne závidět, to si piš :-)))