Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Systém odložených odměn
Dobrý den,
ráda bch se zeptala na systém odložených odměn. Mám 5letého syna. Po návštěvě dětské psycholožky jsem se dozvěděla, že náš syn je intelektově dost vysoko, na úrovni cca 7letého dítěte, ale jeho emoční stránka je na úrovni cca 4letého dítěte a to ještě s bídou. Vyrůstá v harmonické rodině. Má problémy s denním pomočováním (několkrát denně si přičůrá spodní prádlo). Paní doktorka nám doporučila motivovat dítě systémeme odložených odměn, ale vzhledem k tomu, že jsem hodnu a půl poslouchala od p.doktorky,jak je naše dítě jen špatné,neměla jsem ani odvahu ani sílu se zeptat, jak toto funguje,kde najít inspiraci a netu je velmi těžké něco takového najít. Nemůžu přijít na ten správný způsob, jestli když se nepočůrá jedn den, může si vylepit jednu samolepku, když jich bude mít 10 projedeme se vlakem, když jich bude 20 bude super odměna, pojedeme do aquaparku.Přijde mi, že cíl odměny je dobrý, ale zrovna ty samolepky pro něj nejsou dost hmatatelné, nemůže si to osahat, je to velký detailista, rád si věci osahá. Je možné mi takto sdělit, ještě nějakou možnost, nebo webové stránky, kde bych se o tomto dozvěděla více?? Děkuji.
Dobrý den, obávám se, že o této technice toho na netu moc nenajdete. Jde o to, že dítě sbírá nějaké body, nálepky nebo cokoli, aby za určitý počet získalo něco, co je pro něj lákavé – o co skutečně stojí a není to záležitost, kterou byste mu mohla nabízet denně. Může to být věc, kterou můžete udělat týdně – není to tak finančně náročné apod. Týden není tak dlouhá doba a mohlo by to fungovat. Můžete mít odstupňovaný seznam odměn za počet nálepek za týden. Hmatatelné to je, když to dítě může sledovat třeba na nástěnce nebo na ledničce (sniž by si samo mohlo doplňovat nálepky tajně!!). Jinak jestli paní psycholožka mluvila jen o tom, co je u dítěte špatné, není to zcela v pořádku. Protože děti reagují zejména na to, když si všímáme a vidíme to, co je v pořádku. Veškeré učení probíhá rychleji, když neupozoňujeme na chyby, ale vyzdvihujeme to, co je v pořádku – i to, co je denně v pořádku! Nemusí to být žádné speciální úkony, ale jen maličkosti – jenže my si jich všimneme a dáme dítěti najevo, že to vidíme. Určitě se zaměřte na to, co je teď v pořádku a postupně se budou ty věci, které v pořádku nejsou elimonovat – mizet. Když o nic nebudete stále dokola mluvit, nebude se tomu dávat zbytečně velká pozornost, nebudou se odnovovat.