Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hyperaktivita?
Dobrý den,
Mám tříletého syna a v září nastoupil poprvé do školky. Celkem se mu tam sice líbí a většinou se těší, ale podle učitelek hodně zlobí a hlavně vůbec neposlouchá – místo spaní skáče po postýlce, naschvál rozlévá mléko, venku utíká mimo vymezený prostor na hraní, odmítá se oblékat a málo se účastní společných aktivit. Učitelky jsou z něj podle vlastních slov doslova vyčerpané.
Na druhou stranu se o vše zajímá (na svůj věk dost do hloubky) a krásně mluví, má i dobrou slovní zásobu.
Učitelky vyjádřily podezření, že by mohl být hyperaktivní, což se mi úplně nezdá, protože doma se s ním dohodnu mnohem lépe a u zajímavé aktivity vydrží i delší dobu. Je pravda, že i doma se často vzteká a udržet ho u stolu po celou dobu jídla je nadlidský výkon.
Protože reálně hrozí, že bude ve zkušební době ze školky vyloučen, objednala jsem ho k psycholožce, ale jdeme tam až za deset dní. Co mohu v mezidobí udělat, aby se syn trochu zklidnil? Je možné, že se mu stýská, i když nepláče, ani o tom nemluví?
Velmi mi záleží na tom, aby ve školce mohl zůstat, pokud by ho vyloučili a já s ním musela zůstat doma, propadli bychom se na sociální dno, jelikož hlavní příjem v domácnosti pochází z mého platu a manžel v současné době chodí jen na brigádu. Možnost, že by se synem zůstal doma, muž rozhodně odmítá.
Předem děkuji za odpověď odborníka, popřípadě i maminky, která má s něčím podobným zkušenosti.
Váš syn ještě nemá zaběhnutý a zafixovaný režim.Nemůžete se divit,doma to je o něčem jiném.Hyperaktivní děti jsou běžným jevem,není ale snad normální,aby se jich školka za to odlišování od druhých zbavovala vyloučením.Na druhou stranu učitelky zkuste pochopit,že ony mají těch dětí ve třídě třeba dvacet a kdyby byly všechny takové,jak popisujete syna,skončily by v předčasném invalidním díky nervům.Jako učitelka ze školky si pár takových jedinců pamatuji a můžu jen konstatovat,že dneska vzpomínám na jejich kousky s úsměvem,i když mi tehdy bylo spíš do pláče při pondělní představě,jak přežiju dny do pátku.Manželovi se nedivím,muži méně snesou,ten by se doma asi zbláznil.Nehledě k tomu,že by asi nestíhal uvařit,vyprat….
Mám syna s ADHD a poruchou pozornosti a musím říct že ve školce byl vždycky úžasnej a měli ho tam rádi. Problémy jsme s ním měli doma a nastaly pak dál ve škole. Ve školce byly jasně danná pravidla, kteří všichni respektovali – děti, učitelky, rodiče. A syn taky. Pokud nerespektoval, byl za to nějaký postih. Jednoduchý a spravedlivý systém. Také mi učitelky říkaly, že ho vždycky musí zabavit aby se cítil důležitý, ceněný. Jinak vyváděl skopičiny. Doma má problém s respektováním pravidel a neustále se je snaží bourat a překračovat. Totéž ve škole a já vůbec nevím, jak to v té školce dělali, že s tím problémy nikdy neměl. Synovi je dnes 9 let, to, že je „jiný“ víme cca od 3, když se narodila mladší dcera. Nicméně diagnozu ADHD a poruchu pozornosti stanovili až na konci 1.třídy v PPP, do té doby byl „jen zlobivý“.
Dobrý den, rozhodně je dobře, že jste syna objednala k psycholožce, možná by byla vhodnější pedagogicko-psychologická poradna. O hyperaktivitu se může jednat, ale může se jednat o spoustu dalších věcí. Popsání Vašich problémů u syna mi připomíná jeden případ, co má teď ve třídě. Velmi těžce rozpoznatelný. Dítě se jeví jako zlobivé. Jde o autismus – konkrétně o aspergerův syndrom. Takové dítě se nejeví jako klasický autista, komunikuje, jeví se jen jako velmi neposlušné. Rozpoznat se to dá na cílené vyšetření u neurologa a i tak je to na dlouhou trať. U mého žáka toto diagnostikovali až po třech letech od vyslovení mého podezření. Chlapec neumí prostě tyto projevy ovládat. Bývají to nadprůměrně inteligentní jedinci, nebaví je jednoduché úkoly a neradi spolupracují ve skupině s někým dalším. Musela bych Vašeho syna vidět “ v akci“. Taky je spousty odkazů na internetu. Jak vyplnit dobu do vyšetření? Tady je každá rada drahá. Nevím, co má Váš syn rád a podobně. Obecně mají tyto děti rády encyklopedie a návštěvy muzeí. Zkuste třeba to. Držím palce a rozhodně dejte vědět, jak jste dopadli.