Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Psychické stavy
Dobrý večer, mé dcerce jsou 2 roky a čtvrt. Je to velice klidné, hodné, rozumné dítě,od mala si dokáže hrát sama, niky žádnému dítěti neublížila, zato od ostatních dětí si nechá vše líbit. Nyní prochází obdobím vzdoru, že si uvědomuje že plno věcí chce dělat sama, že může vzdorovat, ale není to tak časté, prostě povahou je pořád klidná a hodná, co se po ní chce udělá. Úderem jejích dvou let si začala kousat nehty a to dělá dost často, určitě to nedělá z nudy, ale mě to hodně trápí, klasickévěci jako ocet, pepř nebo lak an nehty nepomáhá. Také je přes den pořád s plenou, s úspěchem doma chodí na nočník, ale jen po mém upozornění,sama to ještě nevnímá a venku už vůbec ne.Ale co mě trápí nejvíc, jsou její občasné až psychické výstupy, tak jednou dvakrát do měsíce, většinou pro mne z nepochopitelných důvodů, začne prostě hystericky brečet,lézt po zemi nebo se válet po zemi, v tu chvíli vůbec nevnímá,když na ní mluvíme,když jí chci vzít do náruče vzpírá se celá a je těžký jí udržet,většinou jí to rozběsní ještě víc,takže jí prostě nechám být a jen pozoruju aby si něco neudělala a přestane většinou sama ale třeba i tak za půl hodiny až.Není to prostě vztekla nebo hysterická scéna jako vídám třeba u živějších dětí.Většinou ty podněty pro ní byli ohledně spinkání v posteli svojí,má období kdy v postýlce usíná a spí normálně, nyní je v období kdy usíná a spí na gauči, když jí přenesem ve spánku do postýlky, třeba se i probudí a sama si jde nazpátek na gauč, my tam s ní nejsme, spí i na gauči sama, takže to není o fixaci na naší blízkosti.Nedávno se zbavila dudlíka,ale tyto scény občas dělala i s ním.Teď naposledy to bylo na chatě u známých, kde se jí prostě nelíbilo a chtěla pořád ven, museli jsme s ní jít ven v noci a spát s ní v autě, aby se uklidnila.Jinak dcerka spí dobře už od mala, těch 10 hodin v noci spí v kuse, nidky se nijak zvlášť nebudila v noci, spinká i přes den bez problému.Tyto záchvaty měla poprvé už někdy kolem 9 měsíce, kdy jí začaly růst zuby, takže jsme mysleli že je to k zoubkům.Párkrát to udělala i přes den i venku, ale venku jí jen tak nenechám přece válet po zemi. Tak nevím čím se ty její stavy způsobují. Můžete prosím napsat svůj názor? Zda zajít za psycholožkou nebo k doktorce.Děkuji Milena
Dobrý den, v tomto věku se ty občasné vzteklé záchvaty objevují. Jak píšete, dcerka v tu chvíli vůbec nevnímá, nemá cenu to tedy v tu chvíli jakkoli řešit. Co můžete udělat, je hlídat, aby si neublížila a když se vám podaří ji pak vzít do náruče a ukonejšit, zazpívat jí písničku, pohoupat, dát jí pocítit naprosté přijetí a lásku (i přesto, co před chvílí předváděla), tak by se ta délka mohla zkrátit. Ale to, že se ty záchvaty objevují je součástí vývoje. Sprcha není vhodné řešení, i když to občas zabere. Ono to chce obrnit se trpělivostí, ale také zvolit vhodný výchovný přístup. Zkuste nějaké knihy, kurzy o výchově (respektovat a být respektován, nebo poradnu. Dozvíte se, co děláte dobře, v čem pokračovat a co můžete pozměnit, abyste to spolu líp zvládaly. Věřím, že se to časem uklidní.
Děkuji za příspěvek, ale nám bohužel nepomohla ani studená sprcha, řvala dál jako tur, nicméňě jen proto že koupání má celkově ráda, tak se ve vaně po čase zklidnila že jsem se ní normálně vykoupala.I když občas ani to nezabere, zkoušela jsem i metodu pevného objetí ale to jí rozčílí ještě víc a to i celkem chápu, že prostě potřebuje svůj vlastní prostor a my jsme jen ty pozorovatelé. Mě spíš zajímá proč k tomu vůbec dochází k takovým scénám, kdyby se vztekala tak nějak normálně jako to vídám u jiných dětí ,ale tohle mi přijde fakt psycho:-(to ještě když neuměla chodit tak si vlezla třeba pod stůl do kuchyně jakoby to bylo nějaký její útočiště, nebo chodí ke zdi do předsíně a sápá se po ní…někdy když t uscénu udělaá večer třeba z únavy /nebo nevím jinak proč/ necháme jí být a ona pak třeba usne na podlaze nebo v předsíni na dlaždičkách:-(
Dobrý den Mileno.
Mám dvojčata 3 roky a tyto výstupy,které popisujete znám.
Tomášek se od malinka taky vztekal a nechtěl ke mě,kopal a šponoval se a křičel u toho a mi jsme vůbec nevěděli co s ním.Doma to bylo ještě dobrý,ale venku jsme byli středem pozornosti.
Vždy to začalo kvůli maličkosti a někdy jsem ani nevěděla důvod a domlouvala jsem mu a říkal jsem mám tě ráda proč se zlobíš,mě to trápí když takhle vyvádíš,bolí tě něco, ale nic nepomohlo.Nechěl třeba aby jsem odešla,ale neuklidnil se.Někdy i v noci se probudil a křičel a lezl po zemy a nechtěl jít ke mě,vztekal se a podobně.Trvalo to někdy i hodinu.Říkala jsem si zda to není ze zoubků,ale nepřišla jsem na to.Jednou jsme klukům koupili telefony,které si samy vybraly a doma se Tomášek zase zlobil,že chce ten co má brácha.Ten mu ustupoval,nic méně teď jsem byla proti a poslala jsem ho do pokoje.Tak křičel a kopal a dokonce se vrátil zpět do obýváku a dělal výstupy.Vzala jsem ho do postele s tím,že když se uklidní může přijít.Nepomohlo a tak jsem mu řekla,že pokud nepřestane vysprchuju ho ve studené vodě a tak se i stalo.
Byla jsem klidná,nekřičela jsem a vzala jsem ho do vany.Cestou se zlobil kopal a po sprše byl úplně ticho.Vzal si svůj telefon a uklidnil se.Byla jsem sama překvapená jak to rychle zabralo.Do vany šel když mu bylo 2,5 roku.
Potom když se zlobil,stačilo mu říct,že jestli se neuklidní půjde do vany pod studenou vodu a bylo ticho.Vanu jsme opakovali už jenom jednou.Potom stačilo domlouvání typu jseš velkej musíš mluvit o tom co tě trápí,tohle dělají miminka a uklidnil se.Teď už se tak nezlobí nic méně nemá rád když na něj křičíme a je strašně citlivý.Tcýně tenkrát řekla,zda nemá nějaky psychycký problém,že to není normální.
Potom jsem přišla na tu sprchu a bylo po problému.
Držím palce ať se vám to taky podaří odstranit tento problém.
Vím jak to je nepříjemné a jakou bezmoc u toho prožíváte.Kluci chodili i do jesliček a tam si sním poradila jenom jedna učitelka,ale protože se střídali tak né vždy tak byla.Pokud budete zkoušet sprchu a nezabere,tak zbývá čekat do 3 let.To prý toto období má končit.
Přeji hodně štěstí!Alžběta.