Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
panovačná neteř
Dorý den,trápí mě chování neteře(3 a půl leté),kterou často hlídám.Když jí požádám,ať ukončí svojí činnost,řekne mi,ať jí laskavě neruším,že mi to nebude dvakrát opakovat.(takhle hovoří i s rodiči).V kolektivu jiných dětí je vůdce,generál.Určuje dětem s jakou hračkou si smí hrát a kde.Děti ráda poučuje a pokud není po jejím,tak na děti křičí čí do nich strká.Také má už od mala dost hlasitý projev.Připadá mi,jak kdyby neuměla normálně mluvit,pořád ječí,Malé děti se jí dost bojí.Ona ale vyhledává dětskou společnost,s dětmi se ráda mazlí,ale zárověň je dokáže hned uhodit.Již od dvou let krásně srozumitelně hovoří,ale při komunikaci utíká z tématu do tématu,nic nedopoví.Její maminka hodnotí její chování jako odkoukané od dospělých či televize.Mě se to ale nezdá.Ráda bych znala názor odborníka.
děkuji moc Zrůstová
Dobrý den, no, není to zrovna běžné chování. Co se týká vlastností, tak čím extrémnější je míra nějaké vlastnosti, tím větší je podíl genetiky – tedy je to „vrozené“. Průměrné hodnoty jsou pak velmi snadno a lehce ovlivnitelné výchovou. Každopádně způsob řeči se děti učí až po narození – a to odposloucháváním a napodobováním. Takže tady je vždy patrný vliv okolí. Jestliže se neteř někde naučila tento způsob mluvy, muselo to být také spojeno s pozitivním výsledkem – dosažením cíle. Kdyby jí to jednou či dvakrát nevyšlo a byla by „pokořena“, nebude to s takovou chutí a odvahou znovu opakovat. V tomto směru to platí stejně jako u zvířátek :-). Každopádně vůči vaší neteři je nutné si zachovat a tvrdě si vytyčovat své hranice. A určitě je nutné ji výchovně vést tak, aby se postupně dovedla podřídit společnosti, druhým dětem – ve zdravé míře. Asi je to velmi obtížné, ale je nutné ji prostě neustupovat od svých požadavků, ale dát ji zároveň prostor a ubírat se k nějaké vzájemné dohodě. Vliv televize u malých dětí by měl být minimální – měly by se dívat opravdu jen chvíli (30 min) denně a na něco, co mají rodiče pod kontrolou – pohádky s milými a laskavými příběhy. Ale pokud se dítě dívá na pořady i pro dospělé nebo na cokoliv zrovna v televizi běží, negativně to pak dopadá na celý jeho vývoj psychiky – zejména emočních schémat a schopností řešit problémy. Tak tolik z mého pohledu :-).